Muzeum věnované Jaroslavu Foglarovi
LEDEČ NAD SÁZAVOU: Tři roky trvalo Milanu Teslevičovi vybudovat základ jediného muzea věnovaného významnému českému spisovateli Jaroslavu Foglarovi. Muzeum, které vzniklo k výročí 110 let narození spisovatele s až pedantskou precizností dokumentuje jeho život a dílo.
Expozice aktuálně čítající šest místností se nachází na Hradě Ledeč nad Sázavou v blízkosti Sázavy s dohledem na Sluneční zátoku, kterou Foglar popisuje ve svých dílech.
Obrovské množství dobového materiálu, ale i autentických rekvizit z knih, které do muzea v Ledči nad Sázavou posílají lidé z celé republiky zasazuje Milan Teslevič do scén téměř dogmaticky kopírujících scény z Foglarových knih – například skutečná Stínadla. Velkým překvapením bude do budoucna rozšíření muzea o prostory půdy hradu, kde má vzniknout nejen klubovna Rychlých šípů, ale i scéna volby velkého Vonta z kostela sv. Jakuba. Milan Teslevič pravděpodobně částečně rozluštil „záhadu“ kultovní možná pražské čtvrti, ve které se Záhada hlavolamu odehrává, byť autor její identitu nikdy neprozradil. Staré pavlače, křivolaké uličky byly totiž ve své době typické pro každé větší město, ulici Stínadla najdete i v Ledči nad Sázavou. Jen ty vzkazy na zdech domů tu chybí...
Foglarovi příznivci a obdivovatelé jeho autorských knih mohou pobýt v replice jeho domácnosti. Vše musí být přesně na svém místě – od sirek po telefony. Vše precizně a přesně položeno na místa, která dokumentují fotografie. Foglarův osobní život je v expozicích zachycen sérií dokumentů – nechybí vysvědčení, skautské průkazy, korespondence, novinové články, medaile, dopisy.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818