Lidová kultura

<p>PRAHA: Studentská umělecká skupina OLDstars úspěšně zrealizovala na konci října loňského roku první ročník Bezrozpočtového festivalu studentských divadel v Divadle v Celetné. Letos v zimě Celetnou navštíví znovu – a to hned se dvěma inscenacemi.</p> <p>V pátek 4. února v 21:00 hodin odehrají OLDstars v Celetné scénickou koláž ze slavných her Williama Shakespeara nazvanou William: SHAKESPEARE. Vyhledávaná a úspěšná inscenace zdobí repertoár souboru již druhým rokem. Nabízí divákovi možnost hledat vztahy mezi postavami a paralely příběhů různých Shakespearových děl, které na první pohled nemusejí být zcela zřejmé.</p> <p>Inscenace na konci února 2011 uspěla na festivalu Modrý Kocour v Turnově, v červnu se následně na základě doporučení zúčastnila celonárodní přehlídky studentských divadel v Ústí nad Orlicí. OLDstars ji také odehráli na festivalu Divadlo evropských regionů v Hradci Králové a pravidelně hrají dopolední představení pro školní skupiny v Praze nebo v rámci zájezdů – v říjnu 2011 například v Novém Bydžově.</p> <p>Druhým titulem, který OLDstars v průběhu letošní divadelní zimy v Divadle v Celetné odprezentují, je Sedmá pečeť – divadelní inscenace na motivy známé filmové povídky švédského režiséra Ingmara Bergmana. Mimopražskou premiéru měla v létě roku 2011 v rámci festivalu Hostina na Helfenburku, který skupina OLDstars pořádala na středověké zřícenině hradu u Bavorova v jižních Čechách.</p> <p>Sedmá pečeť spustí 24. února ve 21:00 hodin.</p> <p>Vstupenky na obě představení je možné rezervovat na www.oldstars.cz, nebo zakoupit přímo v pokladně Divadla v Celetné / www.divadlovceletne.cz.</p>

<p>POSTŘEKOV: O postřekovských švadlenách jsem se již zmiňovala. Krom šití chodských krojů tyto dvě ženy<br /> otevřely před třemi lety Muzeum krojů v Postřekově. Muzeum bylo zpočátku umístěno v jedné místnosti Obecního úřadu v Postřekově. V roce 2011 nabídla obec ženám nové vhodnější prostory v budově bývalé školy, které jsou za prvé větší, za druhé bezbariérové. Obec také zafinancovala reklamní letáky.</p> <p>Chod muzea financují jeho zakladatelky ze zdrojů, které pocházejí z jejich půjčovny chodských krojů.<br />
Rády by zažádaly o dotaci, s tím ale souvisí problém, a sice, že by musely disponovat určitými procenty z vlastních zdrojů. A ty ženám chybí.</p> <p>Jak vznikl nápad<br />
Nápad založit muzeum souvisel se zanikáním některých typů chodského kroje, nevyužitím krojů, které lidé mají doma, ale neví, co s nimi, ale také proto, že se začíná zapomínat, jak chodský kroj správně obléci. Obě ženy začaly tedy kroje sbírat a skupovat. Podaly inzeráty do novin i do médií a dnes se jim lidé už ozývají samy. Někdo kroje muzeu daruje, někdo zapůjčí, někdo prodá. Důvod, proč někdo muzeu kroj věnuje je ale také i ten, že lidé byli dříve menší a spousta kusů kroje se již prostě nedá nosit. Nabídky přicházejí zejména po nejrůznějších akcích, které muzeum pořádá, a to jak ze samotného Postřekova, tak i z okolních vesnic, z dolního Chodska, ale i ze vzdálenějších obcí a měst.<br />
Získané kroje se nejprve odnesou do čistírny, což je finančně dost náročné. Kusy, které se můžou prát, vyperou ženy samy. Kroje se pak ještě přežehlí, případně opraví. Některé součásti jsou ale tak staré, že se vyprat ani vyčistit nedají, protože by se mohly rozpadnout. Ty musí jít do muzea bez vyčištění.<br />
Bylo také zapotřebí sehnat figuríny. Nejlépe se osvědčily krejčovské panny, které ženy zakoupily z družstva Šumavan nebo na inzerát. Tatínek jedné ze zakladatelek je opravil, později nakoupily panny nové. Plastové hlavy posloužily pro ukázku různých typů úvazu šátku. Využily se také dětské panenky, na kterých je demonstrován dětský kroj.<br />
V expozici je v současné době přes třicet figurín v nejrůznějších typech, barevných kombinacích a<br /> mutacích chodského kroje. Expozice se snaží zachytit vývojově všechny typy kroje a je stále rozšiřována. Pro srovnání je zde i jeden jihočeský kroj (konkrétně z Písecka). Vše je doplněno dobovými fotografiemi (ty patří většinou zakladatelkám nebo pochází od dárců), dále dobovými pohlednicemi vytvořenými regionálními malíři (J. Špillar, V. Malý, J. Douba, a další). Nechybí krejčovské potřeby, archaické žehličky, váleček k paličkování s paličkami a ukázkou krajek, expozice draní peří, dobové reklamní plakáty místních prodejen látek a krejčovských potřeb (např. plakát domažlické prodejny lněného a bavlněného zboží Lang a Kapic, založené roku 1894). K vidění jsou také předměty denní potřeby – okřín, máselnice, kolébky nebo kočárky. Zkrátka vše, co naši předci denně využívali.</p> <p> Péče exponáty<br />
Poté, co jsou vyčištěny a upraveny už v podstatě žádnou.<br /> Jen se musí přikrývat, protože zejména látky, pohlednice a fotografie časem vyblednou. Zabránily by tomu nové tmavší žaluzie do oken, kterými však muzeum zatím nedisponuje.<br />
Muzeum má zhruba tisíc návštěvníků ročně. Navštěvují ho školy, školky, zájezdy, senioři, turisté<br /> ubytovaní v okolí. V muzeu se pořádají tematické akce – o pouti ukázka lidových řemesel (vyšívání, paličkování, malování kraslic, košíkářství), o Vánocích ukázky vánočních obyčejů a zvyků, atd.</p> <p> Plány do budoucna<br />
Zakladatelky by rády dokompletovaly postřekovský kroj – např. chtějí vytvořit expozici smutečního průvodu svobodného zemřelého, rozšířit expozici kroje typu „rukávce“, nyní je k vidění jeho historická podoba, ale tento kroj se nosí v Postřekově dodnes a ženy by jej rády ukázaly ve všech jeho současných variantách. Dále chtějí dokončit expozici krojů z dolního Chodska a vytvořit repliku chodského Betlému, který měla za výlohou o Vánocích již zmiňovaná prodejna Lang a Kapic v předválečných letech.<br />
Největším přáním zakladatelek muzea je, aby expozice nepůsobila staticky. Aby na figurínách byl<br /> vždy demonstrován nějaký děj, např. chodská svatba, draní peří nebo i pohřeb.</p> <p>Pokud se budete chtít do Muzea krojů v Postřekově podívat, stačí si návštěvu domluvit telefonicky u paní Anny Burešové na čísle 602304289 nebo na čísle 728708759 u paní Marie Langové. Ženy vám podají patřičný výklad a ukáží jak se váže chodský šátek nebo obléká některá součást chodského kroje.</p> <p> Vstupné je dobrovolné.</p>

<p>LUČANY: Lidová podmalba na skle se rozšířila do do Čech díky schopnostem prostých sklářských malířů. V minulosti to bývaly významné předměty, které zdobily lidské příbytky, v rodinách se věšely v hlavní místnosti nad stolem nebo se z nich vytvářely malé oltáříky obyčejně na kostnech (prádelní skříň) a truhlách spolu s různými soškami svatých.</p> <p>„Kdysi se sklem zdobily hliněné nádoby, později objevili pravděpodobně sami mistři skláři možnost malovat na sklo. První pokusy malby na sklo se datují dva tisíce let zpět, ale ke skutečnému rozšíření došlo o mnoho staletí později. Technika podmalby na zadní stranu skla vznikla jako řemeslo až na konci šestnáctého století především v Itálii, která v té době byla sklářskou velmocí. Odtud se šířila po celé Evropě,“ uvádí něco z historie techniky, které se sama věnuje, Pavlína Jůnová, energická mladá žena ze Sedmidomí v Jizerských horách.<br />
Tato lidová umělkyně a malířka replik měla celý život příležitost poznávat nejrůznější techniky zdobení skla a výrobu sklářských produktů. Lidové podmalby na skle ji podle vlastních slov zaujaly, a protože od malička malovala kdeco, postupně začala s touto technikou a ozdobila svůj domov.<br />
Pod rukama jí vznikají jemné a krásné obrázky, které si ovšem nenechává jen pro sebe. Komentuje to slovy:<br /> „Dělá mi radost, když má zákazník a budoucí majitel mé produkce z obrázků hřejivý pocit. Alespoň poznají, že nejsou z nějaké fabriky nebo dílny, kde se obrázky vyrábějí jako na běžícím pásu. Chtěla jsem se také odlišit od průmyslových výrobců tím, že jsem se přihlásila o udělení certifikátu Regionální produkt Jizerské hory.“<br />
Certifikát Regionální produkt Jizerské hory je označení výrobků a především podpora drobných podnikatelů ve venkovských oblastech – lidí, kteří podnikají v obtížných podmínkách, zvyšují místní zaměstnanost a spoluvytvářejí jedinečnost regionů. V neposlední řadě pokračují v tradicích svých předků a svou produktivitou vytvářejí specifické a originální produkty vedle prefabrikovaného a unifikovaného zboží supermarketů.<br />
V regionu Jizerské hory, kam patří Frýdlant, Liberec, Jablonec nad Nisou a Tanvald, lze najít dnes již několik desítek výrobců, ať už jde o potravinářské výrobky nebo umělecké předměty, jejichž výrobky mají charakter a punc oblasti, kde vznikly, a jinde se nedají koupit.<br />
Patří k nim Pavlína Jůnová. Také v jejím případě prezentuje značka Regionální produkt kvalitu a originalitu její práce.</p>

<p>PRAHA: V Top Hotelu Praha se 4. února uskuteční tradiční Národní krojový ples věnovaný každoročně jedné z národopisných oblastí naší republiky. Zástupci Olomouckého kraje, který se na plese představil v loňském roce, předají letos pomyslnou štafetu regionu Střední Čechy a Praha.</p> <p>Hejtman Martin Tesařík má pro Davida Ratha, hejtmana Středočeského kraje, a pražského primátora Bohuslava Svobodu připraveny dárkové koše se specialitami nesoucími certifikát Haná regionální produkt. Nebude mezi nimi chybět místní pivo, pálenka ani loštické tvarůžky.</p> <p>Letošní ples přivítá v kongresových sálech hotelu stovky folklorních souborů, tanečníků, zpěváků a muzikantů ze Středočeského kraje a Prahy. Za Olomoucký kraj vystoupí jako host Národopisný soubor Haná Velká Bystřice. V předsálích proběhnou videoprojekce, výstavy, ukázky lidových řemesel a prezentace partnerských a spolupořádajících organizací. K ochutnání budou letos speciality středočeské kuchyně. Ples tradičně navštíví významní hosté a desítky zahraničních delegací z mnoha zemí.</p> <p>Organizátorem plesu je Folklorní sdružení České republiky. Záštitu nad ním převzali předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miroslava Němcová, předseda vlády Petr Nečas a předseda Asociace krajů České republiky Michal Hašek.</p> <p>Více na www.folklornisdruzeni.cz a www.krojovyples.cz.</p> <p>Zdroj:</p>