Kavárna Slavia pořádá druhý literární večer - aktualizace!
PRAHA: Kavárna Slavia pořádá po Jaroslavu Seifertovi další tematický večer na počest slavné umělecké osobnosti, která ji v minulosti navštěvovala. Z původního 14. ledna se večer přesouvá na 24. února 2022, kdy oslaví jubilejní 120. výročí narození držitele Mezinárodní ceny míru a významného tureckého básníka Nazima Hikmeta. Ten v kavárně nejen tvořil, ale také se zde pravidelně setkával s českými básníky Vítězslavem Nezvalem a Jiřím Tauferem během svých exilových let. Slavnostní večer proběhne v duchu přednesu Hikmetových básní, vystoupení turecké zpěvačky Roksany Mandel a odborné diskuse. Akcí bude přítomné provázet moderátorka Zita Senková. Rezervaci místa je nutné provést prostřednictvím kulturního portálu GoOut.net.
Prahu si turecký básník, dramatik, romanopisec, scénárista a režisér Nazima Hikmeta zamiloval po svém útěku do tehdejšího Sovětského svazu, kdy v roce 1952 začal pracovat v mezinárodním mírovém hnutí a v rámci své činnosti se zde účastnil řady jednání. Při jeho návštěvách byli jeho častými společníky Vítězslav Nezval a Jiří Taufer a jedním z jejich nejoblíbenějších míst setkávání byla kavárna Slavia. Praha, Nezval, Taufer i kavárna Slavia se proto v jeho verších často objevují.
Takto zní úryvek básně Rozprávka s přítelem básníkem Tauferem v kavárně Slavii z knihy Pobyt v Praze:
„Rád s přítelem Tauferem sedávám u stolku
v kavárně Slavii, kdy plyne rozprávka
a před okny se leskne voda Vltavy
zvlášť po ránu a zvláště na jaře
Zvlášť po ránu a zvláště na jaře
Tu zamyslím se já tu on a vázne rozprávka
Na mžik se vzdalujeme pak scházíme se zas“
„Romantický revolucionář“, jak byl přezdíván, byl kvůli svému politickému přesvědčení opakovaně zatýkán a strávil většinu svého dospělého života ve vězení nebo v exilu. Jeho tvorba je často přirovnávána k dílům básníků Federica Garcíi Lorky, Louise Aragona, Vladimíra Majakovského, Faize Ahmeda Faize nebo Pabla Nerudy. Jeho poezie byla přeložena do více než padesáti jazyků a jeho báseň Kız Çocuğu (Dívčí dítě) se stala předlohou několika písní s protiválečným poselstvím.
I přesto, že byl ve své vlasti po celý život pronásledován a zemřel v exilu, jsou jeho básně v Turecku považovány za nejvýznamnější vlastenecká literární díla. Inspiroval se v nich lidovou mluvou a písněmi, zobrazoval v nich lidi venkova a města, tureckou válku za nezávislost a turecké revolucionáře. Zavedl užívání slabičného lidového metra a hledal pro své básně nové formy. Během svého působení v Turecku se stal charismatickým vůdcem avantgardy produkující proudy inovativních básní, her a filmových scénářů. Později začal psát ve volném verši, který harmonizoval s bohatými vokálními vlastnostmi tureckého jazyka.
V Kavárně Slavii jeho 120. výročí narození poctí svou účastí velvyslanec Turecké republiky v Praze pan Egemen Bagis. Význam jeho díla a života přiblíží odborní hosté, písně s verši Nazima Hikmeta zazpívá a zahraje turecká zpěvačka Roksana Mandel. Večerem bude provázet Zita Senková.
Vstup na tento slavnostní večer je zdarma. Rezervaci místa je v rámci protiepidemických opatření nutné provést pomocí GoOut.net.
Více informací je možné najít na: https://www.cafeslavia.cz/cs/
Odkaz na GoOut: https://goout.net/cs/vzpominkovy-vecer-na-pocest-nazima-hikmeta/szebass/
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818