Jílovské muzeum představuje pohřební lože císaře Karla IV. a jeho korunní klenoty
JÍLOVÉ U PRAHY: Rekonstrukci pohřebního lože Otce vlasti – císaře a krále Karla IV. – a luxusní repliky jeho korun budou k vidění jsou k vidění v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy. Muzeum tak připomíná 640 let od panovníkova úmrtí a zároveň se tím připojilo k oslavám stého výročí samostatného státu Čechů a Slováků.
Instalace je doplněna přednáškami a dalšími programy s tematikou doby, v níž zemřel jeden z největších panovníků naší národní historie.
Muzeum představuje jedinečnou rekonstrukci pohřebního katafalku císaře a krále Karla IV. Díky kronikářským zprávám i autenticky dochovaným textiliím jsou známy barvy, střih i vzory pohřebního roucha Otce vlasti. Rekonstrukce tohoto oděvu je součástí trojrozměrné instalace, která v životní velikosti představuje pohřební lože s tělem zesnulého panovníka. Expozici doplňují dokonalé repliky korun Karla IV. Tři z nich – císařská koruna Svaté říše římské, Svatováclavská království českého a Lombardská tzv. železná koruna království italského – jsou přímou součástí rekonstrukce pohřebního katafalku. Čtvrtá koruna římského krále, která na císařově katafalku nebyla, je umístěna v samostatné vitríně.
Koruny jsou přesné vědecké kopie vyrobené zlatníkem Jiřím Urbanem. Tyto vzácné klenoty muzeu zapůjčil ze své soukromé sbírky JUDr. Oldřich Beneš.
Karel IV. zemřel na Pražském hradě v sobotu 29. listopadu roku 1378 tři hodiny po západu slunce. Dalších 11 dní bylo jeho nabalzamované tělo vystaveno v hradní síni. Velkolepé pohřební obřady, při nichž panovníkovy ostatky putovaly po pražských kostelech, začaly 11. prosince. Císařův katafalk neslo 30 mužů, dalších 564 mužů oděných v černém ho provázelo s rozžatými voskovicemi. V průvodu, který čítal na 7 000 osob, kráčeli všichni církevní preláti, přední šlechtici království, zahraniční knížata i konšelé Starého a Nového Města pražského. V pondělí 15. prosince bylo tělo Karla IV. uloženo do královské hrobky v katedrále sv. Víta, Vojtěcha a Václava. Nad rakví zesnulého císaře ve své smuteční řeči Mistr Vojtěch Raňkův z Ježova poprvé pojmenoval Otcem vlasti.
Datum významné události patří také k osudovým osmičkám naší historie. Výstava byla symbolicky otevřena 11. prosince, tedy přesně 640 let od chvíle, kdy Prahou vykročil pohřební průvod Karla IV.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818