Jízda po sametu – pouťová i mrazivá
PLZEŇ: Autorská výstava „Jízda po sametu“ grafické designérky a ilustrátorky Štěpánky Bláhovcové připomíná předrevoluční a revoluční dobu skrze upravené dobové fotografie přímo v ulicích Plzně. Svou formou zapojuje diváky přímo do velkoformátových obrazů.
Na celkem jednadvaceti panelech ve Smetanových sadech v Plzni je od pondělí k vidění výstava připomínající dobu komunismu, revoluční dobu a první svobodné volby po čtyřiceti letech. Dobové fotografie jsou upravené do dnes známých oblíbených reklamních panelů pouťového vkusu, kdy na známých pohádkových postavičkách chybí obličej pro dosazení a vyfotografování svého vlastního obrazu. Další formou upravené fotografie je použití zrcadla místo obličeje. Divák se tak setkává doslova tváří v tvář historii a sebereflexi. Stává se součástí zobrazených dějin.
„Rozhodla jsem se pro jakýsi balanc mezi patosem, sentimentem a fraškou. Doufám, že je zde rovnováha mezi obsahem – patosem, který je ale strašně důležitý a formou, která je v mém podání až trochu pouťová, prostě pouze jen proto, že poutě táhnou a na ně lidi chodí. A tím nemyslím poutě církevní“, vysvětluje svůj záměr autorka výstavy.
Výstava tak některé návštěvníky může pobavit, ale jiné naopak zamrazí při vzpomínce na absurditu prvomájových průvodů s profanovanou holubicí či tanku s nápisem Veřejná bezpečnost.
Každý panel vybízí k vytvoření vlastní fotky, k čemuž autorka sama vyzývá a žádá o sdílení této fotografie na sociálních sítích pod hashtagem #jizdaposametu.
Výstava potrvá do 28. listopadu.
FB událost: https://www.facebook.com/events/2473474852923299/
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818