PLZEŇ: Člověk je odedávna fascinován létáním. Díky létání vnímáme jinak čas i vzdálenosti, létání proměnilo vnímání krajiny, vědu i poznání vesmíru. Od 16. července představuje Západočeská galerie v Plzni v Masných krámech aviatiku v české kultuře v rozmezí let 1783 a 1957. Výstava se zaměřuje na symboly a náměty spojené s létáním v moderním obraze a kultuře, věnuje se vzduchoplavbě i motorovému létání od prvního vzletu balonu v roce 1783 až po vypuštění kosmické sondy Sputnik roku 1957, jež bylo mezníkem prozkoumávání vesmíru. Autorka výstavy Eva Bendová shrnula ve výstavě čtyřletý výzkum na poli výtvarného umění a populárního obrazu s námětem létání v české kultuře. V rámci výzkumného projektu vznikla publikace Od balonu ke kosmickému vědomí, kterou vydala Národní galerie v Praze, a jejímiž autory jsou Ondřej Váša a Eva Bendová. Výstava se koná pod záštitou ministra kultury ČR Lubomíra Zaorálka a potrvá do 16. ledna 2022.
Západočeská galerie v Plzni, výstavní síň Masné krámy, Pražská 18
Autorka výstavy: Eva Bendová
Kurátorka výstavy: Eva Skořepová
Grafické řešení: Bohumil Vašák a Kristýna Tučková
Architektonické řešení: Tomáš Svoboda
Létání, let, vzduchoplavba mají bohaté dějiny, ale také nespočet obrazových forem a významů. Létání v mnoha podobách ukazuje moderní umění ruku v ruce s technikou, směrem k technickému pokroku i proti němu. Výstava nemapuje dějiny létání, soustředí se na podstatné symboly a náměty v moderním obraze – od malby a monumentální plastiky až po knižní ilustrace, plakáty nebo film. Vůbec poprvé propojuje létání balonové odkázané na sílu větru s motivy létání na motorovém stroji.
„Devět tematických kapitol výstavy přenese diváka do krajin viděných z nadhledu, k létání snovému a mytickému s figurou nešťastného Íkara, mezi obrazy hrdinů, poetických objektů, ,monster‘ válečných náletů nebo ilustrace dobrodružné románové literatury, tvorby utopistického až snového pojetí, které ještě v 50. letech tak rád využíval ve filmu například Karel Zeman,“ uvádí k instalaci autorka výstavy Eva Bendová.
Rozvoj aviatiky v první polovině 20. století s sebou přinesl na jedné straně bohatou, až romantickou poetiku, na druhé straně vidění letadla jako ničivého stroje a fatální destrukce. V avantgardním umění pak aviatika přinesla nové způsoby nazírání na svět v podobě „strojové estetiky“, pohledů z „ptačích perspektiv“, nebo naopak pohledů zaměřených do nekonečného vesmíru.
Expozice je členěna do devíti tematických kapitol (Létání mýtické, snové a duchovní; Krajiny z nadhledu; Poetické objekty / objekty nad hlavami; Rychlost, let a pád – avantgardní alegorie; Století pokroku; Hrdinové; Dobrodružství; Strach, monstra, nálety a formace; Do kosmu! Ve vesmíru).
Bezmála 130 výtvarných děl, z nichž některá jsou vystavena vůbec poprvé, pochází ze sbírek soukromých sběratelů, galerií a paměťových institucí. Instalace je doplněna mimořádnou zápůjčkou leteckého motoru ze sbírek Národního technického muzea a dobovou kopií kosmické sondy Sputnik zapůjčenou z depozitáře Vojenského historického ústavu v Praze.
K vidění jsou ikonická díla českého výtvarného umění – malba Jindřicha Štyrského, Josefa Čapka, Kamila Lhotáka, Bohumíra Matala nebo moderní sochařské alegorie Josefa Štursy, Jaroslava Horejce a Zdeňka Pešánka, kresby zkoumající „vesmír“ s mystickým obsahem Františka Drtikola nebo Františka Koblihy i kresby Josefa Šímy, velkého kritika aviatiky. Expozici doplňují první fotografie z koše balonu u nás, filmové dokumenty z aviatických akcí nad Plzní nebo Prahou i filmy Karla Zemana, knižní obálky dobových časopisů, humoristické a dobrodružné ilustrace Zdeňka Buriana nebo fotografie Ladislava Sitenského. To, že je aviatické snění a myšlení stále výtvarně aktuální, dokládají intervence současných umělců Milana Saláka, Pavly Scerankové a Jana Gemrota.
Výstava přenese diváka do světa létání, které je pro někoho vášní, v někom může vyvolat strach. Odkrývá vrstvy tohoto fenoménu z různých úhlů pohledů od snového létání přes dobrodružné a objevné výpravy, až po válečné nálety ničivých stojů, tak jak je zprostředkovalo výtvarné umění, film i populární kultura.
Vystavená díla pocházejí ze sbírek:
Alšova jihočeská galerie; Arthouse Hejtmánek; Galerie Benedikta Rejta v Lounech; Galerie hlavního města Prahy; Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem; Galerie Středočeského kraje; Galerie umění Karlovy Vary; Galerie výtvarného umění v Chebu; Galerie výtvarného umění v Ostravě, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně; Moravská galerie v Brně; Muzeum Karla Zemana; Muzeum města Brna; Národní filmový archiv; Národní galerie Praha; Národní technické muzeum; Oblastní galerie Liberec; Památník národního písemnictví v Praze; Státní oblastní archiv v Litoměřicích; Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje; Vojenský ústřední archiv; Vojenský historický ústav Praha; Západočeská galerie v Plzni; Západočeské muzeum v Plzni; soukromé sbírky
Doprovodný program:
Komentované prohlídky
s autorkou výstavy Evou Bendovou
3. 9. 2021 prohlídky v rámci Muzejní noci
18:00 křest knihy Od balonu ke kosmickému vědomí s autory Evou Bendovou a Ondřejem Vášou
16. 11. 2021 v 17 hodin prohlídka zaměřená na díla s válečnou tematikou
Přednášky
výstavní síň Masné krámy, vždy v 17 hodin
26. 8. 2021 Jitka Janečková (Archiv města Plzně)
Vladimír Mandl – právník s hlavou ve hvězdách
23. 9. 2021 Michal Plavec (Národní technické muzeum)
Aviatik Milan Rastislav Štefánik na srbské frontě
6. 10. 2021 Karel Halíř (Hvězdárna Rokycany, Česká astronomická společnost)
Jak létáme nad atmosférou?
9. 11. 2021 Michal Plavec (Národní technické muzeum)
První vzduchoplavec v Plzni? Vzlety Francouze Henriho Beudeta
7. 12. 2021 Eva Bendová
Krajiny z nadhledu
Filmové večery
výstavní síň Masné krámy, vždy v 17 hodin
26. 10. 2021 Slavia L-Brox. Románek letcův, film Masarykovy letecké ligy, 1927, režie Vladimír Studecký, 109 minut, úvodní slovo Eva Bendová
11. 1. 2022 Dejte nám křídla, propagace letectví Masarykovy letecké ligy mezi mládeží, 1936, režie Jiří Weiss a Václav Hanuš, 12 minut, úvodní slovo s dalšími filmovými ukázkami Eva Bendová
Fotografický workshop
18. 9. 2021
Fotografujeme z výšky, lektoři manželé Kocourkovi
Tvůrčí dílny
13. 10. 2021 Já se vznáším, já si létám…
24. 11. 2021 Byl jednou jeden aviatik
Speciální programy
Vstupenky na výstavu jsou slosovatelné. Cena pro vítěze je let letadlem, který zajišťuje Aviatické sdružení Bohemia. Losování proběhne třikrát ve dnech 3. 9. 2021, 16. 11. 2021 a 17. 1. 2022.
Více informací o slosování naleznete na webu www.zpc-galerie.cz a na sociálních sítích ZČG.
Balonové vzlety při výstavě zajišťuje Balonklub Praha.
Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.
Západočeská galerie v Plzni, výstavní síň Masné krámy, Pražská 18, Plzeň
Web: www.zpc-galerie.cz
Facebook: zapadoceska.galerie
Twitter: zpcgalerie
Instagram: zapadoceskagalerie
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.