<p>dosud jsem nestihla oslovit Vás začátkem letošního roku, což nyní napravuji.<br />
Rok 2014 je, stejně jako všechny roky končící čtyřkou, zasvěcen, české hubě. Místní kultura je mediálním partnerem akce a my máme ambici, zveřejnit v našem internetovém časopise co nejvíce informací, které s Rokem české hudby souvisejí. Podaří se nám to ale pouze s vaší spoluprací; zasílat informace můžete na náš mail nebo rovnou je umístit na webové stránky.</p> <p>Jako letošní nosné téma jsme zvolili: Mládež a kultura, tedy kultura mladých, a pro mladé. I v této oblasti spoléháme na vás, a vděčni budeme i za zajímavé tipy. Napadlo mě až nyní, že se tato dvě témata, tedy česká hudba a mládež, mohou v mnoha případech krásně prolínat. </p> <p>To, že můžete na náš web vkládat pozvánky a další texty už většina z vás ví, a možnosti využívá. Umíte zvolit správný formulář pro vložení textu a víte, že když vložíte pozvánku na akci, zveřejní se okamžitě bez našeho zásahu. Ostatní texty upravujeme, a to zejména graficky. Ale vždy platí, že pokud umístíte text rovnou na web, proces zveřejnění se urychlí. </p> <p>Na českou kulturu jako celek, se nedívám pesimisticky, všechny překážky – finanční, prostorové, politické a jiné, vždy překoná. Jako občasný problém vidím její propagaci, i když všichni aktéři se za pochodu učí. Dovolte, abych vám v té souvislosti připomněla zatím méně využívanou možnost našich webových stránek, a sice vložit pozvánku na tiskovou konferenci. Vzhledem k tomu, že mapujeme celou republiku, můžeme společně vytvořit prostor, kde si každý novinář najde tu „svou“ tiskovou konferenci. A pomalu zvyšující se návštěvnost právě těchto stránek vypovídá o tom, že novináři hledají.</p> <p>Děkuji za jakoukoli propagaci Místní kultury a za spolupráci.<br />
Přeji vám úspěšný Rok koně, který má více než jiné nahrávat průbojným a připraveným…<br />
Srdečně<br />
Ludmila Kučerová</p>
ČR: Jedna z nejdéle fungujících veřejných sbírek v Česku započala svou činnost v roce 1991. Od té doby rozdělila mezi neziskové organizace více než 299 milionů korun. Loňský ročník byl zatím nejúspěšnější, podařilo se vybrat téměř 23 milionů. Všechny čtyři koncerty odvysílá program ČT1 vždy v neděli od 17:30. Letos poprvé koncerty zamíří i do regionů.
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.