Kronikář z ostravsko-opavského regionu

<p>BYSTŘICE NAD OLŠÍ: Úvodem krátká citace z Historického kaleidoskopu 3 – 4/2012: Pamětní medaili k 70. výročí operace Anthropoid předal prezident Asociace nositelů legionářských tradic na podzim loňského roku osobnostem Moravskoslezského kraje, kteří chrání odkaz padlých vlastenců. Mezi vyznamenanými byl pplk. v.v. PhDr. Petr Majer, publicista a kronikář v Bystřici nad Olší.</p> <p>Bystřice s 5000 obyvateli nepatří mezi velikány, ale mezi kulturními památkami se najde řada zajímavostí. Bystřičtí jsou české a polské národnosti; starostou je Čech, místostarostou Polák, který je současně ředitelem polské školy. Obě ZŠ se liší vyučovacím jazykem i aktivitami, které mají charakter umělecký nebo sportovní. V místě vychází regionální časopis s oboujazyčným názvem i s příspěvky v obou jazycích.<br />
S kronikářem a starostou jsem byl v uplynulých měsících v internetovém spojení kvůli nečekaným událostem kolem pomníčku generálu J. Šnejdárkovi. Národnostní rozladění bylo řešeno postavením dvou památníků – českému a polskému generálovi.<br />
Bystřického kronikáře jsem poznal jako vnímavého posluchače na seminářích v Brně, kde jsem přednášel kronikářskou praxi. Zaujaly mne jeho věcné dotazy, praktické připomínky, ale také dotazy na problematiku ročního kronikářského zápisu z hlediska národnostního. Odměnou se mi stala důvěra jeho i starosty. Poznal jsem několik čísel jejich iNFORMÁTORa i propagační CD. V době krize kvůli generálu Šnejdárkovi jsem pomáhal hledat řešení.<br />
Bystřický kronikář působí nad rámec ročního zápisu. Jsou to např. besedy nad kronikou v místní knihovně. Zájemcům pomáhá s vytvářením rodokmenů, je znalcem válečných událostí a umí je poutavě přiblížit žákům.<br />
Cituji z dopisu odboru školství v Třinci: „Realizace projektu se zaměřením na historii válečných hrobů a pietních míst z 2. světové války v regionu rozšiřuje vědomosti dětí, a to včetně bojů u Dunkergue. Pan Majer zajistil přednášky a besedy. Měly tak veliký úspěch, že pokračování následuje.“<br />
Pan kronikář však dokáže zaujmout také veřejnost. Dlouhý by byl výčet, kde a kdy se tak stalo. Zrovna tak jako jeho články, internetové příspěvky či spolupráce s pamětníky.<br />
K dokreslení Majerova profilu ještě úryvek z dopisu starosty L. Olšára: „S panem kronikářem jsme v říjnu 2012 jeli s paní H. Steblovou do Prahy na Vítkov, kde z rukou ministra obrany převzala nejvyšší vojenské vyznamenání Za statečnost, protože za války zachránila život partyzánovi. Zato strávila zbytek války v koncentračních táborech. Nebýt našeho kronikáře, pravděpodobně by se tohoto okamžiku nedočkala… Je to obrovská čest pro celou obec. Jsem na něho hrdý. Působí v regionu, který patřil vždy k problémovým (národnostně).“<br />
Od OÚ jsem si vyžádal kronikářský zápis za rok 2011. Tušil jsem, že obsahem i rozsahem bude kvalitní a kronika to potvrdila. Protože jsem ji už přiblížil, ještě pár detailů:<br />
Tvoří ji 158 stran textu na počítači, stovka většinou vlastních fotografií a příloha na CD. Dodávám, že ji posluchačům kronikářských seminářů rád předkládám jako vzor.</p> <p>V ČR existuje zhruba 6000 obcí a měst. Tomu by měl odpovídat počet kronikářů a kronik. Zdaleka tomu tak není. Leckde chybí promyšlené a žádoucí oceňování kronikářů. A právě bystřický starosta mi právem připomněl, že „jeho“ pan Majer by si zasloužil titul Kronikář roku. Souhlasím, ale smutně dodávám, že Sdružení kronikářů Čech, Moravy a Slezska k tomu nemá pravomoc ani prostředky.</p>