neděle
21. července 2024
svátek slaví Vítězslav



Jak se oblékají princezny

Nejrásnější hádanka, autor kostýmu: Jan RůžičkaROZTOKY U PRAHY: Středočeské muzeum v Roztokách, Zámek 1, váz zve na první část pohádkové výstavy Česká filmová pohádka aneb Co dokáže jehla s nití. Návštěvníci budou mít možnost prohlédnout si kostýmy a rekvizity z Barrandovského studia tematicky spjaté s tvorbou pohádek. Oddělení barrandovského kostýmního fundusu patří k největším v Evropě. Uchovává kolekci více než 260 tisíc kostýmů, vlásenek a doplňků všech myslitelných období a stylů.

Právě na Barrandově se zrodil fenomén české filmové pohádky, která má u nás již šedesátiletou tradici. Prvním pohádkovým velkofilmem byla Pyšná princezna B. Zemana. V padesátých letech minulého století pak vzniklo dalších sedm pohádkových filmů, z nichž se většina hraje dodnes (Byl jednou jeden král, Princezna se zlatou hvězdou na čele, Dařbuján a Pandrhola).

Šedesátá léta, čas režisérů tzv. nové vlny, byla na pohádky chudá, natočily se pouze dvě (Tři zlaté vlasy děda Vševěda a Šíleně smutná princezna). V době normalizace někteří režiséři využili výzvu natočit pohádku, ve které mohli snáze uplatnit své vize, možná si i odpočinout. Například to byl J. Herz (Panna a netvor), K. Kachyňa (Malá mořská víla), A. Moskalyk (Třetí princ), H. Bočan (S čerty nejsou žerty) nebo humorné pohádky, které točili autoři komedií O. Lipský (Tři veteráni), Z. Troška (O princezně Jasněnce a létajícím ševci), a snad nejúspěšnější režisér pohádek sedmdesátých a osmdesátých let V. Vorlíček (Tři oříšky pro Popelku, Jak se budí princezny, Princ a Večernice). Ze všech jmenovaných pohádek uvidíte výběr kostýmů.

V devadesátých letech v pohádkové tvorbě pokračoval právě V. Vorlíček (Kouzelný měšec, Pták ohnivák, Jezerní královna, Král sokolů) a Z. Troška, který je v současné době nejproduktivnějším autorem (Princezna ze mlejna I, II., Z pekla štěstí I., II., Nejkrásnější hádanka). Dalšími tvůrci jsou například Z. Zelenka (Nesmrtelná teta), K. Smyczek (Lotrando a Zubejda), V. Křístek (Císař a tambor) nebo M. Šmídmajer (Peklo s princeznou).

Vzhledem k tomu, že po roce 1989 jsou točeny filmy v soukromých produkcích, nejsou všechny kostýmy v barrandovském fundusu k dispozici. Vybírání bylo velice náročné, a proto je výstavní projekt rozdělen do dvou částí, z nichž první se veřejnosti otevírá nyní, druhá část pak 20. listopadu. V té první, nazvané Co dokáže jehla s nití, budete moci sledovat vznik kostýmu od stolu výtvarníka přes krejčovské dílny (součástí výstavy bude i malé nahlédnutí do vyhlášených dílen barrandovského studia) po kostýmní zkoušky. Tato první část potrvá do 30. ledna 2010.

Ve druhé části, nazvané Princezny brokátem, tužkou a štětcem, která potrvá do konce února, budou vystaveny soubory kostýmů z jednotlivých pohádek doplněné jejich výtvarnými návrhy. Představíme vám pohádky romantické (např. Jak se budí princezny, Tři oříšky pro Popelku, Malou mořskou vílu), pohádky, ve kterých si nejen princezny zahrávají s čerty (např. Hrátky s čertem, S čerty nejsou žerty, Nejkrásnější hádanka). Pohádky tajemné až strašidelné (např. Panna a netvor). A pohádky exotické (Labakan). Tato druhá část výstavy bude končit v únoru 2010. Obě výstavní části představí na dvacet pohádek a téměř stovku kostýmů.

Středočeské muzeum v Roztokách se dlouhodobě zabývá otázkou dětství (výstava Dítě, dětství, mateřství 1850 – 1950, Lidové hračky v Českých zemích), zároveň pořádá výstavy, které jsou svou tematikou přitažlivé pro dospělé i děti (Fenomén Merkur, Fimfárum). Výstava o filmových pohádkách je další z projektů, který může být zajímavý jak pro odbornou, tak laickou (dospělou i dětskou) veřejnost.

Autor výstavy výtvarník Jan Růžička se věnuje především kostýmní tvorbě, navrhl přes sto kostýmních a scénických výprav, spolupracoval na řadě celovečerních filmů.

V doprovodném programu mohou děti navštívit Muzejní pohádkový biograf, tj. sobotní promítání pohádek (listopad – únor od 14 h).

Info na propagace@muzeum-roztoky.cz, tel: 233 029 042 a na www.muzeum-roztoky.cz.

Mohlo by vás také zajímat...