Exponát měsíce dubna / foyer teplického zámku / vstup zdarma
TEPLICE: Dubnový exponát měsíce představuje dřevěnou lidovou plastiku Ježíše Krista při bičování, která je důležitou částí cyklu křížové cesty. Jedná se o tradiční velikonoční námět. Lidová dřevěná plastika na kruhovém podstavci je opatřena hnědou polychromií. Stojící soška nekorunovaného Krista je mírně shrbená s pokrčenými nohy, také obě ruce jsou mírně skrčené a předpažené. Kristus má bederní roušku, vlnité vlasy mu spadají na ramena, má delší vousy a na pažích okovy.
V námětu bičování se odráží utrpení, které Kristus prožíval. Plastika z národopisné sbírky teplického muzea je zdařilou řezbářskou prací, je precizně propracovaná, např. výraz utrpení v Kristově tváří a detailní ztvárnění vlasů a vousů. Soška pochází z bývalého městského muzea v Bílině.
Příběh o bičování Krista je zaznamenán v evangelících sv. Matouše, sv. Marka a sv. Jana. Námět Bičování Krista se objevuje ve výtvarném umění od 9. století. Ježíš oděný pouze do bederní roušky nebo do tuniky je zobrazován u kůlu a bičují ho dva biřici. Od 15. století se vyskytuje devoční typ samotného Krista u sloupu. Z období baroka je znám námět Krista po bičování – sedícího na podlaze vedle sloupu. Sloup, u kterého byl Kristus bičován, provaz a důtky patří k nástrojům Kristova umučení. V církvi jsou dodnes velmi uctívány.
Malou část sloupu přivezl do Prahy císař Karel IV. Milostná socha zbičovaného Krista u kůlu byla uctívána od roku 1730 na hlavním oltáři poutního kostela v bavorském Wiesu. Její četné kopie se nalézají v pohraničních oblastech v Čechách. V typologii jsou nejčastějším předobrazem Bičovaní Krista starozákonní náměty Spoutání Achióra potrestaného Holofernem a Bičování Jóba. Podle tradice byl Achiór připoután ke stromu (jako Kristus ke sloupu), když se Holofernés rozhodl vydat ho Izraelcům. Jób i přes pokušení a utrpení zůstal Bohu věrný. Jóba a Krista spojuje až do krajnosti věrnost Bohu a to, že byli bičováni.
Použitá literatura: Slovník biblické ikonografie, Jan Royt, Praha 2006, s. 51-52.
Bc. Markéta Valtrová Kašparová, kurátorka etnografické sbírky RMT
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení tzv. velkou mediální novelu – novelu zákona o České televizi, Českém rozhlase a televizních a rozhlasových poplatcích.
ČR: Návštěvnost kulturních zařízení vzrostla podle předběžných údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) v roce 2023 o více než deset procent oproti roku 2022 ve všech sledovaných oblastech kultury. Stále však zaostává za hodnotami roku 2019. Nejvíce se hodnotám roku 2019 blíží oblast památek, kde se návštěvnost pohybovala okolo 92 % předcovidových hodnot a meziročně vzrostla z 12,1 na 13,7 mil. návštěvníků.
ČR, ZAHRANIČÍ: Spolek Moje česká škola vyhlašuje letní soutěž v tvůrčím psaní pro vícejazyčné děti: „Urob si sám aneb Jak se žilo kutilům”. V soutěži mají děti za úkol připravit rozhovor s prarodiči, příbuznými nebo sousedy právě na téma kutilství, které je významným českým národním a kulturním fenoménem. Příspěvek může mít formu textu, komiksu, videa či animace. Zapojit se mohou jednotlivci i žákovské kolektivy. Všichni výherci získají knižní ceny. Konečný termín pro přijímání soutěžních příspěvků je 1. října 2024. Realizace soutěže je podpořena v rámci dotační výzvy MZV ČR: “Projekty zaměřené na spolupráci s krajanskými komunitami v zahraničí pro rok 2024”.
ŘEHLOVICE: Kulturní centrum Řehlovice je významným místem setkávání umělců a komunity z Česka i Německa. Zaměřuje se na propojení umění a kultury prostřednictvím různých projektů, včetně divadelních produkcí, výtvarného sympozia Proudění – Strömungen a dalších kulturních akcí. Důležitým prvkem je také podpora česko-německého dialogu, který reflektuje geografické i historické souvislosti místa. S úctou k historii a snahou o zachování autentické architektury se Kulturní centrum Řehlovice, nedaleko Ústí nad Labem, stalo nejen místem inspirace, ale i tvůrčího rozvoje pro širokou veřejnost. Lenka Holíková, zakladatelka a ředitelka centra, mě provedla všemi jeho objekty v letošním nejdelším dni roku, 20. června. Po prohlídce jsme v centru vedly rozhovor nejen o tom, jak Lenka s neúnavnou energií a podporou svých spolupracovníků a dobrovolníků již 25 let proměňuje téměř zchátralý statek v oázu kreativity a kulturního dění.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818