Středočeský kraj

<p>BENEŠOV/PYŠELY: Milovníci ochotnického divadla a opery se v sobotu 25. února mohou těšit na Prodanou nevěstu. V Městském divadle Na Poště ji od 17 hodin uvedou ve společném nastudování hned čtyři sokolské soubory, konkrétně Divadlo Pyšely, Národopisný soubor Formani ze Slatiňan u Chrudimi, Smíšený pěvecký sbor Gaudim Praha a DS Sokol Lázně Toušeň.</p> <p>„Prodaná nevěsta je projekt v sokolských podmínkách ojedinělý a průkopnický. Zatím se něco podobného v historii neobjevilo. Dvě premiéry měla v Pyšelích 11. a 12. prosince 2010 a benešovská repríza bude v pořadí šestnáctá,“ uvedl režisér představení Bohumil Gondík.<br />
Česká obec sokolská je občanské sdružení sportovního a kulturního zaměření s obrovskou tradicí. V kulturním programu sdružuje na 160 uměleckých těles různých druhů. Jsou to soubory činoherní, loutkové a folklorní, pěvecké sbory či hudební skupiny. Když v roce 2003 vzniklo z iniciativy několika nadšenců Divadlo Pyšely, dostalo nabídku provozovat svou činnost pod zřizovatelskými křídly T.J. Sokol Pyšely a ke 150. výročí vzniku Sokola nachystalo právě Prodanou nevěstu.<br />
„Původní předlohu Bedřicha Smetany a Karla Sabiny jsme upravili, ale celkem nevýznamně. Právě úprava opery byla při její přípravě hodně složitá a při samotném, tři čtvrtě roku trvajícím studiu vlastního představení pak bylo vzhledem k počtu souborů složité úplně všechno,“ vysvětlil režisér.<br />
Národopisný soubor Formani ze Slatiňan dodal tanečníky, kapelu a zpěváky do sboru, Smíšený pěvecký sbor Gaudim Praha obsadil sboristy a tři sólové role, DS Sokol Lázně Toušeň měl za úkol přivést Komedianty a Divadlo Pyšely obsadilo sólisty a členy sboru.<br />
Bohumil Gondík rád vzpomíná na minulá představení, která soubor z Pyšel v Benešově uvedl. „Hrálo se nám tam vždy dobře, je to krásný divadelní prostor a diváci nás přijali velmi vstřícně,“ uzavřel režisér.</p> <p> Další představení Prodané nevěsty:<br />
24. března – Spálené Poříčí,<br />
31. března – Jihlava,<br />
21. dubna – Valašské Meziříčí,<br />
28. dubna – Louny.</p>

<p>LYSÁ NAD LABEM: V sobotu 18. února 2012 proběhlo v rámci doprovodných akcí veletrhu REGIONY ČR na výstavišti v Lysé nad Labem již V. celostátní setkání kronikářů. I když většinu na setkání kronikářů tvořili zájemci ze Středočeského kraje a Prahy, našli se i zástupci z další krajů naší republiky.</p> <p>Pro kronikáře byla připravena výstavka různých materiálů vztahujících se ke kronikářské práci – kroniky, výstřižky z novin, fotografie a další. Celou akci moderoval Mgr. Tomáš Hromádka, kronikář Velké Chuchle. </p> <p> Její průběh vám přiblížíme stručnými záznamy řečníků:</p> <p> PhDr. Jiří Bartoň, kronikář Prahy 11<br />
- kronikářem je 20 let<br />
- hovořil o historii kronikářství<br />
- přiblížil muzeum v této městské části<br />
- do muzea nemusí přijít jen věci starší 100 let, zajímavými exponáty jsou např. i věci domácí potřeby (žehlička atd), ale také kronika brigády socialistické práce – to vše vypovídá o našem životě<br />
- kronikář může být sebelepší, když se ale neztotožní s obcí, je to špatně<br />
- je dobré, když je kronikář členem redakční rady místního zpravodaje<br />
- není příznivcem kronikářských soutěží, spíše by je nahradil soutěží o vzhled kroniky<br />
- dnes nemusí nikdo, s výjimkou úřadů, dávat kronikáři podklady, a o to je práce kronikáře těžší<br />
- nebát se digitalizace ve fotografii<br />
- o kronice a kronikáři se musí mluvit – jsou „k něčemu“</p> <p> Mgr. Tomáš Řezníček, ředitel Okresního archivu Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem:<br />
- vztahy kronikář x archiv existují ve třech rovinách:<br />
1. Kronikář si chodí do archivu doplňovat informace – toto je využíváno zejména tehdy, pokud kronikář pořizuje zpětně zápisy do kroniky. V archivu se dostane k informacím, které nebyly dosud publikovány<br />
2. Jak vést kroniku – kronikáři by si měli do archivu chodit pro radu. Archiv dokáže ukázat kronikáři další cestu a navíc má archiv výhodu pohledu „vyšší vědy“<br />
3. Do archivu se „chodí pro kroniky“ – do archivu se dostává spousta kronik a jeho ambicí je získat všechny kroniky. Kroniky jsou majetkem obce, ne kronikáře. Digitální data – je problém jak je uchovat – vzhledem k jejich krátkému trvání není praxe, jak je dále zachovat. Nejlepší je proto digitální i papírová podoba. Pokud obec odevzdá do archivu dopsanou kroniku, archiv ji pak obci proti podpisu na některé akce zapůjčí – např. výstavky. To, co se zapíše do kroniky, je vlastnictvím obce – to umožní např. psát plná jména ne jen iniciály jmen. Dobré je zaznamenávat vzpomínky pamětníků. Kroniky obsahují informace, které se jinde nenajdou.</p> <p> Mgr. Jaromír Košťák, kronikář obce Dolní Slivno<br />
- hovořil o setkání kronikářů v Karlovarském a Plzeňském kraji i soutěžích pro kronikáře, které se v nich konají<br />
- V okrese Žďár nad Sázavou se kronikáři scházejí každoročně a mohou vybírat ze tří různých termínů<br />
- Součástí setkání jsou výstavky kronik<br />
- Připomenul nejstaršího kronikáře Josefa Vágnera (věk kolem 90 let), i velikány mezi kronikáři – Marii Zdeňkovou (Praha 15), dr. Petra Majera (severní Morava), Martina Šikulu (Bouňov)<br />
- Bohužel i kronikáři musí za vyžádané materiály archivu zaplatit – řešením je nechat si připravit potřebné podklady do badatelny archivu</p> <p>Miroslav Sígl, redaktor a spisovatel, bývalý kronikář obce Obříství, odkud se odstěhoval a věnuje se zejména literatuře faktu<br />
- Připomenul letošní významná výročí – Sokol, skauti, trampové<br />
- Otázka kam se pozůstalostí, která je mnohdy cenná<br />
- Obříství má v rámci památníku i jednu místnost, v níž je připomenuta činnost M. Sígla </p> <p> Jan Pláteník, kronikář Štěrbohol od roku 1980<br />
- Učil se „psát“, aby si vypsal ruku a vybral způsob psaní do kroniky<br />
- Dříve používal upravené obyčejné plnící pero, nyní píše kaligrafickým perem<br />
- Zásadní pro kronikáře je spolupráce s obcí<br />
- Jako kronikář má na obci vyhrazenu vybavenou místnost<br />
- Každou středu od 15 do 17 hodin v ní úřaduje – tím je ve styku s děním ve Štěrboholích – ví, co se bude bourat, kde se bude stavět atd.<br />
- Daří se mu získávat informace od důchodců – např. o starých fotografiích<br />
- Připomenul výročí bitvy v roce 1757 u Štěrbohol<br />
- Je výtvarně nadaný a rád fotografuje – maluje pamětní listy, zrekonstruoval a namaloval podobu zaniklého zdejšího hřbitova, podílel se na obnově pomníku bitvy z roku 1757<br />
- Daří se mu od lidí získávat staré pozvánky, fotografie plakáty atd. </p> <p>Podněty, postřehy<br />
- Pro ruční zápisy do kroniky používat dokumentní inkoust (výběr ze dvou barev) 2635 Centropen<br />
- Nezapomínat dávat do příloh celé ročníky místních zpravodajů<br />
- Je dobré napsat kromě popisky pod fotografii tyto údaje také na rub fotografie (popiska se může odlepit)</p>

<p>BEROUN: Obyvatelé a návštěvníci Berouna si mohou v těchto dnech prohlédnout patnáct velkých pláten výtvarného stylu Tingatinga. Stejnojmenná výstava se už jen do 25. února koná v kavárně Jiná káva a nabízí originální a poetické obrazy z Tanzanie. V Berouně jsou k vidění vůbec poprvé.</p> <p>„Na výstavě převažují motivy zvířat, ať už jednotlivých, v párech nebo ve skupinách. Tato zvířata bývají zdánlivě naivním způsobem různě stylizovaná. Charakteristickými znaky Tingatinga jsou čisté pestré barvy a jednoduché pozadí. Jeden z obrazů navíc ukazuje postavy z válečného kmene Masajů,“ uvedl jeden z organizátorů výstavy Lukáš Synek.<br />
Tingatinga je výtvarný styl nesoucí jméno svého prvního představitele, zakladatele Edwarda S. Tingatinga (1937 – 1972), který se narodil v jižní Tanzanii a pochází z etnika Makua. Ten se jednoho dne rozhodl namalovat obraz, který by potom mohl prodat turistům. Obraz se nečekaně rychle prodal, a tak Tingatinga v malování pokračoval až do své tragické smrti.<br />
Po ní na jeho práci navázali čtyři žáci, pocházející z Tingatingova širšího příbuzenstva. Dnes malují tímto stylem stovky malířů po celé východní Africe. Svá díla tvoří přímo na ulicích, původně malovali na masonitové desky, dnes převážně na plátna.<br />
Na berounské výstavě jsou k vidění i díla předních malířů Tingatinga Mwamedi Chiwayi a Saidi Omaryho. „Všichni jsou z Tanzanie, původem z kmene Makua, takže se vlastně jedná o velkou rodinu. Dnes působí hlavně v Dar es Salaamu, v největším komerčním centru Tanzanie, avšak někteří podnikaví malíři zkoušejí své štěstí i na Zanzibaru, Arushe nebo v Nairobi,“ vysvětlil další z organizátorů Daniel Augusta.<br />
Tento styl se vyznačuje strachem z prázdnoty a snahou zcela zaplnit prostor plátna. Obrazy Tingatinga slaví úspěchy především v Itálii, Švýcarsku, Skandinávii, Německu nebo Japonsku. První ukázky této původní výtvarné tvorby subsaharské Afriky dorazily do České republiky v druhé polovině roku 2006, některé z nich si lze prohlédnout na www.tingatinga.cz. Na jejich stylu je zvláštní, že při tvorbě používají emailové barvy, které všichni známe z našich domácností. Jsou to tytéž barvy, které jsou určeny například k nátěrům kovu nebo dřeva. Dodávají tak obrazům typický lesk, který je jakoby oživuje. Důvodem volby těchto barev je jednoduše jejich dostupnost a relativně nízká cena. Protože by samotné barvy na plátně špatně držely, natírá se podklad ještě základní barvou.<br />
Většinu obrazů si mohou návštěvníci Jiné kávy koupit.<br />
„Snažíme se dodržovat pravidla fair-trade (férový obchod), přestože oficiálně tento certifikát nevlastníme. Rád bych zdůraznil, že obrazy dovážíme bez prostředníků přímo od malířů z Dar es Salaamu,“ uzavřel Lukáš Synek.</p>

<p>RAKOVNÍK: Středočeský kraj a město Rakovník drží prvenství v nejdéle kontinuálně trvající tradici krajských soutěžních přehlídek amatérského činoherního divadla. Přehlídka s názvem Wintrův Rakovník se zde v roce 2012 uskuteční pošestatřicáté. Od svého vzniku je určena zejména předním činoherním amatérským souborům Středočeského kraje, objevují se na ní však i soubory z krajů sousedních, jako např. letos ze Žatce a Prahy.</p> <p>Pořadatelé Wintrova Rakovníka se v průběhu let proměňovali podle toho, která instituce měla v péči rakovnické Tylovo divadlo. Jeden pořadatel se však od prvopočátků nikdy nezměnil a dodnes je pilířem organizace přehlídky. Je jím místní amatérský divadelní soubor, nyní spolek Tyl. Díky zázemí v rakovnickém Tylu je přehlídka po léta vzorovou nejen organizačně, ale také svou atmosférou. Nejen středočeští amatérští divadelníci se do rakovnického kulturního stánku rádi vracejí a považují Rakovník za Mekku středočeského divadelního dění.</p> <p> Program letošního 36. ročníku Wintrova Rakovníka nabízí sedm inscenací souborů ze Žatce, Nového Strašecí, Slaného, Mladé Boleslavi, Prahy, Lázní Toušeň a Kladna. Diváci se mohou těšit na představení vedená v komediálním duchu, ale i na taková, jež nutí k zamyšlení nad stavem věcí kolem nás. Již příliš nepřekvapí, že v Rakovníku lze spatřit inscenace výjimečné, nesoucí pečeť výsostné tvořivosti.</p> <p> Letos se diváci setkají se třemi původními hrami vzniklými přímo v zúčastněných souborech, vedle toho s dvěma vlastními dramatizacemi literárních předloh ‒ Agathy Christie a Terryho Pratchetta, jednu inscenaci z provenience divadelní klasiky ‒ A. P. Čechov a jednu hru současné české autorky Daniely Fischerové. Po každém z představení se uskuteční rozborové a hodnotící semináře vedené členy odborné poroty, na něž mají přístup nejen hrající soubory, ale i návštěvníci jejich představení.</p> <p> 36. Wintrův Rakovník se uskuteční ve dnech 14. ‒ 17. března 2012 v Tylově divadle v Rakovníku.</p> <p> Přehlídku pořádají Kulturní centrum Rakovník Divadelní spolek Tyl, o. s. za finanční podpory města Rakovník, Středočeského kraje a Ministerstva kultury ČR.</p> <p> Program 36. Wintrova Rakovníka v příloze.</p>

<p>DOBŘÍŠ: Městská knihovna v Dobříši vydala těsně před koncem loňského roku drobnou brožuru Bydlel tady Karel?, která by mohla zaujmout malé i větší zájemce o regionální historii. O ní i o dalších novinkách v knihovně jsme hovořili s knihovnicí Romanou Bodorovou.</p> <p>Mohla byste novou publikaci představit?</p> <p> Dvacetistránkový komiks Bydlel tady Karel? vznikl na základě prací dětské soutěže, kterou naše knihovna vyhlásila v roce 2010. Zadání nebylo vůbec jednoduché, děti měly za úkol vytvořit komiksového průvodce památkami Dobříše, přičemž podmínkou bylo, aby velbloud provázel Dobříší dvě děti – chlapce a dívku.</p> <p>Jaký ohlas tato soutěž měla?</p> <p> Naprosto nečekaný! Ačkoli šlo o dost náročný úkol, bylo odevzdáno celkem 124 prací. Velmi mile nás překvapila jejich vysoká kvalita, a proto jsme z nich sestavily velkou výstavu. Ta se pak na celé letní prázdniny z knihovny přestěhovala i na dobříšský zámek, kde se též setkala s nadšeným přijetím veřejnosti.</p> <p>Jak jste tyto dětské komiksy zpracovaly? Vybraly jste k vydání pouze vítězné práce?</p> <p>Ne, vzhledem k úrovni prací jsme se rozhodly pro náročnější cestu – využily jsme jich více než třetinu, mírně je doplnily dalšími dětskými obrázky a propojily je novým příběhem. Jednoduchý text lehkou formou seznamuje čtenáře s památkami Dobříše a s nimi svázanými dějinami našeho města.</p> <p>Jakému čtenáři je váš komiks vlastně určen?</p> <p> Bylo pro nás důležité, aby byl srozumitelný a čtivý již pro menší školáky, ale zároveň zajímavý a atraktivní i pro žáky druhého stupně a středoškoláky, tedy vlastně jeho původní autory. Je pro nás velmi příjemné překvapení, že dokáže zaujmout i dospělé. Občas se nám dostane pochvaly, že i pro rodilé Dobříšany přináší útlá brožurka pár zajímavostí, které nevěděli. To již téměř přesahuje naši původní ambici.</p> <p>Podtitul „útržky z dobříšské historie“ vtipně vystihuje i grafický styl, který se od klasických komiksů poněkud liší…</p> <p> Grafika publikace souvisí s novým výrazem naší knihovny – ať už jde o propagační materiály, design nového dětského oddělení či další budoucí interiérové úpravy. Zároveň nám tato výtvarná podoba komiksu umožnila nenásilně spojit mnoho různých prací, leckdy se výrazně lišících svým rukopisem.</p> <p>Proč se stal průvodcem po Dobříši zrovna velbloud?</p> <p> Prozradím jen, že to souvisí s jednou místní legendou. Kde je možné si ji přečíst se čtenář dozví na obálce komiksu.</p> <p>A o kterého Karla se to vlastně v knížečce jedná?</p> <p>Doufám, že to uhodnete, když prozradím, že se jedná o nejslavnějšího českého Karla za posledních 2000 let. Nápověda je, že se původně jmenoval Václav a že NEMÁ příjmení začínající písmenem G…</p> <p>Vydaly jste tuto publikaci z vlastních prostředků? A kde je možné ji získat?</p> <p> Komiks vydala Městská knihovna Dobříš za finanční podpory Ministerstva kultury ČR. Na Dobříši je k dostání v knihkupectví Zlatý klíč (naproti radnici) i přímo v knihovně.</p> <p>Je tato publikace ojedinělý počin nebo je to jen začátek?</p> <p> Uvidíme, s jakým přijetím se „Karel“ setká u širší veřejnosti. Různých plánů máme do budoucna víc než dost, takže nic není vyloučeno…</p> <p>Co tedy chystáte v dohledné době?</p> <p> Snažíme se stále zlepšovat a rozšiřovat nabídku našich služeb. Systematicky pracujeme na modernizaci interiéru i provozu knihovny, zapojujeme se do mnoha celostátních projektů a vytváříme vlastní. Nově jsme našim čtenářům nabídly též program „Přátelé knihovny“. Čtenáři, přihlášení do tohoto programu, získávají mnoho výhod, například zvýhodněný rodinný registrační poplatek či možnost ovlivnit výběr nově kupovaných knih.</p> <p>Podporujete kromě rodin i jiné skupiny obyvatel?</p> <p> Ano, momentálně se zaměřujeme na pomoc čtenářům s různými handicapy. Hledáme způsoby, jak pomoci dětem i dospělým, kteří mají se čtením potíže (třeba dyslektikům či slabozrakým), již několik měsíců u nás funguje sociální program pro čtenáře v tíživé finanční situaci. Náš velký sen pro snad blízkou budoucnost je vybudování výtahu a proměna knihovny na bezbariérovou – to je ovšem pochopitelně nemalý finanční problém. Také pravidelně každý týden pořádáme besedy o knihách v dobříšském Domě seniorů a s dětmi v Azylovém domě v Mokrovratech.</p> <p>Po úspěchu oné komiksové soutěže se nabízí otázka, zda připravujete nějakou další soutěž…</p> <p>V závěru minulého roku jsme u příležitosti 100. výročí narození Jiřího Trnky vyhlásily celostátní dětskou literárně–výtvarnou soutěž „Mám oči jak Trnka“ s velkorysými finančními cenami. (Vyhlášení vítězů se konalo při „Akci Trnka“ v dobříšské kavárně Velbloud Café ve čtvrtek 23. února.)</p> <p>Chystáte ještě nějaké další akce?</p> <p> Kromě každotýdenních besed a programů pro školy pořádáme v průběhu celého roku minimálně jednu větší akci či kulturní program pro veřejnost měsíčně. Jejich přehled, stejně jako mnoho informací z knihovny, najdou zájemci na webových stránkách www.knihovnadobris.cz. Novinkou v naší nabídce je „Malá univerzita všech věků“, kterou pořádáme ve spolupráci s naším stálým partnerem Velbloud Café. První semestr zahajujeme již 16. února přednáškou o botanice RNDr. Václava Větvičky. Zájem o naši univerzitu byl obrovský, předplatné se okamžitě vyprodalo.</p> <p>Na jednu knihovnu na malém městě se zdá těch akcí opravdu hodně. Až se skoro vnucuje otázka, zda taky stihnete ještě i půjčovat knihy?</p> <p>Knihy jsou pochopitelně základní stavební kámen naší instituce. Ale řekla bych, že středobodem naší práce dnes není kniha samotná, nýbrž čtenář a jeho rozmanité potřeby. Pravidelně nakupujeme nové knihy a doplňujeme fond knihovny, pochopitelně nabízíme možnost meziknihovní výpůjční služby, snažíme se upozorňovat na zajímavé tituly, donáškovou službu nabízíme již mnoho let. Postupně též prodlužujeme výpůjční dobu na obou odděleních, již od minulého roku máme otevřeno každou sobotu. Vytrvale se pokoušíme vytvářet zde příjemné a inspirativní prostředí pro stále se zvyšující počet našich dětských i dospělých čtenářů.</p>

<p>PŘÍBRAM: Carmen tour 2012 – Španělský večer je název velkého turné, které odstartuje v sobotu 18. února 2012 v Aule příbramské Základní školy Jiráskovy sady. Od 18 hodin se představí mezzosopranistka Edita Adlerová, tanečnice flamenca Lolita Lola Karpenka a doprovodná skupina Miroslava Žáry. O celém turné jsme si povídali s hlavní organizátorkou Ivou Klusalovou.</p> <p>Jak jste se k přípravě celého turné dostala?</p> <p>Paní Adlerová mne před koncem loňského roku oslovila s nabídkou spolupráce v oblasti managementu svých koncertů. Ve své agentážní činnosti se orientuji především na interprety, konkrétně houslisty a kytaristy. Zejména na Pavla Šporcla, který je dokonce jedním z patronů Příbramských hudebních večerů, což je „mé více než tříleté dítě“, pak na Jaroslava Svěceného či Štěpána Raka. S těmito interprety jsem udělala hodně úspěšných koncertů, například jsem byla oficiálním zástupcem Vivaldi tour Pavla Šporcla. No a zpěváka nebo zpěvačku kvalit paní Adlerové jsem v rejstříku neměla, takže jsem na přizvání ke spolupráci kývla a začala pracovat.</p> <p>Jak celý projekt pokračoval?</p> <p>Z jednoho koncertu se najednou vyklubalo koncertů pět, pak deset. Což mne vedlo k myšlence dohodnout se s paní Adlerovou, že by se dalo postavit turné s názvem Španělský večer aneb Edita Adlerová zpívá Carmen. K dnešnímu datu mám čtyřiadvacet koncertů a rozjednány jsou další. </p> <p>Proč proběhne první koncert právě v Příbrami?</p> <p> Protože jsem odsud z regionu, z Rožmitálu pod Třemšínem. Ze zkušeností také vím, že publikum v Příbrami, které navštěvuje koncerty Příbramských hudebních večerů, je naprosto skvělé, věrné a umí ocenit kvalitu. Moc si publika vážím i za atmosféru, kterou dokáže umělcům vytvořit. Takže se snažím, aby koncerty byly vždy jedinečné, a proto si i sama dělám dramaturgii. Nechci, aby posluchač jen přišel, někdo zahrál a byl konec. Mám ráda, když je divákovi představen například speciální nástroj (třeba kamenná kytara profesora Raka a kamenné housle Jaroslava Svěceného), vystoupil zde mistr republiky ve stepu M. Seidl, Japonky ukázaly kimono a soubor The Rebel Pippers představil skotské dudy. Ráda zapojuji dětské sbory, hned na dalším koncertě v dubnu s Jaroslavem Svěceným bude zpívat více než čtyřicet dětí Pěveckého sboru ZUŠ TGM Příbram I.</p> <p>Má Edita Adlerová k Příbramsku nějaký bližší vztah?</p> <p>Rozhodně! Paní Adlerová bydlí zhruba 15 kilometrů ode mne a máme to, jak si říkáme, k sobě „přes pole“. Což je velká výhoda. Paní Adlerová zde žije několik málo let a zejména krásná brdská příroda jí přirostla k srdci. Což jako operní zpěvačka oceňuje hlavně po svých dlouhých zahraničních cestách.“ </p> <p>Jaký bude průběh večera? </p> <p>Španělský večer je komponovaný hudebně-taneční projekt, který potrvá asi 90 minut. Představí nejkrásnější Bizetovy skladby z Carmen, ale i další skladby. Závěr večera bude patřit tanci kastanět. V hudebním programu vystoupí Lolita Karpenka, která pochází z Běloruska a je přední flamencovou tanečnicí.</p> <p>Co bylo při přípravě celého turné nejsložitější?</p> <p>Protože je v projektu více lidí, je nejnáročnější sladit termíny. Nejen umělců, kteří mají ještě své další projekty, ale sladit vše i s požadavky pořadatelů. Takže práce až nad hlavu, ale vím, že když se sejdou lidi, kteří nejsou líní, je to skvělé. Prostě to funguje, máme z toho všichni radost a snad i posluchači budou potěšeni. Také proto, že se jedná o nádhernou podívanou. Carmen oblékl do kostýmu známý návrhář Osmany Laffita a i Lolita Karpenka bude mít během večera několikery nádherné šaty.</p>

<p>BENEŠOV: Příležitost k průpravě v otázkách diplomacie a společenské etikety skýtá připravovaný jednodenní seminář nazvaný Diplomatický protokol a společenská etiketa. Seminář není určen jen kariérním diplomatům, dobrého diplomata potřebuje každý úřad či podnik, každá organizace, každé kulturní zařízení.</p> <p>Seminář pořádá Institut pro veřejnou správu Praha ve spolupráci s Diplomatickou akademií dne 27. března 2012 ve Vzdělávacím středisku Institutu pro veřejnou správu Praha v Benešově. Přednášet budou Cyril Svoboda, ředitel Diplomatické akademie, bývalý ministr zahraničních věcí, František Rob, bývalý ředitel odboru protokolu Úřadu vlády a Ministerstva obrany a Jana Šikulová, specialistka na protokol a etiketu při stálé misi ČR v Bruselu.</p> <p> Rámcový obsah semináře: Akce protokolárního charakteru, jejich příprava a průběh; Společenská pravidla pro úpravu zevnějšku; Zdvořilost, zdravení, představování; Oslovování a společenská konverzace; Stolování, prostírání, přípitek; Organizace přijetí nebo pracovního jednání; Příprava návštěvy ze zahraničí; Organizace společenských podniků; Praktická cvičení v reálných situacích.</p> <p> Cena semináře je 2 890 Kč (zahrnuje kurzovné, studijní materiály a certifikát).<br /> Přihlášky přijímá Jana Francová na adrese j.fra@institutpraha.cz, tel.: 974 863 524.<br /> Více informací o obsahu kurzu poskytne Jan Brodský, j.bro@institutpraha.cz, tel.: 734 316 375.</p> <p> K účasti v semináři je možné se přihlásit pouze do 20. března 2012.</p>