Jiří Kaloč: Velká a malá retrospektiva

RYCHNOV NAD KNĚŽNOU: Dne 20. června v 18 hodin zahájí ve výstavních prostorách Muzea a galerie Orlických hor, ve 2. poschodí kolowratského zámku, výstava z díla letošního pětašedesátníka akademického malíře Jiřího Kaloče (*22. října 1943). Na vernisáži, kterou uvede PhDr. Karel Jaroš, vystoupí Jana Krausová spolu s Karlem Rodenem a v hudebním programu houslový virtuoz Jaroslav Svěcený.

Připomeňme jeho dvě loňské výstavy: Tu, která probíhala v pražském Koncertním klubu Violino od 11. září, zahajoval improvizacemi na jednotlivá vystavená díla houslový virtuoz Jaroslav Svěcený. Pak 1. listopadu ve výstavní síni Divadla Oskara Nedbala v Táboře zahájil jeho výstavu obrazů a kreseb z let 2000 – 2007 Karel Daňhel, ředitel pořádajícího divadla. Že obě výstavy zaznamenaly velký zájem, je fakt stejně tak jako skutečnost, že o nich příznivě referoval tisk. Pro Jiřího Kaloče, rodáka ze Sezimova Ústí, žijícího střídavě v Praze, Rychnově nad Kněžnou a ve Vrbici nedaleko Kostelce nad Orlicí, tichého, nenápadného, který až do roku 1977 neměl potřebu vystavovat, mimořádně citlivého a přitom houževnatého, cílevědomého a nesmírně pracovitého, bude rychnovská výstava holdem. Připomeňme, že prošel martýriem opakovaného nepřijetí na Akademii výtvarných umění, po němž pracoval i jako pomocný dělník, až nakonec přece jen toto studium v ateliéru Karla Součka 1976 završil. Jiří Kaloč, mj. od roku 1994 nositel Ceny Masarykovy akademie umění, je osobnost a pro Rychnovsko se jeho výstava stane prestižní záležitostí. S jeho pracemi jsme měli možnost setkávat se během posledních víc než 25 let především v Praze a v cizině, nemluvě o tom, že o jeho díle, to především, a životě vyšla v roce 1997 rozsáhlá reprezentativní publikace Zrcadlení s podtitulem Nástin monografie Jiřího Kaloče z pera univerzitního profesora Petra Wittlicha.

Buďme dále konkrétní: Národní akademie umění a kultury IL ROMBO v italském městě Aversa u Neapole mu udělila diplom a titul Čestný akademik za dílo v oboru malířství. Slavnostní akt proběhl 26. září 2005 v kostele „Maria SS. Anunziata“ v San Cipriano d´Aversa. Rok předtím v březnu mu „Evropský kruh Franz Kafka Praha“ předal Evropskou medaili Franze Kafky s diplomem (European medal of Franz Kafka) za dosavadní uměleckou tvůrčí práci v oblasti malby a architektury. Připomeňme další prestižní mezinárodní uznání – po Ceně Salvadora Dalího pro rok 2000 za mimořádný přínos v oblasti výtvarného umění následovala v roce 2001 mezinárodní cena Evropské unie umění (European Union of Arts), dále ocenění jeho Sochy domu (viz obrázek) na výstavě „Česká architektura 1989 – 1999 očima kritiků“. European medal of Franz Kafka byla toho roku udělena čtyřem laureátům – dvěma zahraničním a dvěma českým, a to dramatikovi Vlastimilu Venclíkovi a Jiřímu Kaločovi. Mezi držiteli tohoto ocenění jsou i Miloš Forman a Steve Spielberg. Kaločova Socha domu, architektonické dílo, oceněné v rámci projektu Praha – evropské město kultury 2000, je nyní uváděno vedle dnes už slavného Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze a rekonstrukce Obecního domu v Praze jako příklad moderní architektury, a to pro svůj architektonicko – duchovní rozměr.

V roce 2003 udělilo Obecní zastupitelstvo Vrbice u Kostelce nad Orlicí ( Vesnice roku v Královéhradeckém kraji, 129 obyvatel)  historicky první čestné občanství, a to právě Jiřímu Kaločovi k jeho šedesátinám.

Tehdejší starosta obce Pavel Bílek předal Jiřímu Kaločovi při té příležitosti pamětní list a připomněl, že jeho dílo i život jsou už 35 let spjaty s touto vesničkou, a vysloveně uvedl jeho právě dokončenou Sochu domu, která je právě v této vsi. Jeho milovaná manželka Blanka Kaločová po krátké těžké nemoci zemřela loni 23. března v nedožitých 57 letech. Tato skromná a nenápadná rodačka z vážené rychnovské právnické rodiny Knapkových pracovala v letech 1986 – 1991 jako odborná pracovnice v Orlické galerii Rychnov nad Kněžnou (tedy ve stejných prostorách, jako bude nyní připravená výstava jejího manžela), přitom už od 70. let se sama věnovala malířské tvorbě a pak se přiklonila k bohaté tradici českého hyperrealismu. Prestižní Slovník českých a slovenských výtvarných umělců Chagall ji představuje mj. nejen výčtem sedmi jejích samostatných výstav, ale hodnotí její dílo a výslovně vyzdvihuje – a uvádí i reprodukci – nejproslulejší její artefakt Podobizna diplomata (1986, olej na sololitu 150 x 100 cm). Ostatně právě tato její práce je uváděna jako velmi sugestivní podobizna, patřící mezi nejlepší projevy hyperrealismu.

Josef Krám