<p>Klatovy: Královské město Klatovy si letos připomíná výročí 750 let od svého založení. K jeho mnoha zajímavým historickým památkám bezesporu patří barokní lékárna U Bílého jednorožce.</p> <p>Historie lékárny, jejíž interiér byl po osmnáctiměsíčním uzavření v tomto jubilejním roce opět zpřístupněn, sahá do roku 1639, kdy ji v domě na náměstí čp. 149 zřídil jistý lékárník Tobiáš Stilling. Z tohoto období se dochovala pouze zadní lékárenská místnost, tzv. přípravna, kde je možno zhlédnout ruční a mechanické přístroje sloužící k přípravě léčiv, včetně jejich dochovaných zbytků, a dokonce raritu – z vnější chodby vytápěnou třístupňovou pec na sušení bylin. </p> <p>Později se lékárna dostala do vlastnictví jezuitů. Zařízení přední místnosti, tzv. oficiny, pro ně v roce 1733 vyřezal laický řádový bratr Jan Geschwedt. Po zrušení řádu o čtyřicet let později vše odkoupil klatovský lékárník Jan Michal Firbas. V prakticky nezměněném stavu lékárna sloužila až do roku 1966, kdy byla vyhlášena kulturní památkou. Tehdy přešla pod správu Vlastivědného muzea Dr. Hostaše a lékárenský provoz v ní byl ukončen. Po zpřístupnění tohoto „minimuzea“ v roce 1977 sem ročně zavítalo kolem 30 tisíc turistů. </p> <p>Aby si unikátní barokní interiér mohli prohlédnout i další generace, prošel v nedávné době ručně vyřezávaný nábytek z konce 18. století rukama zkušených restaurátorů, kteří opravovali zdobené zásuvky, police a sloupy i jejich zlacené hlavice. U některých částí nábytku doplňovali chybějící nebo poničené části a stejně jako před několika sty lety používali prakticky stejné nástroje a pomůcky. Náklady na opravy, jejichž součástí bylo také odborné vyštukování stropu a oprava lustru, činily 1,3 milionu korun. </p> <p>Vedení klatovského muzea však i po dobu uzavření lékárny myslelo na své příznivce, a tak například lékárenské váhy, hmoždíře, instrumenty na pouštění krve žilou, stroje na výrobu pilulek a čípků i desítky lékárenských nádob přechodně vystavilo ve své hlavní budově. </p> <p>A co tedy můžeme od 19. května v lékárně U Bílého jednorožce obdivovat? Především narvalí zub umístěný poblíž vchodu. Jak zub souvisí s názvem lékárny se dá lehce vysvětlit: narval jednorohý je menší ozubený kytovec – lidově často nazývaný „mořský jednorožec“. Avšak jeho roh je ve skutečnosti zub… Dále je k vidění – kromě již zmíněných dřevených jednoduše až trojnásobně vinutých sloupů s bohatě vyřezávanými hlavicemi tvořících součást repozitoria – bohatý materiál ať již dřevěný, majolikový, cínový, porcelánový nebo skleněný. A pozvedneme-li zrak vzhůru, spatříme ukázkovou klášterní klenbu, v přípravně a v mázhausu pak ještě klenby lunetové. Na závěr prohlídky je třeba si povšimnout romantické fasády domy pocházející z doby kolem roku 1870. Bílý jednorožec je zkrátka unikátem po všech stránkách, a tak není divu, že figuruje na seznamu památek UNESCO.</p>