Středočeský kraj

<p>SÁZAVA: Zhruba pět desítek lidí od teenagerů po seniory se zúčastnilo akce Společné malování, jehož pořadatelem byla Malířská škola vidění Radoslava Kutry a Sázavský klášter.</p> <p>Malování probíhalo od 8. do 14. července v okolí jezu pod Klášterem, přednášky, konzultace k rozmalovaným obrazům a vernisáž výstavy všech obrazů pak v prostorách Sázavského kláštera.</p> <p>Bezprostředně po skončení kurzů jsme vyzpovídali hlavní organizátorku Zuzanu Daajovou.</p> <p>Kolikátý ročník Společného malování se letos konal?</p> <p> První ročník malířské Školy vidění pod vedením Radoslava Kutry se uskutečnil v roce 1994. Sázavské malování pak bylo řadu let paralelní akcí s Letní filosofickou školou, kterou na Sázavě pořádala nadace Prokopios. Její zakladatel Karel Floss pak přizval svého dlouholetého přítele Radoslava Kutru, což je uznávaný malíř a teoretik, který žije, tvoří a 40 let vede Kunstseminar ve švýcarském Luzernu. V roce 2000 převzaly vedení nad sázavským malováním členky skupiny Experiment 2, absolventky studia na Kutrově Kunstseminaru a Fakultě výtvarných umění v Brně. </p> <p>Jaký je zájem veřejnosti?</p> <p> Každý rok stoupá a to i přesto, že možnosti propagace jsou velmi omezené. Veřejnost oslovuje především Kutrova myšlenka, že malovat může úplně každý, kterou vyjadřuje v tezi: “Škola vidění usiluje o to, aby se všichni lidé učili nejen vidět, ale i malovat. Někdo to může považovat za utopii, ale podobná utopie se již uskutečnila – vždyť všichni už umíme číst a psát." Nemalou roli hraje také individuální přístup ke každému, svoboda a rovnost v malování. </p> <p>Vracejí se výtvarníci nebo převažují nováčci? </p> <p> V letošním roce bylo oproti minulosti více nových zájemců. Mezi účastníky je i řada těch, kteří jezdí na Sázavu malovat téměř od počátku a to přesto, že se malováním neživí, ale mají svá civilní zaměstnání. </p> <p>A je více začátečníků nebo zkušenějších výtvarníků? </p> <p> Škola vidění nerozlišuje mezi profesionálními a amatérskými malíři. Ti, co s námi malují od začátku nebo delší dobu, jsou považováni za zkušené a samostatné malíře. V tomto smyslu je to půl na půl.</p> <p>Proč jste si za místo konání vybrali právě okolí Sázavského kláštera? </p> <p> Naše spolupráce se Sázavským klášterem začala díky kastelánce Slávce Matoušové, která nám nabídla výstavu obrazů namalovaných v předchozích letech na Sázavě. Právě jí patří hlavní zásluha a náš velký dík, že poté vznikla naše mimořádná a dlouholetá spolupráce. </p> <p>Vyhovují vám tyto prostory? </p> <p> Nedovedeme si představit nic lepšího a úžasnějšího. Spojení hlubokých kulturních kořenů a nádherného okolí je pro nás nesrovnatelné s ničím jiným. Cítíme to, ctíme svými obrazy a také trochu věříme, že to není náhoda, že jsme právě tam.</p>

<p>MNÍŠEK POD BRDY: Sál kláštera na Skalce patří od soboty 14. července cestovatelům, fotografům a filmařům Liboru Špačkovi a Petře Doležalové. Prezentují další díl svého projektu Útěk do přírody (Escape to Nature), tentokrát nese název Útěk na Tahiti a jeho ostrovy a nabízí velkoformátové fotografie z mořských hlubin Polynésie i zákoutí polynéských ostrovů.</p> <p>Autoři se na Skalku vrací po dvou letech, kdy zde představili Útěk na Mauricius. „Na tuto výstavu vzpomínáme rádi. Barokní areál Skalky je překrásné místo, na kterém lze čerpat pohodu, inspiraci i energii. Výstavní galerie má zvláštní atmosféru a fotografie z našich „útěků do přírody“ s přírodou Skalky i naladěním návštěvníků výstavy docela souzní. Navíc jsou nám sympatičtí lidé, kteří se o Skalku vzorně starají,“ zdůraznila Petra Doležalová.<br />
Autorská dvojice začala spolupracovat na dlouhodobém projektu Escape to Nature v roce 2008. Jejich fotografie a dokumentární filmy mapují nejkrásnější místa planety pod vodou i na souši a hledají vzájemné paralely. Petra a Libor ve své práci spojili zkušenosti z podvodní, krajinářské, umělecké i reportážní fotografie a společně s filmem jsou schopni obsáhnout práci mnohočlenných týmů.<br />
Doposud vznikly dvě putovní expozice fotografií a dva padesátiminutové televizní dokumenty. Útěk na Mauricius získal v roce 2009 2. místo v kategorii televizních dokumentů na 42. festivalu Tourfilm v Karlových Varech a Útěk na Tahiti a jeho ostrovy tento festival v loňském roce vyhrál. Kromě českého úspěchu získaly oba filmy celkem dvanáct hlavních cen z mezinárodních festivalů celého světa.<br />
Autory však nelákají pouze exotické destinace. První cenu z mezinárodního festivalu v Polsku si letos v květnu odnesl i jejich poetický patnáctiminutový snímek věnovaný Krkonoším „O lese a vodě“, vytvořený pro Správu Krkonošského národního parku. V současné době Libor s Petrou dokončují již třetí ze série „útěků“, tentokrát věnovaný karibskému ostrovu Svatá Lucie.<br />
„Liborovy makrofotografie mořských tvorů jsem poprvé viděla asi před čtyřmi lety. Fascinovaně jsem poslouchala historky o žralocích, murénách, kamenných rybách a malinkých tvorech, které na dně vyhledává nejčastěji. Zážitkové meditace, jaké v dokonalém zklidnění při fotografování pod vodou prožívá, mi připomněly moje pocity při focení na severu, uprostřed arktické divočiny ve třicetistupňovém mrazu,“ zavzpomínala Petra Doležalová.<br />
„Uvědomili jsme si, jak moc mají oba světy společného. Oběma vládnou přírodní živly a jsme v nich jen na návštěvě. Díky vyspělé technice je sice dnes můžeme poznávat a zachycovat na film i fotografie, přesto nesmíme ani na vteřinu zapomenout, jak moc jsme sami i příroda zranitelní. Tak dlouho jsme oba světy srovnávali, až nás napadlo své zkušenosti z fotografování v extrémních podmínkách spojit do společného projektu,“ dodala fotografka.</p> <p> Výstava na Skalce potrvá do 5. srpna.</p> <p>Otevřeno je o víkendech a svátcích od 10 do 17 hodin, od úterý do pátku pak od 13 do 17 hodin.<br />
Dobrovolné vstupné bude věnováno na obnovu barokního areálu Skalka.</p>

<p>SMEČNO: První ročník festivalu Smečenská Lyra předčil očekávání. Akci pořádal Domov Pod Lipami Smečno v areálu zámeckého parku, kde vystoupili účinkující ze dvanácti sociálních zařízeních ve Středočeském kraji.</p> <p>Ti soutěžili v kategorii Zpěv kolektiv, Zpěv jednotlivci a Divadlo. „Jsem hrdá na to, že v sociálních zařízeních je tolik talentů a že se našla cesta, jak je ukázat,“ sdělila radní Zuzana Jentschke Stöcklová, která se festivalu zúčastnila. Mezi diváky byl také senátor Jiří Dientsbier ml.<br />
Den příjemně zpestřila módní přehlídka uměleckého souboru Taška. Kulturní program také doplnilo vystoupení dětí ze Základní školy Smečno „Hvězdnou show“. Na závěr zahrála kladenská kapela Anopheles.</p> <p>ZDROJ

<p>Národní informační a poradenské středisko pro kulturu zpracovalo studii dvou obcí České republiky. Byla vybrána dvě kulturně vyspělá města podobné velikosti (cca 15 tis., obyvatel), která se mohou pochlubit kulturní tradicí, rozvinutou kulturní infrastrukturou a bohatou nabídkou akcí a aktivit.</p> <p>Obě programově spojují oblast kultury s turistickým ruchem. Obě mají ještě něco navíc, což lze nepochybně označit za přidanou hodnotu; pro město Český Krumlov patřící do Jihočeského kraje je to kulturní dědictví, vě městě Poděbrady v kraji Středočeském jde o lázeňskou tradici.</p>