Knihy mějte pobaleny bez mastných skvrn
OSTRAVA: Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě a Knihovna města Ostravy uspořádaly výstavu Prvorepublikové knihovnictví, kterou si připomínají budoucí 100. výročí zákona o veřejných knihovnách obecních ze dne 22. července 1919, pro jehož vznik mělo zásadní význam zrození Československé republiky.
Výstavu, která mapuje nejen regionální, ale také ostravské knihovnictví a čtenářství můžou zhlédnout návštěvníci obou knihoven od 1. 11. 2018 do 31. 12. 2018.
Knihovny na našem území existují již celá staletí v podobě např. zámeckých nebo klášterních knihoven. Na začátku 20. století byly ve městech a obcích zakládány také knihovny školní nebo knihovny různých vzdělávacích, kulturních a osvětových spolků, mnohé založil Sokol, Orel, hasiči. Řád do rozvoje knihovnictví dal v roce 1919 zákon o veřejných knihovnách obecních, který zavedl povinnost zřizovat veřejné knihovny ve všech politických obcích a také povinnost zakládat samostatné menšinové knihovny v obcích s národnostními menšinami. Na konci 20. let minulého století existovala již velmi hustá síť veřejných knihoven – jedna veřejná knihovna na 813 obyvatel.
Výstava Prvorepublikové knihovnictví mapuje období před vznikem knihovnického zákona a dotýká se v omezené míře knihovnictví až do poloviny dvacátého století. Základ ovšem tvoří dobové materiály z období první republiky, které představují významné osobnosti knihovnictví nejen Ostravy, ale celého našeho regionu, provoz knihoven a další zajímavosti.
Knihy mějte pobaleny bez mastných skvrn, prohlížejte je, nejsou-li v nich „záložky“ nepořádných čtenářů, tedy hřebínky, motouzy, vyčesané vlasy, slupky ze salámů, jak už se to tak v knihách nachází. Jak vidno z tohoto úryvku z textu výstavy, v mnohém se dnešní čtenáři od těch prvorepublikových neliší, i dnes nachází knihovníci ve vracených publikacích naprosto neuvěřitelné „záložky“. Právě proto budou mnohé texty a dokumenty pro návštěvníky úsměvným překvapením.
Část výstavy týkající se regionální historie a obecných zajímavostí připravili pracovníci Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě a část představující knihovnictví a čtenářství Ostravy a Ostravska pracovníci Knihovny města Ostravy. Do konce listopadu bude každá z knihoven představovat ve svých prostorách vlastní vytvořenou výstavu, v prosinci se obě části vymění.
Výstava Prvorepublikové knihovnictví vznikla v rámci projektu Sensační tourné světem první republiky, který finančně podpořilo statutární město Ostrava.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818