středa
27. listopadu 2024
svátek slaví Xenie



Jedna tradice bere za své

Autor článku: 
Ludmila Kučerová
Některé školy oznámily, že nevyvěsí ve třídách portrét prezidenta, protože jim to nepřikazuje žádný zákon. Jedná se přitom o tradiční záležitost, která sice vznikla příkazem za vlády Habsburků cca před 150 lety, ale přetrvala do nedávné současnosti. Někdy se dodržovala ze strachu, jindy z nadšení, což bylo bezesporu v době, kdy se prezidentem stal T. G. Masaryk nebo později Václav Havel. Předpokládám, že spolu se mnou vnímalo mnoho lidí tuto zvyklost za ustálenou, na které nebylo třeba nic měnit. Jenže je to jinak, a přitom není úplně jasné proč. Zaslechla jsem jeden argument, a sice, že politika do školy nepatří. Ale to, že se ve škole děti dívají na portrét prezidenta jim nemusí nutně evokovat politiku, alespoň ne její horší tvář. Navíc výchovu mladého človíčka směřující k orientaci v politice, v souvisejících právech a povinnostech, považuji za prospěšné. Ostatně na školách středních, ale i základních existují dětské parlamenty, které fungují na politických principech. Úskalí vidím v učitelích, kteří často nejsou v „politice„ vyškoleni. Přitom politika je vše, co se nás dotýká, počínaje cenou chleba a konče volbou prezidenta. Jedním z dalších, a v době úspor pádnějších, argumentů jsou náklady, které škola zaplatí za výměnu portrétů. Pod jeho tíhou se nápad vyměnit portrét prezidentů za učitele národů Jana Ámose Komenského, jeví jako dost dobrý. Nicméně ani v tomto případě se zřejmě nejedná o spouštěcí mechanismus a o argument hlavní. Ten lze pouze tušit a mohl by souviset s morálkou ve společnosti. Ostatně první signály jsme mohli zaznamenat při poslední prezidentské amnestii. Kdyby tento trend znamenal fakt, že si nevážíme prezidentů, měl by se nad tím někdo zamyslet. Nejlépe prezidenti sami – minulí, stávající a hlavně budoucí. Nelze vyloučit, že někdy v budoucnosti se k tradici vyvěšování portrétů prezidentů vrátíme, a to nejen ve školách a úředních prostorách. Může se to stát buď: a) příkazem, za b) spontánně. A lepší by bylo za b).

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Jedna z nejdéle fungujících veřejných sbírek v Česku započala svou činnost v roce 1991. Od té doby rozdělila mezi neziskové organizace více než 299 milionů korun. Loňský ročník byl zatím nejúspěšnější, podařilo se vybrat téměř 23 milionů. Všechny čtyři koncerty odvysílá program ČT1 vždy v neděli od 17:30. Letos poprvé koncerty zamíří i do regionů.
Adventní koncerty České televize se letos poprvé uskuteční i mimo Prahu. Výtěžek bude opět pomáhat čtyřem neziskovým organizacím
Celá ČR
Hudba, Ostatní, Soutěže a festivaly
Co se děje
27.11.2024

SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
Semiláci se rozloučili se Šlitrem a Bažantem
Liberecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Výtvarné umění, Ostatní, Památky
Co se děje
25.11.2024

ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu
Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní, Památky
Co se děje
22.11.2024

PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
Film Architektura ČSSR 58–89 Jana Zajíčka a Vladimira 518 vstupuje do kin
Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Architektura, Památky, Vzdělávání
Co se děje
22.11.2024