Kroniky, kronikáři, muzea a archivy v Libereckém kraji

<p>Náš seriál, v němž postupně mapujeme problematiku kronik a kronikářů, postoupil do dalšího kraje – Libereckého. Po situaci v okrese Semily vám přiblížíme okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou a Liberec.</p> <p>Okres Česká Lípa<br />
Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě (VMG) vyplácelo odměnu kronikářům za roční zápis v kronice obce až do roku 199. Kronikáři byli v pracovním poměru muzea na částečný pracovní úvazek. „Po uplatnění zákona o obcích se situace změnila, takže z VMG zmizela i funkce metodika kronikářství. Další pokračování spolupráce probíhá v rámci konzultační činnosti (3 – 5 konzultací ročně), včetně poučení pro začínající kronikáře. V letech 2003 a 2005 se ve spolupráci ve spolupráci se Státním okresním archivem v České Lípě konaly semináře pro kronikáře s finanční podporou Libereckého kraje. Hovořilo se na nich zejména o nejnovějších poznatcích ve vedení kronikářských zápisů, zazněla i nabídka pomoci ze strany muzea a kronikáři byli přizváni ke spolupráci,“ // sděluje Ladislav Smejkal, historik VMG.<br />
S některými kronikáři muzeum i nadále úspěšně spolupracuje. Získává od nich příležitostné poznatky o problematice tradiční lidové kultury, o jednotlivých památkách, válečných hrobech a památnících. Muzeum nyní nabízí kronikářům retrospektivní informace z regionálního tisku, historický fotoarchiv včetně sbírky pohlednic, regionální literaturu a konzultace o přírodních poměrech a stavu životního prostředí. „Podle posledního přehledu z roku 2005 víme o 33 kronikách, které jsou buď soustavně vedeny, nebo se obce pokoušejí o jejich obnovu s lepšími či horšími výsledky,“ dodává L. Smejkal. </p> <p>Okres Jablonec nad Nisou<br />
Muzeum skla a bižuterie v Jablonci na Nisou je specializovanou institucí. Metodické vedení kronik zajišťoval historik muzea, a to od poloviny 70. let. Koncem 80. let byla funkce historika zrušena a veškeré podklady k této problematice byly převedeny do Státního okresního archivu v Jablonci nad Nisou (SOkA). „Pokud mám zhodnotit spolupráci mezi kronikáři a našich archivem, součinnost obecně vždy fungovala a funguje dobře, jinak to snad ani nejde – jsme na sobě informačně závislí.<br />
Po řadě personálních změn v muzeu bylo třeba otázku vedení kronikářů řešit nově. Po většinu druhé poloviny 90. let, kdy muzeum hledalo nového metodika, byly sice pravidelné roční semináře organizovány muzeem ( v letech 1997, 1998, 1999), hlavní odborné slovo ale na nich měli pracovníci našeho SOkA. Po zániku jednotlivých okresních úřadů se přihlásil k odpovědnosti za organizování odborných kronikářských seminářů v jednotlivých okresech Krajský úřad v Liberci . Semináře byly pořádány v jabloneckém muzeu v letech 2003 a 2005. Na posledním, který se konal v listopadu 2005 se hovořilo o vývoji archivní a kronikářské legislativy,“ říká ředitel SOkA v Jablonci n. N., Mgr. Jan Kašpar a dodává: „kronikáři z celého okresu často navštěvují archiv v roli badatelů. Ti, kteří pracují ve funkci kronikáře již delší dobu, přicházejí většinou s konkrétními dotazy na historii obce v souvislostech se současným děním. Našim archivářům se odbornou pomocí podařilo přesvědčit k práci kronikáře adepty z Jablonce nad Nisou či v obce Rádlo. Okres Jablonec n. N. tvoří 34 obcí a přestože se archiv nezabývá statistikou kronikářů, lze ze spolupráce s nimi odvodit, že šest, ale možná i deset obcí v současnosti kronikáře nemá a několik dalších kronikářů vykonává svoji činnost pouze formálně.“ Jablonecký archiv sleduje historické i současné kroniky v rámci tzv. předarchivní péče, při které jeho pracovníci navštěvují jednotlivé obce a města okresu. Pokud se jim nepodaří přesvědčit obce o uložení určitých kronik v archivu, zaevidují je ve speciálním registru a průběžně je kontrolují. Obecně lze konstatovat, že podstatná část obecních kronik je uložena v SOkA a nové stále přibývají. Většina obcí i měst jejich uložení v profesionálním prostředí vítá, ale samozřejmě existují i výjimky, kdy samospráva chce mít svoji písemně doloženou historii doma. V těchto případech pak nastupuje dlouhodobá vyjednávací strategie. </p> <p>Okres Liberec<br />
Severočeské muzeum v Liberci, jako metodický orgán pro kronikáře, spolupráci s kronikáři po roce 1989 nepřerušilo. // „V letech 1975 – 1990 bylo muzeum pověřeno proplácením kronikářských ročních zápisů. To znamenalo kontrolu kronik a stanovení odměny podle odpracovaných hodin a počtu obyvatel obce. Muzeum nadále vykonává metodickou pomoc na vyžádání kronikářů a radí začínajícím kronikářům, jaké má mít kronika a kronikářský zápis náležitosti,“ sděluje Libuše Bílková ze Severočeského muzea. Semináře pořádá společně Krajský úřad Libereckého kraje (po finanční a organizační stránce), Severočeské muzeum v Liberci a Státní okresní archiv Liberec (SOkA). Na semináři v roce 2003, kterého se zúčastnilo 30 osob, se hovořilo o obsahové a formální stránce obecní kroniky, kronikářům byl poskytnut heslový ukazatel, který je seznamuje s doporučeným řazením údajů a událostí v kronice, a setkání doplnila přednáška o vánočních zvycích a betlémech v regionu. Poslední seminář se uskutečnil v prosinci 2005 v prostorách archivu, a zúčastnilo se ho 21 osob. Někteří kronikáři přinesli k nahlédnutí své kroniky, všichni si mohli prohlédnout kroniky uložené v SOkA a kronikáři také obdrželi seznam všech obecních kronik uložených v archivu. Pracovníci muzea informovali přítomné o archeologických nálezech a průběhu výzkumů v regionu, zejména o lokalitě v Příšovicích. „Okres Liberec má 58 obcí a z nich 44 vede obecní kroniku. Obce, které vedou kroniku na počítači, dávají bez problémů jeden exemplář do archivu. Ovšem ručně psané kroniky odmítají některé obce předat. Ze všech ukončených kronik, uložených na obecních nebo městských úřadech, jsou prořízeny v SOkA kopie. Tyto kroniky byly též prohlášeny za archiválie a zapsány do evidence Národního archivního dědictví,“ říká Mgr. Hana Chocholoušková, ředitelka SOkA.</p>