sobota
25. ledna 2025
svátek slaví Miloš



Čím se platilo na Těšínsku

od 31.07.2010 do 31.10.2010
HAVÍŘOV: Ve výstavní síni Muzea Těšínska "Musaion" je otevřena výstava "Těšínské Slezsko ve světle platebních prostředků". Výstava seznámí s vývojem platebních prostředků, jak se vyvíjely od svých nemonetárních počátků až k mincím novověkého mincovnictví tolarového období. Geograficky je zaměřena na území historického Těšínského Slezska, které po většinu sledovaného období náleželo k zemím Koruny české. Z Těšínského Slezska, zejména jako významného komunikačního území, pocházejí doklady a nálezy jak nemonetárních platidel tak rovněž mincí. K těm prvním řadíme nález sekerovité hřivny, jako formy velkomoravského platidla, z hradiska v Chotěbuzi-Podoboře. Z lokality Zámecká hora v Těšíně pochází nález kelstké mince. Keltové patřili k prvním, kdo na našem území razili mince. Antické období je doloženo nálezy převážně římských mincí, které dokumentují průběh cesty Jablunkovským průsmykem. Středověké mincovnictví bylo tvořeno denárovým obdobím s hlavními mincovními typy denáry, brakteáty a feniky a grošovým obdobím, kterým středověké mincovnictví končí. Denáry představují svým zpracováním jeden z nejkrásnějších dokladů románského umění a svými tematickými náměty nám dávají možnost poznání raného středověku. Grošové období vydalo nejslavněnjší českou minci - pražský groš, který se stal vyhledávanou mincí ve středoevropském prostoru. Následující období tolarové bylo spjato se snahou o unifikaci měny a jeho hlavní jednotkou byly již strojově ražené stříbrné tolary. Slezské mincovnictví je charakteristické mincovní produkci roztříštěnou do jednotlivých knížecvtví. V Těšínském knížectví spadá největší rozmach ražby mincí do konce vlády těšínských Piastovců.

Mohlo by vás také zajímat...