Knihy, literatura, média

Martin Stranka se narodil v Mostě a žil přes 20 let v Litoměřicích v České republice. Vysokou školu ekonomického směru již studoval v Praze, kam se pak i nastálo přestěhoval a kde dnes v rámci svého ateliéru působí. Umění však nikdy nestudoval. K fotografii se dostal cestou terapie po ztrátě blízkého člověka, kdy s cílem znovunabytí životní rovnováhy sáhl po fotoaparátu a začal se věnovat fotografii ve volném čase. Fotografie se stala jeho vášní a krátce na to kariérou. Tehdy pro Martina Stranku započala nová cesta tvorby i objevování sebe samotného.

Martin Stranka za svou dosavadní kariéru posbíral téměř 100 mezinárodních ocenění v oblasti fotografie. Jeho práce jsou vystavovány v galeriích po celém světě a pozorně sledovány sběrateli umění. Nyní se po 14 letech úspěchů a působení převážně v zahraničí, vrací se svou tvorbou zpět do Čech, aby v proslulé Galerii Mánes v Praze otevřel svou doposud největší retrospektivní výstavu Dechem, výstavu zachycující jeho kompletní dílo včetně dosud nevystavovaných uměleckých portrétů.

Martin Stranka vytváří fotografické scény, ve kterých potírá hranici mezi skutečností a sněním a fotografii vnímá jako prostor, kde nachází čistou rovnováhu a klid. Své fotografické scény postupně doplňuje symbolikou zvířat a dává tak vzniknout svému světově nejvystavovanějšímu a nejžádanějšímu souboru děl mezi galeriemi a sběrateli.
Tak jak je tvorba Martina Stranky sama o sobě plná symboliky, i název výstavy prozrazuje určitý leitmotive, který je v jeho dílech často zachycen v různých formách. Pokud se zaměříte na témata a motivy v tvorbě Martina Stranky, budete schopni najít tu jednu nit, která postupně vede jeho inspiraci a pohání ho dál.

Sólová výstava autorských fotografií fotografa Martina Stranky Dechem se koná ve Výstavní síni Mánes, a to v březnu, konkrétně od 3.3. do 31.3. 2020. Každý den od 11:00 hod do 20:00 hod. Martin Stranka zvolil navíc jedinečný koncept výstavy tím, že bude osobně přítomný po celou dobu výstavy. Adresa konání výstavy je Masarykovo nábřeží 250/1, Praha 1.

Výstavní síň Mánes byla postavena v roce 1930. Stojí na betonových pilířích nad ramenem Vltavy protékajícím mezi Masarykovým nábřežím a Slovanským ostrovem. Díky jedinečnému funkcionalistickému provedení budovy, která je dodnes architektonickou legendou, je návštěva Mánesa spjata nejen s možností navštívit umění a obdivovat dokonalost této stavby, ale také si vychutnat výhled na krásná pražská zákoutí v přímé blízkosti dalších Pražských dominant, jakými jsou Národní divadlo a Tančící dům.

Info:

www.martinstranka.com

www.facebook.com/MartinStrankaPhotography

www.instagram.com/martinstranka

Každá památka má svůj příběh

Lidé se můžou těšit na letecké snímky, které pravděpodobně ještě nikdy neviděli. Kniha zachytí krásy hlavního města regionu Hradec Králové, ale i Vysokou nad Labem, Nový Bydžov i spousty malebných vesniček. „Vedle toho budou k vidění i pohledy, které se vám běžně nenaskytnou. Uvidíte například, jakou symetrií se pyšní zámky Hrádek u Nechanic a Karlova Koruna,“ popisuje projektová manažerka Kateřina Pourová.

„V současné době se pohybuji na Královéhradecku a sbírám potřebné podklady, všímám si krajiny, zajímavostí i dominant regionu. Největší pikantnosti, které se mnohdy skrývají v útrobách kraje, ale znají většinou jen místní. Jejich rady a doporučení jsou proto pro nás při tvorbě knihy velmi cenné,“ dodává Kateřina Pourová.

Česko jako pohádková země

Fotografie v knize jsou pořízené především z letadla. „Po několikaletém létání nad Slovenskem jsem se rozhodl v roce 2012 začít objevovat z nebe i Česko. Musím uznat, že je to úplně jiná krajina než naše hornaté a bouřlivé Slovensko. Česko mi připadá jako pohádková země. Z nebe jsou vidět malebné vesničky a návsi s jezírky, o kus dál zase nádherné zámečky nebo dominantní hrady. Do české krajiny jsem se opravdu zamiloval,“ říká majitel firmy, pilot a fotograf Milan Paprčka. Kniha leteckých fotografií Královéhradecko z nebe vyjde příští rok.

V září loňského roku uplynulo 125 let od založení obuvnického koncernu Baťa. Jak si významné jubileum československého podnikatelského klenotu připomenout? „Zakladatele do současnosti bohužel přenést nelze, my se však můžeme vydat za nimi. Podnikneme spolu cestu časem, abychom se stali svědky podnikatelského génia,
průkopnických způsobů a poctivého řemesla. Budeme vyprávět příběh, který nás stále tolik překvapuje a inspiruje,“ říká k výstavě její autor Jiří Madzia.
Martin Pášma k tomu jménem zapůjčitele výstavního prostoru dodává: „Nezisková společnost Zlínský zámek bude od počátku roku 2020 vedle výstavní řady své Galerie Václava Chada realizovat i další sérii výstav zaměřených především na fotografii. Jsme rádi, že začínáme právě touto, ve všech ohledech jedinečnou výstavou autentických stoletých fotografií z provozu firmy Baťa.“

Před sto lety, v roce 1919, si baťovští zaměstnanci připomněli čtvrt století od založení své firmy. Vedle článku, který na titulní straně vnitropodnikového časopisu Sdělení v září toho roku otiskli, nechal zhotovit „ku 25letému jubileu závodu jeho zakladateli, panu T. Baťovi, oddaný a vděčný personál“ album 89 snímků jednotlivých skupin zaměstnanců, především zlínských továrních provozů a vybraných firemních prodejen.
Alba vznikla celkem dvě. První, větší z nich – o šířce 68 cm a výšce 48 cm v honosné celokožené vazbě s 89 fotografiemi a popiskami, bylo darováno Tomáši Baťovi a dochovalo se ve fondech Státního okresního archivu Zlín. Druhé, skromnější album – o šířce 34 cm a výšce 24 cm s 69 fotografiemi bez popisků, zůstalo upomínkou zaměstnancům firmy. Převážná část snímků obou alb je shodná, zbylé se vzájemně doplňují. Druhé album přečkalo v soukromém vlastnictví všechny zvraty 20. století, dnes je uloženo ve sbírkách baťovských artefaktů autora výstavy.
Alba jsou vůbec nejstarší dochovanou ucelenou fotografickou dokumentací firmy Baťa a současně mimořádně vzácným vhledem do obuvnického podniku na prahu národní a zakrátko mezinárodní expanze.

Výstava Baťa: Náš závod je závodem dělníků je koncipována jako bilingvní soubor devatenácti panelů velikosti 100 × 70 cm a jednoho panelu velikosti 70 × 72 cm, osmnácti obrazových a dvou textových. Obrazem zaznamenávají provozy firmy Baťa ve zlínské továrně a její zaměstnance, doprovodným textem pak popisují činnosti, případně
souvislosti výroby. Textové panely obsahují prohlášení zaměstnanců k výročí a navazující odpověď Tomáše Bati, dále popis situace firmy v kontextu doby. Fotografie nebyly dosud nikdy veřejně prezentovány.
Výstavní celek má vlastní tištěný katalog, doprovodnou jedenáctiminutovou videoprezentaci, web, profily na sociálních sítích. Grafickou úpravu a předtiskovou přípravu výstavy provedlo respektované Studio 6.15. Texty redigoval PhDr. Zdeněk Pokluda, někdejší ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně, historik specializující se na vývoj a působení firmy Baťa. Výstava vznikla ve spolupráci s Nadací Tomáše Bati, Klubem Absolventů Baťovy školy práce ve Zlíně a statutárním městem Zlín.

Cílovou skupinou je laická i odborná veřejnost v tuzemsku i v zahraničí. Výtěžek výstavy je určen na záchranu a výzkum artefaktů firmy a rodiny Baťových.
Výstava se koná v prostorách 1. patra zlínského zámku každý den od pondělí 6. 1. 2020 do neděle 1. 3. 2020 od 9.00 do 17.00 hodin, a to ve spolupráci se společností Zlínský zámek o.p.s.
Vstupné činí 99 Kč, zvýhodněné vstupné pro děti, studenty a seniory 49 Kč.

W: vystavybata.cz/

W: www.zlinskyzamek.cz/

Mladičká Božena Němcová byla na nátlak matky provdána ve svých 17 letech za Josefa Němce, o generaci staršího úředníka finanční stráže. Jejich manželství je popisováno jako neradostné. Co navzájem spojovalo Boženu Němcovou s jejím manželem Josefem? A co bylo příčinou konfliktů a nedorozumění? Jaký byl jejich vzájemný vztah s dětmi? Celé pásmo je ukázkou manželského  rodinného života rodiny Němcových, které však neopomíjí literární tvorbu Boženy Němcové a připomíná i její stěžejní dílo Babičku. Je sestaveno z obsáhlé korespondence autorky, prokládané verši Františka Halase a doprovázené hudebními motivy z lidové i autorské tvorby.

Autorkou pořadu je Mgr. Markéta Palowská, etnografka Ostravského muzea, která se dlouhodobě zabývá životem a dílem Boženy Němcové. Spolupracuje s Muzeem Boženy Němcové v České Skalici, Národním muzeem v Praze a dalšími institucemi.

Po skončení pořadu proběhne beseda s návštěvníky a Markéta Palowská pohovoří rovněž o zajímavostech ze života Boženy Němcové, spisovatelky, která předběhla svou dobu.

Učíme

Knihovny nabízejí možnost neformálního vzdělávání. Seznamují širokou veřejnost s novými technologiemi, nabízejí širokou škálu akcí vzdělávacího charakteru od celkem jednoduchých témat jako je cestování „prstem po mapě“, přes informační gramotnost, setkání s literaturou, aktuální společenská témata až po kurzy šití, vyprávění příběhů, čtení, tvůrčího psaní nebo modelování pro 3D tisk.  

Rok 2020 přinese výrazné rozšíření nabídky aktivit, které rozvíjejí kreativitu a nabízejí možnost naučit se něco nového. Ke kurzům tvůrčího psaní, trénování paměti nebo kurzům šití, které pobočky Městské knihovny v Praze nabízejí již dnes, přibude nabídka rukodělných aktivit v komunitní dílně knihovny Jezerka (otevření v březnu), kutilský DOK 16 na smíchovské straně náplavky (otevření na jaře) nebo na technologie zaměřený Suterén v Ústřední knihovně (spuštění v průběhu ledna).

Technologie se díky zavedení RFID v roce 2019 staly stálou součástí služeb. Samoobslužné půjčování, které se ve všech pobočkách objeví do konce února, doplní ještě před prázdninami i samoobslužné vracení v Ústřední knihovně. Lidé se však nemusí bát, že se z knihoven vytratí to nejdůležitější, totiž setkávání lidí s lidmi. Technologie naopak dává knihovníkům více prostoru pro přímé služby čtenářům, jako je odpovídání na dotazy, umožňuje volnější pohyb po prostoru knihovny nebo prostor na přípravu akcí a setkání.

Ověřujeme a provázíme

Knihovny jsou důležitými partnery pro školy, kterým připravují programy na míru jejich školním vzdělávacím programům. Nejsou jen vstupní branou, umí být i průvodcem světem informací: „Zeptejte se vyhledavače, když hledáte konkrétní informaci; zeptejte se knihovníků, když si nejste jisti, co vlastně hledáte.“

Ověřeno je projekt českých knihoven, které se tak připojují do bitvy proti dezinformacím a prostřednictvím workshopu deFacto nabízejí žákům základy mediální sebeobrany. V roce 2020 mají tvůrci v plánu vypracovat ve spolupráci s dalšími organizacemi metodiku workshopu pro seniory. Pokud vás téma zajímá, ozvěte se nám, rádi připravíme ukázkovou lekci.

Knihovny v nedávné minulosti sehrály nezastupitelnou roli v seznamování nejširší veřejnosti s tím, co je to internet, k čemu je dobrý a jak ho používat. Dnes knihovny nabízejí bezpečný veřejný prostor, ze kterého vedou otevřené a ověřené cesty za poznáním. Věříme, že se na nich společně sejdeme.

Zdroj: www.mlp.cz

 

Podíl České televize v celodenním průměru činil 29,99 %. V hlavním vysílacím čase, stejně jako v roce 2018, převyšoval 28 %. U dětských diváků ve skupině 4-12 let dosáhla ČT na celodenní podíl 34,06 % (nárůst oproti 33,44 % v roce 2018). Dařilo se i jednotlivým kanálům České televize. Jednička posílila v celodenním podílu o 0,73 procentního bodu. Diváky zaujaly zejména seriály MOST! a Rapl II, již tradičně také podzimní StarDance a pořady vánočního vysílání. Program České televize od 23. 12. do 1. 1. 2020 byl vůbec nejvyhledávanějším od roku 1998.

Celoroční sledovanost tuzemských televizí loni ovládly pohádky České televize. Zatímco předloni byl s 2,7 miliony diváků nejvyhledávanějším pořadem Prezidentský duel, tři první příčky roku 2019 opanovaly příběhy pohádkové. Ten štědrovečerní, Princezna a půl království, je nejen nejsledovanějším pořadem celého loňského roku, ale vládne i žebříčku odložené televizní sledovanosti všech pořadů od roku 2010. Dosud pohádku odloženě v televizi vidělo 647 tisíc diváků starších 4 let.

Televizní pořady roku 2019

V žebříčku deseti nejsledovanějších pořadů loňska, v rámci všech vysílatelů, obsadily hned sedm příček pořady České televize. Pohádku Princezna a půl království s 2,67 miliony diváků (a 366 tisíci dětí ve věku od 4 do 14 let) následovalo Čertí brko, které zhlédlo 2,43 milionů diváků (a 262 tisíc dětí). Trojici nejsledovanějších uzavírá repríza pohádky Anděl Páně II, již si nenechalo ujít 2,17 milionu diváků starších 15 let a 301 tisíc dětí.

Kromě pohádek se do TOP 10 dostal také zápas Česka proti Německu na Mistrovství světa v ledním hokeji, jenž rovněž překonal hranici dvou milionů diváků (2,04 milionu dospělých diváků při podílu na publiku 48,29 %) a stal se druhým nejsledovanějším hokejovým přenosem v historii programu ČT sport. Mezi desítku nejvyhledávanějších se dostal rovněž film režiséra Jana Svěráka Po strništi bos (1,97 milionu) a dva díly seriálu MOST!.

Z pohledu takzvaného timeshiftu, tedy odložené televizní sledovanosti, je sice nejvyhledávanější štědrovečerní pohádka, ale dominantní postavení získal seriál MOST!, který ovládl hned osm z deseti prvních příček. Česká televize v loňském roce měřila i odloženou sledovanost na internetu. Mezi její nejpřehrávanější pořady se opět zařadil seriál MOST!, ale také druhá řada detektivního seriálu Rapl nebo komediální seriál Zkáza Dejvického divadla.

Stabilní sledovanost si i v loňském roce udržela zpravodajská stanice ČT24 (3, 94 % share). Její hlavní zpravodajskou relaci, Události, průměrně sledovalo 781 tisíc lidí, tedy čtvrtina všech, kteří měli v danou dobu zapnutou televizi. Na ČT se diváci jako na hlavní zpravodajský zdroj tradičně obrací v případě mimořádných událostí, příkladem může být třeba speciální vysílání k úmrtí Karla Gotta, kdy přenos zádušní mše sledovalo více než 54 % lidí u televizních obrazovek. ČT24 připravila také třeba více než 86 hodin tematického vysílání k událostem 17. listopadu, které si v souhrnu zapnuly 4 miliony a 358 tisíc diváků.

Diváci vyhledávali stabilně i programovou nabídku Dvojky České televize (4,27 %). Z premiérových dokumentárních cyklů nejvíce zaujaly série Modrá krev, kterou sledovalo průměrně 335 tisíc diváků a Manželské etudy: Nová generace, již zhlédlo 338 tisíc diváků starších patnácti let.

Zdroj dat: ATO – Nielsen Admosphere, 2. 1. 2020, živá + TS0-3

pátek 10. ledna 2020

PROJEKCE FILMŮ PRO ŠKOLY I VEŘEJNOST

9.00–11.15     

Nedej se: Naše řeka, naše duše (režie: Soňa Göblová)
Příběhy 20. století (režie: Ivo Bystřičan, Robin Kvapil, Viktor Portel, Radim Špaček)
Dcera (režie: Daria Kashcheeva)
Národní divadlo: Mýtus a realita (režie: Aleš Kisil)
Česká loutka (režie: Pavel Jirásek)

PROJEKCE FILMŮ PRO FAJNŠMEKRY

12.00–14.15   

Sarkofág pro královnu (režie: Pavel Štingl)
Letní hokej (režie: Rozálie Kohoutová, Tomáš Bojar)

15.00–16.45   

Nedej se: Sen o kanálu Dunaj Odra Labe (režie: Martin Slunéčko)
Forman vs. Forman (režie: Helena Třeštíková, Jakub Hejna)

17.30–19.45   

Česká loutka (režie: Pavel Jirásek)
Jiří Suchý – Lehce s životem se prát (režie: Olga Sommerová)

sobota 11. ledna 2020

PROJEKCE FILMŮ PRO DĚTSKÉHO DIVÁKA

9.00–11.00     

Skobičiny 3 díly (režie: Maria Procházková)
Hodinářův učeň (režie: Jitka Rudolfová)

11.30–12.45   

Skobičiny 3 díly (režie: Maria Procházková)
Pat a Mat: Zimní radovánky (režie: Marek Beneš)

PROJEKCE FILMŮ PRO FAJNŠMEKRY

13.00–15.15   

Na tělo (režie: Libuše Rudinská)
Celoživotní zápas Gustava Frištenského (režie: Libuše Rudinská)

16.00–18.00   

Nedej se: Naše řeka, naše duše (režie: Soňa Göblová)
Skutok sa stal (režie: Barbora Berezňáková)

18.30–19.30   

Bez vědomí (režie: Ivan Zachariáš)

neděle 12. ledna 2020

10.00–13.00

Nabarvené ptáče (režie: Václav Marhoul)

Změna programu vyhrazena.

Dopoledne s Večerníčkem

Jako každý rok v den udílení cen připravujeme pro nejmenší diváky Dopoledne s Večerníčkem. Program začíná promítáním pásma oblíbených večerníčků, po němž bude následovat kvíz o ceny s dramaturgem České televize Milošem Zvěřinou.

25. ledna od 10 hodin, vstup je ZDARMA.

ZDROJ

Výstava O létání a jiných snech představuje ilustrace i texty z pěti knih Petra Síse – návštěvník se může nechat okouzlit příběhem o naději z knihy Ptačí sněm, pohltit magickou Prahou z Tří zlatých klíčů nebo mrazivou atmosférou minulého režimu, již autor připomíná v knize Zeď – Jak jsem vyrůstal za železnou oponou.

Součástí výstavy je prakticky neznámý soubor koláží s názvem Deníky, dále kresba a malba na zeď, kterou Petr Sís vytvořil přímo ve výstavě a pro výstavu v DOXu, a ukázky z připravovaného životopisného filmu Sny o toulavých kočkách.

Výstava potrvá do 10. února 2020.

Památník národního písemnictví spravuje sbírky dokumentů a uměleckých děl a soustředí se na vývoj literatury a knižní kultury v českých zemích od 18. století až do současnosti. Centrální depozitář Litoměřice, kde je v současnosti deponována převážná většina fondů Památníku národního písemnictví, slouží zároveň jako multifunkční badatelské centrum s přístupem až ke stům tisícům archivních materiálů. „V Litoměřicích tak bude uložena většina sbírek všech tří odborných oddělení Památníku národního písemnictví, literárního archivu, knihovny a uměleckých sbírek. Na jednom místě bude badatelům k dispozici rozsáhlý studijní materiál zahrnující osobnosti literatury, knižního a výtvarného umění,“ doplňuje ředitel PNP Zdeněk Freisleben. 

Oddělení uměleckých sbírek, které pečuje například o galerii Jiřího Karáska ze Lvovic, dílo Jakuba Schikandera, Jana Konůpka či Františka Koblihy, čeká poslední fáze stěhování do prostor depozitáře začátkem přístího roku. Budovy jsou k tomuto účelu vybaveny současnou depozitní technologií, kompaktními regály i specializovanými místnostmi pro uložení nestabilních materiálů. Grafická podoba fasád obou budov depozitáře je dílem českého typografa Jana Solpery.

Depozitář bude pravidelně zpřístupňován badatelské veřejnosti formou komentovaných prohlídek, minivýstav a prezentací vybraných archiválií.

Zlínský region se vrátil na mapu filmového průmyslu. Dokládají to čísla za uplynulý rok. V kraji se točily záběry do 6 celovečerních filmů, 3 seriálů, historické minisérie, pohádky, dokumentu i řady studentských projektů. Nejednalo se přitom jen o české tvůrce. „Ze zahraniční k nám zavítal například americký štáb se seriálem Whiskey Cavalier nebo norský tým s projektem Atlantic Crossing. I některé další filmy se realizovaly za účasti zahraničních partnerů. Například snímek Smečka vznikal ve spolupráci s lotyšskými a slovenskými koproducenty,“ uvádí Magdaléna Hladká ze zlínské filmové kanceláře.

Častější a delší pobyty filmových štábů se mimo jiné odráží ve vzniku nových pracovních příležitostí. „Na začátku byla výpomoc s hledáním komparzistů do jednoho studentského projektu. Pak se ukázalo, že filmařů, kteří chtějí využívat komparzisty ze Zlínského kraje, přibývá. Proto jsem v roce 2018 založila specializovanou agenturu. K dnešnímu dni máme v evidenci více než 1600 komparzistů, které jsme už nabídli do devíti projektů realizovaných napříč republikou,“ popisuje Andrea Miklasová z regionální agentury Comparz Film Morava.

Příchod velkých štábů pomáhá i zlínským filmařům. Zlínský kraj totiž podmínkami svých dotací motivuje produkce k tomu, aby maximálně využívaly právě místní služby. Zlínské studio Kouzelná animace například spolupracovalo na filmu TvMiniUni: Zloděj otázek a na seriálu Kriminálka 5.C. Dalším příkladem je společnost IS Produkce, která se v roli koproducenta zapojila do čtyř projektů. „Dosud jsme se věnovali natáčení reklam, což je odlišný typ filmařiny. Díky spolupráci na filmech přivedených do regionu dotacemi, jsme ale získali jinak těžko dostupné zkušenosti i z této oblasti. V příštím roce se už plánujeme filmovou tvorbou zabývat cíleně. Čekají nás tři nové projekty a zabýváme se myšlenkou film produkovat i jako hlavní výkonný producent,“ říká jednatel Martin Gazda.

Zvýšený filmový ruch vítají též zlínské filmové školy. Ty oceňují především fakt, že se jejich studenti dostávají k větším produkcím z různých koutů republiky. „Našim cílem je především uplatnitelnost studentů hned po absolvování. Úspěšnému vstupu na trh práce nejvíc pomáhá odžitá praxe. I proto jsme se rozhodli počty povinných dnů na reálných natáčení studentům navýšit. Podpora filmařů ze strany kraje je pro nás důležitou pojistkou, že tyto podmínky studia budou splnitelné,“ sděluje Irena Kocí, vedoucí ateliéru Audiovizuální tvorba UTB ve Zlíně. Podle ní zvýšená aktivita v kraji dobře působí i na filmové profesionály, které ateliér zve do výuky. „Když se nám podaří dostat do hodiny experty ze zahraničí, máme jim co ukázat, a to je pro školu i kraj nejlepší reklama,“ uzavírá Kocí.

Filmové dění se v kraji nezastaví ani v následujícím roce. Už letos v listopadu totiž zastupitelstvo Zlínského kraje rozhodlo u udělení podpory dalším šesti filmovým projektům. Dosavadní výsledky totiž ukazují, že se podpora audiovize Zlínskému kraji vyplácí. Jedna investovaná koruna se vrátí dvojnásobně. Do regionu by tak měl se svým štábem zavítat mimo jiné držitel Českého lva režisér Olmo Omerzu nebo držitel Křišťálového globu i Cen české filmové kritiky režisér Václav Kadrnka. Pro malé diváky se pak začne s podporou kraje ve Zlíně vyrábět také animovaný seriál. Zlínský region se má rozhodně nač těšit.

Zdroj: Magdaléna Hladká

www.zlinfilmoffice.cz

www.zlin-film.cz