Kronikářské zkušenosti se předávají

KARLOVY VARY: O zkušenosti a postřehy získané při své  kronikářské práci se s námi podělil Květoslav Kroča, jmenovaný radou města do funkce kronikáře  v lednu 2004.  Do roku 2003 vedl kroniku padesátitisícového města karlovarský patriot Vladislav Jáchymovský (1923), zkušený urbanista, historik a muzikolog. Strukturu kroniky rozčlenil do 40 tematických kapitol a 300 podstatí. Například: 31 Kultura: 31.1 Všeobecně, 31.2 Městské divadlo, 31.3 Ostatní divadelní soubory, 31.5 Karlovarský symfonický orchestr, 31.10 Galerie umění, 31.12 Muzea atd. K. Kroča převzal po svém předchůdci nejen funkci,  ale (s menšími obměnami) i systém členění.  

Kronikář je něco mezi historikem a novinářem, píše K. Kroča.  Měl by v místě, jehož dění zaznamenává, bydlet delší dobu a mít k němu vztah, měl by splňovat odborné předpoklady, být při zápisech objektivní (i když to jde někdy ztuha) a nehledět na čas. Mé kronikářské pracovní vytížení několikrát přesahuje smluvní úvazek (20 hodin týdně) a až po čtyřech letech jsem si dopřál čtrnáctidenní dovolenou. Jsou prostě události, při kterých kronikář nesmí chybět, aby podal svědectví, často i s kritikou (problémy města i kraje).

Můj předchůdce a přítel V. Jáchymovský (bohužel zemřel loni při dopravní nehodě) se skromně považoval za „písmáka.“ Objektivem svého fotoaparátu zachycoval řadu událostí, ale text psal stále na stroji, což už v dnešní době nebylo ideální. A tak jsem se já – v 66 letech – naučil zacházet s počítačem (i když jsem jako ředitel muzea nechal v této profesi vyškolit své spolupracovníky už před lety). V současnosti začínám používat i neskonale výhodnější digitální fotoaparát. A co se rozsahu týče, kronika za pololetí téměř pravidelně obsahuje: textovou část (do 400 stran) v písemné podobě a na CD-ROMu, dva šanony s 600 až 700 fotografiemi adjustovanými dvoustranně ve fóliích, obálku s negativy, dokumentaci (plakáty, pozvánky, brožury, vzorky regionálního tisku a výstřižky) rozčleněnou obvykle do 15 svazků o celkové váze cca 20 kg. Dále šest CD se záběry významných událostí ve městě, které pořizuje každý měsíc TV Duha Karlovy Vary na objednávku magistrátu.

Potřebným, ale filtrovaným zdrojem informací jsou pro mne média, zvláště regionální tisk, zápisy z jednání rady a zastupitelstva města i kraje. Uvádím schválený rozpočet jako nejdůležitější body (zdravotnictví, doprava, školství, kultura) a sleduji pak jejich plnění. Používám i údaje z výročních zpráv (lázeňství) nebo ze statistických ročenek. Snažím se zúčastňovat všech významných jednání i akcí ve městě, zkoumám a cituji názory zdejších občanů.

 Nezbytným pomocníkem při zjišťování potřebných chybějících údajů je internet. Po pádu totality a návratu do Karlovarského muzea jsem našel mj. velké mezery v dokumentaci části odvětví kultury města. Proto jsem po odchodu do penze napsal Kroniku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary 1946 až 2001, kterou každoročně aktualizuji. A tato má vůbec první kniha o po Benátkách (1932) druhé nejstarší filmové přehlídce na světě byla kladně přijata odbornou i laickou veřejností (Cena Města K. Vary 2003). Vypracoval jsem i návrh projektu Muzea filmových festivalů (MFF, Fresh Film Fest, Tourfilm, Tour Region Film), které by se mohlo stát novým turistickým magnetem lázeňského města s unikátní stoletou filmovou tradicí.

Vedení kroniky většího města dnes přesahuje rámec tradiční kronikářské práce a stává se permanentní, kontinuální a náročnou dokumentární činností za pomoci těch nejmodernějších metod. Také karlovarští občané mají často zájem o zápisy v kronice, které hodnotí kulturní komise a schvaluje rada města. Jednou z vhodných forem jak těmto požadavkům vyhovět bude zveřejnění alespoň jejich části na internetových stránkách magistrátu.

Mgr. Květoslav Kroča,

kronikář města Karlovy Vary