Hudebníci v Muzeu romské kultury
BRNO: Cestami romských muzikantů a jejich písní. Tudy chce, dle svého podtitulu, provést návštěvníky nová dlouhodobá výstava v Muzeu romské kultury. „Brno je kolébka romské muziky a různých žánrů, a to výstava dokumentuje. Jsou tam muzikanti i skupiny, minulá generace i nová, nastupující,“ přibližuje základní obsah externí kurátor Gejza Horváth.
Pouhé tři místnosti, ale nabité doslova od stropu po podlahu. Nikoli artefakty, ale estetickými zážitky, na pohled i na poslech. Taková je ve dvou větách výstava Lavutara, kterou minulý týden zahájili v Muzeu romské kultury.
„Pokusili jsme se nabídnout pohled na hudbu přímo z perspektivy muzikantů. Na přípravě výstavy se podíleli samotní hudebníci – jedním z kurátorů je Gejza Horváth, v širším realizačním týmu byl Radek Bagár, na jehož prodejnu hudebních nástrojů na Vranovské jsme vytvořili jakousi parafrázi, s dalšími desítkami lidí se natáčely rozhovory, poskytli fotografický nebo audiovizuální materiál,“ popisuje kurátor Matyáš Dlab.
Výstava je rozdělena do dvou částí. V přízemí se návštěvníkovi dostane obecnějšího vhledu do tématu romské hudby (nebo hudby Romů?)Druhé patro se již plně věnuje brněnskému kontextu. V obou sálech naráží člověk všude v prostoru na sluchátka nebo kabely, do kterých si dokonce může zapojit sluchátka vlastní. „Tyto kabely visí ze stropu. Hodně romských muzikantů se totiž vyjadřovalo v tom smyslu, že talent jim byl dán shora,“ prozradil ideu instalace architekt Tomáš Džadoň.
Multimediální rozměr výstavy je opravdu jedinečný. Množství ukázek a jejich spektrum zajistí pro nejpoctivější návštěvníky zábavu i na několik hodin. Při návštěvě výstavy si ale vyhraďte čas i na její poslední část, kterou je provizorní kinosál. V natočených rozhovorech se hudebníci svěřují se svým vztahem k nástroji a s technikou hry. „Naším cílem bylo nechat v určité míře promluvit hudební kulturu samu za sebe. Proto je tu tolik autentických audiovizuálních a audio materiálů, od koncertních vystoupení až po intimní spontánní hraní v domácnostech, na svatbách... A proto je součástí doprovodného programu také série koncertů s názvem hudební léto,“ doplňuje Dlab.
Výstava sice bude přístupná až do května příštího roku, ale právě zmíněné koncerty lákají k návštěvě v následujících týdnech: 30. května zazní tradiční romské písně v podání Lukáše Čonky a Romana Horvátha a cimbálových muzik, 8. června sem zavítá primáš Marek Balog s maďarskou cimbálkou.
Kompletní program najdete na stránkách Muzea romské kultury.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818