Časomíry libereckého fotografa znají v celém světě
LIBEREC: Mezi vánočními dárky bývají často umělecké kalendáře. Do mnoha zemí světa se tímto způsobem dostávají kalendáře libereckého fotografa Milana Drahoňovského. Známý fotograf vytváří časomíry v několika formátech. Vedle malých kapesních a větších nástěnných nebo stolních jsou oblíbené jeho umělecké kalendáře. Objevily se již před třiceti lety ve třech verzích. Fotograf zachycuje Liberecko ve všech ročních obdobích a dvanácti měsících.
První pokusy dnes již světově známého libereckého fotografa začaly v osmdesátých létech minulého stolet: „Ve třinácti letech kamarádův tatínek znárodnil ve svůj prospěch vybavení temné komory a u nich doma jsem si udělal první černobílou fotografii.“
Po několika letech už publikoval své první fotografie v místním i celostátním tisku, od roku 1988 působil jako fotograf v okresních novinách Vpřed, kde s kolegy Miladou Medkovou a Jardou Sedlákem zažil revoluci. Bouřlivé období závěru roku 1989 znamenalo pro Milana fotografické žně. V této době začíná také jeho první uplatnění v německém časopise Dreiländereck, vycházejícím v nedaleké Žitavě pro Čechy a Poláky. Poté se vydává se svou tvorbou na volnou nohu. Publikuje rozsáhlé dokumentační reportáže z politického života. Vedle toho se uplatňuje jako fotograf pro soukromé zakázky. Tvoří množství krajinných pohlednic, výročních přání a kalendářů. Jeho kalendáře se staly tradičními propagačními a památkovými předměty Libereckého kraje, města Liberce a Jizerských hor. Jako vystavovatel se příliš neangažoval, přestože jeho fotografie byly prezentovány na výstavách v Liberci, Berlíně, Řeznu, na Šumavě... Významnými pomocníky je jeho manželka a spolupracující firma kolegy Lubomíra Tlustého. Mezi náměty převládá jednoznačně krajina, především Libereckého kraje a okolí. O své tvorbě se vyjadřuje jako o srdeční záležitost.
"Loni vyšla z mých fotografií kniha Sametová revoluce Liberec 89. Je to pro mne krásné ohlédnutí za mým krátkým obdobím fotoreportéra.“
Fotografiemi též ilustroval knihu Jana Suchla Malé šumavské ticho a přispěl i do další řady knih.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818