ČR-IZRAEL: Při příležitosti 170. výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka odcestovala v těchto dnech do Izraele Ekumenická mise Židovského národního fondu KKL-JNF včetně dobrovolných lesníků pod vedením Karla Káni. 5. března se její členové zúčastní slavnosti v Masarykově lese a zasadí si svůj strom. Původní les z olivovníků, sosen a cypřišů byl založen v roce 1930 poblíž kibucu Sarid, a stal se tak vůbec prvním lesem pojmenovaném po tomto státníkovi. O novodobém projektu, který má kořeny v minulém století, píše v následujícím článku Hana Salajková.
Masarykův les v Izraeli - vysazený na počest prvního československého prezidenta jako dar k jeho 80. narozeninám - byl založen díky sbírce organizované tehdy Československým výborem Židovského národního fondu KKL-JNF. Tato nezisková organizace vznikla v roce 1901 a původně vykupovala půdu pro osadníky. V Izraeli se stará o výsadbu lesů, o vodní rezervoáry a další rostliny a prvky podporující koloběh vody. Na úbočí hor na severu Izraele, na půdě zakoupené z finančních darů, bylo vysázeno na 13 tisíc stromů, zejména borovic, cypřišů a olivovníků. Slavnostní ceremonie k založení lesa se odehrála v dubnu 1930.
Příběh lesa je úzce spjatý s Michaelou Vidlákovou, dcerou spoluzakladatele kibucu Sarid. Ta se v roce 2016 vypravila po stopách svého otce, na cestě ji doprovázela archivářka z kibucu, kde otec ve třicátých letech žil. „Tohle je Masarykův les!“, ukazovala nadšeně archivářka jakousi džungli, kterou právě míjely. To bylo překvapení! Po místě, kde se les nachází, marně pátral český výbor KKL. Tak o zážitku, který jí život obarvil na zeleno, vypráví paní Michaela. Do lesa, který sázel i její tatínek, se již několikrát vrátila a také o něm ráda vypráví.
Masarykův les má jmenovce na Moravě
Masarykův les po téměř 90 letech potřebuje kompletní revitalizaci, novou výsadbu a vyčištění. Právě o to se nyní snaží Český výbor Židovského národního fondu KKL-JNF, který shromažďuje finanční prostředky na jeho obnovu. Od roku 2018 se v lese nedaleko kibucu Sarid střídají skupiny dobrovolníků, kácejí nežádoucí vegetaci a na vyčištěných místech pak další z nich sázejí nové stromky. Prospěšná je zejména odborná pomoc dobrovolníků z řad studentů Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Univerzita má svůj les stejného jména, Masarykův les, nedaleko moravské obce Křtiny. Dochází tak k osudovému spojení stromů zasvěcených prvnímu československému prezidentovi. Za nedlouho se z obce Křtiny a kibucu Sarid stanou obce partnerské.
Plaketu na vstupních pylonech získají štědří dárci
Návštěvníky v budoucnu uvítá kamenný pylon, na kterém budou umístěny plakety se jmény významnějších dárců, kteří se o obnovu lesa zaslouží. Hlavní zásluhu na získávání finančních prostředků pro Masarykův les má Zoša Vyoralová, výkonná ředitelka české centrály KKL-JNF. Postupně se jí daří navyšovat částku na obnovu Masarykova lesa, přispívají jednotlivci, školní třídy, významné osobnosti i firmy.
„Péče o les je nekončícím příběhem. Podle toho, jak se nám podaří naši kasičku naplnit, budeme košatit či ořezávat plány," upřesňuje Zoša Vyoralová, výkonná ředitelka Českého výboru Židovského národního fondu KKL-JNF.
Z prvních peněžních darů bylo vybudováno několik set metrů zpevněných cest, lavičky a pamětní kámen s informacemi o lese a jeho historii. V březnu 2019 se v lese setkali zástupci KKL-JNF z Čech i Izraele s vedením kibucu Sarid, který si vzal revitalizaci lesa za svůj a vydatně s ním pomáhá. Další setkání v Masarykově lese se konalo v říjnu téhož roku; představitelé KKL-JNF a zástupci kibucu Sarid projednali další postupy při obnově lesa. Vše by mělo být hotovo do března 2020, na který připadá 170. výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka.
Přispět na výsadbu lesa je možné i na internetu zakoupením stromku v hodnotě 350 korun, jednoho či více sazenic. Ten, kdo podpoří výsadbu přinejmenším 29 stromů, si zaslouží umístit plaketu se svým jménem na pylonu u vstupu do lesa. Do projektu vstoupila i řada rodin, které podporu vnímají jako symbolické gesto; jméno jejich zemřelých předků bude na plaketě Masarykova izraelského lesa.
Výletní místo pro lidi z okolí
Lesem povedou zpevněné cesty pro pěší, rodiny s kočárky, děti na kolech i vozíčkáře, hlavní cesta lesem bude bezbariérová a lemovat ji budou kameny s informacemi o historii lesa, texty budou v hebrejštině a angličtině. Počítá se i s dalšími lavičkami, rozmístěnými po celé délce procházkové trasy.
Areál o rozloze 3,5 hektaru, zelená oáza pro lidi z blízkého i vzdálenějšího okolí, bude sloužit k odpočinku obyvatel okolních obcí, jako turistický cíl a v neposlední řadě jako památné místo občanů Československa, kteří les před 90 lety vysadili. Potomci českých Židů, kteří ke vzniku lesa přispěli a podíleli se na jeho výsadbě, žijí ve zdejších kibucech dodnes .
Číslo účtu pro revitalizaci Masarykova lesa je 2114253654/2700. Každý dárce dostane za příspěvek symbolický certifikát na své jméno. Další informace o práci židovského národního fondu naleznete na adrese www.kkl-jnf.cz.
Mezi dárci je také Karel Schwarzenberg, kardinál Dominik Duka, Divadlo Ungelt, Sylvie Wittmann a další příznivci novodobého projektu s kořeny v minulém století.
„Jsem starý lesák, a proto podporuji zasazení každého stromu kdekoliv na světě, a nabídku na podporu Masarykova lesa v Izraeli jsem nemohl odmítnout.“
Karel Schwarzenberg, podporovatel Masarykova lesa, červenec 2019
„Budeme více než rádi, když se les rozšíří a bude sloužit k odpočinku a relaxaci nejen nás z kibucu Sarid.“
John Eisner z kibucu Sarid, březen 2019
ČR: Jedna z nejdéle fungujících veřejných sbírek v Česku započala svou činnost v roce 1991. Od té doby rozdělila mezi neziskové organizace více než 299 milionů korun. Loňský ročník byl zatím nejúspěšnější, podařilo se vybrat téměř 23 milionů. Všechny čtyři koncerty odvysílá program ČT1 vždy v neděli od 17:30. Letos poprvé koncerty zamíří i do regionů.
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.