Lada Semecká — Kaligrafie zvuku III. (Dernisáž 19. ledna 2022 v 18:00 )
VALAŠSKÉ MEZIŘÍCÍ: Projekt sklářské výtvarnice Lady Semecké Kaligrafie zvuku III., představuje v Galerii Kaple skleněné obrazy vycházejících ze záznamu nízkofrekvenčních vibrací a interaktivní akustické objekty. Dernisáž za přítomnosti autorky i kurátorky výstavy Romany Veselé se uskuteční 19. ledna 2022 v 18.00 hodin. Na vystavené exponáty zahraje sochař a hudebník Martin Janíček.
Výstava sklářské umělkyně, ovlivněné několikaletým pobytem v Japonsku, nazvaná „Kaligrafie zvuku III.“ je výtvarným vyústěním dlouhodobého tématu zkoumání přírodních jevů tak, jak je ze své pozice vnímá člověk. „Lada Semecká svoji tvorbu hluboce prožívá, ale současně pracuje systematicky. Vlastnosti materiálu ověřuje ve vztahu k přírodním živlům a zkoumá základní působení jejich sil. Proto v jejich dílech vnímáme řád, logickou následnost a osobní blízkost a cit současně.“, uvedla kurátorka výstavy Romana Veselá.
Výstava je sestavena ze dvou částí, obrazů a objektů, které nikdy nebyla dohromady představeny. Skleněné desky připomínající oblačné soustavy či krajiny mraků je vytvářena vibrací skla posypaným skelnou drtí. Lada Semecká přiblížila obrazy takto: „Bezprostředně zaznamenávají samovolný proces nízkofrekvenčních vibrací a svou vizualitou referují o způsobu šíření vln prostorem. Mraky jako nekonečně proměnlivé formy nesou podobu vln, jejichž frekvence však nezasahuje do zvukového pole.“
Naproti drhá část výstavy zahrnuje akustické objekty, kterými autorka zkoumá možnosti tvaru ve vztahu k materiálu a následného vyústění ve zvukových vjemů. Nádoby – objekty – zvony, jak je autorka nazývá, pro ni představuje úvahu nad vnějším a vnitřním prostorem, křehkou hranici vymezující dvě strany.
Zvuková stopa se podílí na ovládnutí a zpřítomnění prostoru. K interaktivní účasti je vybízen divák – pozorovatel, který sám nechá objekt rozeznít a zaposlouchá se do vln šířících se prostorem až k jejich utichnutí. „Zvony a zvukové objekty naléhavě čekají na okamžik, kdy do nich udeří návštěvník, nebo nastane situace, která je sice náhodná, ale Ladou předpřipravená. Díla jsou tak závislá na čase, konkrétním okamžiku, ale také na vnitřním rozpoložení a temperamentu diváka, nebo síly a razance očekávané náhody. Zkoumáním materiálu u těchto objektů Lada dokázala propojit formu se zvukem a obě části díla jsou tím v rovnováze.“, doplnila kurátorka výstavy.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
ČR: Čtyřiatřicátý ročník Adventních koncertů České televize doteď diváci podpořili částkou 23 557 196 korun. Ty si mezi sebe rovným dílem rozdělí čtyři vybrané neziskové organizace. Letošní ročník byl unikátní i tím, že se koncerty poprvé konaly i mimo Prahu.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818