pondělí
2. srpna 2021
svátek slaví Gustav
Fotografie z inscenace Adamova jablka
© Alena Hrbková



Švandovo divadlo uvede inscenaci Adamova jablka, střetne se v ní Robert Jašków s Jacobem Erftemeijerem

PRAHA: Téměř rok po původně ohlášeném termínu se ve Švandově divadle dočká premiéry hra Adamova jablka. V sugestivním příběhu o dobru a zlu v režii Jiřího Pokorného se sejdou Jacob Erftemeijer jako pastor Ivan a Robert Jašków v roli neonacisty Adama. Premiéra bude 19. června ve Velkém sále Švandova divadla. Ten bude podle stávajících pravidel naplněn do poloviny své kapacity, takže se do něj vejde přibližně 150 diváků. Ti se zatím musí prokázat buď negativními testy na covid-19, potvrzením o jeho prodělání či dokončeným očkováním: aktuální pravidla pro vstup najdou diváci na webových stránkách divadla.

Autor článku: 
Magdalena Bičíková

Hra je adaptací stejnojmenného filmu, který v roce 2005 natočil podle vlastního scénáře dánský režisér Anders Thomas Jensen. Ten Adamova jablka pojal jako osobitý mix žánrů s řadou barvitých postav. Nechybí v něm absurdní situace i dialogy a také humor, který je často černý, sarkastický a nekorektní. V pojetí jednoho z nejbouřlivějších divadelních režisérů střední generace Jiřího Pokorného tak budou Adamova jablka patrně nejostřejší komedií, jakou kdy diváci u Švandů viděli. Titul zároveň završí trilogii adaptací severských filmů, do níž patří oblíbené komedie Kdo je tady ředitel? a Kurz negativního myšlení.

 

Pastor a neonacista

Hrdinou hry je pastor Ivan (Jacob Erftemeijer), muž zdánlivě neochvějné víry, který ve všem hledá jen to dobré. Na své venkovské faře tak rád přijme obtloustlého kleptomana Gunnara (Matěj Anděl), alkoholičku Sáru (Bohdana Pavlíková) i teroristu Khalida (David Punčochář). Ti si zde mají odpykat alternativní tresty nebo tu najít porozumění a útočiště. Jenže se objeví nový příchozí, zavilý neonacista Adam (Robert Jašków). A právě Adam se časem rozhodne, že Ivana donutí, aby konečně prohlédl: uvěřil, že tím, kdo jej zkouší, není Ďábel, ale sám Všemohoucí. Převychová nakonec dobrý člověk neonacistu, nebo to bude spíš Adam, kdo obrátí na svou víru pastora?

 

Ostrov naděje pro trpící duše

„Příběh Adamových jablek mě zaujal svým přesahem. Také tím, že mi připomíná kritický nedostatek pokory i soucitu všude vůkol,“ říká režisér Jiří Pokorný, pro něhož je příběh lidí, kteří dostali šanci začít znovu, i jeho osobním tématem. „Především jde ale o nádhernou, originální a neotřelou látku, která člověka vcucne, i kdyby nechtěl. Má v sobě tolik spanilé iracionality a moudrosti, že srdce plesá. Pravý ostrov svobody, který je sice plný trpících a tápajících duší, ale také naděje… Kdybych to měl velmi zjednodušit, tak Jensen ukázal bez pouček a moralizování, s náležitou skepsí, cynismem i krutým humorem, že jen blbec si může myslet, že tu není něco, co nás převyšuje a ať se pak nediví, že je prázdný a nešťastný. Pro mne jsou slova „vnuknutí“ a „osvícení“ jako chleba a máslo,“ uvádí režisér.

 

Jašków kontra Erftemeijer

„Hraju Adama a domnívám se, že ze své podstaty není zlý, i když je jakýmsi archetypálním představitelem zla – nebo se tak aspoň zpočátku jeví,“ naznačuje Robert Jašków. „Myslím, že to, jaký ve skutečnosti Adam byl, je či bude, záleží i na nás, na uchopení látky, na výsledku… Ale už teď ho mám svým způsobem velmi rád. Společného nemáme téměř nic, snad kromě jisté dávky empatie, kterou má Adam, ale já ji mám, řekl bych, mnohem víc,“ říká herec.

Podobně mluví i Jacob Erftemeijer:​ „Mým úkolem je ztvárnit postavu Ivana. A na otázku, kdo z těch dvou je dobrý a kdo ten zlý, bych odpověděl větou, kterou pronáší ve hře Ivan: ,Zlí lidé neexistují, na to my nevěříme…´ Nejpodstatnější je nejspíš to, že Ivan nevěří na náhody. A pak samozřejmě jeho víra, která mu dává oporu, sílu i vysvětlení pro veškerý chod světa.

 

Razance dobra i zla

O získání práv k uvedení usilovalo Švandovo divadlo dlouhých osm let a pandemie posunula premiéru o další rok. Dramaturgyně Martina Kinská však o aktuálnosti titulu nepochybuje. „Současný stav, který v lidech probouzí v mnohem větší razanci to dobré i zlé, nás jen a jen utvrdil, že příběh a témata Adamových jablek jsou více než aktuální. Nejen ve vyostřeném střetu dobra a zla, ale i v relativnosti těchto dvou kategorií, pokud změníte kontext a pootočíte perspektivu. A také v tom, že největší boj na hraně přežití ve zdraví - tom fyzickém a především psychickém - svádí člověk zpravidla sám se sebou,“ říká Martina Kinská.

 

Jabloň a vibrace

Kromě hereckých výkonů se můžeme těšit na zajímavě pojatou scénu Jana Štěpánka, jejímž výrazným prvkem je jabloň a v níž se pomocí světla i jezdících ostrůvků přenášíme do prostorů jako je kostel, zahrada, ale i farní kuchyně, kancelář či blízká nemocnice. Výzvou pro režii i scénografa je také zobrazení bouře a všech „ďáblových“ zkoušek. O kostýmy a bleskurychlé proměny Ivanovy čím dál zmučenější vizáže se spolu s maskérkami postará Jana Hauskrechtová. Hudební a zvukovou stránku inscenace, v níž zazní i hit skupiny Bee Gees How Deep Is Your Love, vytváří Nikos Engonidis. Ten bude v inscenaci zároveň účinkovat, takže se o živou hudbu postará přímo během představení.

 

Rozhodnutí Jiřího Pokorného rozeznít Adamova jablka živě zahranými tóny nebylo náhodné.  „V poslední době pracuji více intuitivně, s energiemi, které jsou v dané chvíli k dispozici a s vibracemi, které jsou obsaženy v emocích. Když herec pracuje se svým tělem jako s nástrojem a dá ho do služeb celku, vznikají nové věci a v součinnosti s violoncellem mi to připadá jako trefa. Navíc, děj Adamových jablek má aristotelskou kompozici a připomíná symfonickou skladbu,“ uzavírá Jiří Pokorný.

Premiéra je naplánována na 19. června 2021 ve Velkém sále, první repríza se uskuteční 21. června, další pak 21. a 30. září.

www.svandovodivadlo.cz

 

Víte, že…?

Zkoušení inscenace muselo být na jaře 2020 po dvou týdnech zastaveno kvůli pandemii a až po roce bylo obnoveno? Přerušení práce znamenalo pro režiséra Jiřího Pokorného ztrátu obživy i bydlení a nakonec, jak sám uvedl, strávil „nádherné léto na Psychiatrickém výzkumu v Ostrově nad Ohří.“„Můj entuziasmus doby před rokem má nyní jinou kvalitu a to, že se Švandovo divadlo i v této tristní (covidové) době rozhodlo titul podržet, mi potvrdilo mou dobrou víru. Ten závazek mě do určité míry držel nad vodou a jsem za to rád. Jedno z ústředních témat Adamových jablek je, že se musí trpělivě kráčet dál a že malověrnost je zhouba,“ říká Jiří Pokorný.

Mohlo by vás také zajímat...

PRAHA: Umělecká skupina OLDstars uvádí letos v létě dvě premiéry současných britských dramat o lidech a vztazích ve stále se zrychlujícím a globalizovaném světě. Herci, kteří byli po několik sezon skryti v útrobách hereckých škol, se vrací do místa svých divadelních začátků a ukazují, že generační divadlo je stále silným fenoménem.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Děti a mládež, Divadlo a tanec
Co se děje
30.07.2021

PLZEŇ: Návštěvníkům města Plzně nově slouží plnohodnotný virtuální průvodce v podobě mobilní aplikace SmartGuide. Přibližuje historii města a provází návštěvníky tím nejlepším z Plzně. Umožňuje jim pohybovat se samostatně bez průvodce a davů a nabízí více než 42 bodů zájmu a 5 naučných tras.

Plzeňský kraj
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
29.07.2021

ČR: Ani v antice, ani v moderních dějinách nebyly olympijské hry jen definicí sportu. Bezmála třítýdenní klání sice bývá přehlídkou mimořádné fyzické zdatnosti, ale jeho následný sociokulturní přesah může být také rekordní. Bez výjimky pak olympiáda ovlivní podobu všech měst, kde se koná. Na to jak, poukazuje patnáctidílná série Gebrian: Olympijské stavby. Její tvůrce, architekt Adam Gebrian v ní hodnotí, jak světové metropole přistoupily k pořadatelství jedné z nejsledovanějších globálních událostí, a nakolik dokázaly vynaložené investice do veřejného prostoru dlouhodobě využít, nebo krátkodobě promarnit. Nechybí ani pohled do Tokia. To hostí olympiádu už podruhé a soutěž na návrh Národního stadionu vypisovalo hned dvakrát. Současné realizaci musel ustoupit původně vítězný projekt legendární Zahy Hadid, který vyvolal v jinak uměřeném Japonsku vlnu emocí.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Architektura
Co se děje
28.07.2021

BRNO: Dlouho zanedbávané Mendlovo náměstí v Brně čekají rozsáhlé změny. Ujmou se jich architekti ze studia Chybik+Kristof společně s autorem budoucí rekonstrukce náměstí, architektem Michalem Palaščákem. Podobu Mendlova náměstí promění červeně dlážděný kruh, nové stromy i bezbariérové zastávky. Náměstí bude místem oslav 200 let od narození zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela, práce se proto mají stihnout do konce léta 2022. Spoluautorem koncepce je Kancelář architekta města Brna. Ta v roce 2018 po ukončení urbanisticko-architektonické soutěže navrhla koncept úpravy náměstí, který bude možné realizovat ještě před kompletní rekonstrukcí náměstí.

Jihomoravský kraj
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Architektura
Co se děje
02.08.2021