Studio ALTA zahajuje provoz v karlínské Invalidovně
PRAHA: Multikulturní centrum Studio ALTA opustilo po jedenácti letech své působiště v industriálním areálu v Holešovicích. Od května 2020 své hodnoty a poslání rozvíjí v karlínské Invalidovně, kde získalo od NPÚ do výpůjčky celé západní křídlo.
Studio ALTA vzniklo v roce 2008 jako prostor pro tvorbu a uvádění zejména tanečního umění a fyzického divadla. Postupem času se proměnilo a rozrostlo na multikulturní centrum a tvůrčí hub propojující umělce, veřejnost a různorodé komunity.
Na konci února 2020 Studio ALTA opustilo industriální haly v ulici Bubenská a od května 2020 své hodnoty a poslání rozvíjí v karlínské Invalidovně, kde získalo od Národního památkového ústavu do výpůjčky celé západní křídlo. Z důvodu opatření proti pandemii koronaviru zde ALTA otevřela pro veřejnost venkovní prostory 11. května, a celý areál včetně vnitřních prostor až 25. května.
ALTA v Invalidovně ještě více otevřela své aktivity různorodým uměleckým oborům a občanským a vzdělávacím iniciativám, které vnímá jako nedílnou součást kultury. Díky množství místností v rozlehlém západním křídle Invalidovny zde na základě otevřené výzvy poskytlo ateliéry a pracovní prostor umělcům i neziskovým organizacím, které souhrnně nazývá spolubydlící organizace. „Mimo akce pro veřejnost zde budou tyto iniciativy denně pracovat na svých vlastních projektech. Je nám ctí naplnit historickou budovou Invalidovny kvalitním uměním, kulturními a vzdělávacími aktivitami, které zde realizujeme společně s dalšími spolubydlícími organizacemi,“ vysvětluje záměr ředitelka Studia ALTA Lucia Kašiarová.
ALTA i nadále svými aktivitami rozvíjí primárně obor současného tance a pokračuje v organizování workshopů a rezidencí pro profesionální tanečníky, ale i v pronajímání zkušeben. Navíc navázala užší spolupráci se třemi uměleckými skupinami z oboru pohybového divadla: tYhle, Ufftenživot a s dvojicí Tereza Ondrová a Peter Šavel. Tzv. ALTA ambasadoři získali v ALTĚ trvalou rezidenci, prostor pro zkoušení i uvádění nových projektů, a také se podílí na dramaturgii.
Program v Invalidovně realizuje Studio ALTA ve spolupráci s NPÚ, neziskovou organizací Iniciativa pro Invalidovnu a tzv. spolubydlícími organizacemi. „Dočasný kulturní provoz v takto významné památce není jednoduchým úkolem. Ve Studiu ALTA ale vidíme partnera s dlouholetou tradicí, jež nám významně pomáhá otevřít Invalidovnu široké veřejnosti a vytvořit jedinečné prostředí pro netradiční zážitky z návštěvy historického objektu,” dodává zástupkyně kastelána Petra Widžová. Kromě kulturního programu zde můžou lidé navštívit kavárnu či komunitní zahrádku, anebo se zapojit do dění vlastní aktivitou či projektem.
Studio ALTA – Západní křídlo Invalidovny
Sokolovská 136/24
186 00 Praha 8 – Karlín
Otevřeno od 11.5. 2020 denně:
Pondělí – pátek 15:00 – 22:00
Sobota – neděle 10:00 – 22:00
Program ALTY: https://www.altart.cz/#program
Spolubydlící organizace: https://www.altart.cz/spolubydlici-organizace/
Monumentální budova pražské Invalidovny byla postavena v letech 1731 – 1737 podle plánů významného barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera na pokyn císaře Karla VI. Habsburského. Ve stejné době došlo z podnětu Dvorské válečné rady ke zřízení invalidoven v Pešti a ve Vídni. Pražská Invalidovna byla financována z prostředků soukromé nadace, jejíž vznik ustanovil ve své závěti hrabě Petr Strozzi. Ta nabyla platnosti v roce 1664, kdy byl hrabě Strozzi smrtelně zraněn. Nadace byla určena na podporu a zajištění válečných invalidů, nemohoucích a zestárlých vojáků.
Původní plány na stavbu Invalidovny byly velkolepé – půdorysu devíti čtvercových nádvoří měl dominovat centrálně umístěný barokní kostel a kapacita areálu byla stanovena na 4.000 osob s veškerým zázemím pro důstojný život vojenských invalidů. Z důvodu nedostatku financí byla nakonec realizována pouze jedna devítina komplexu. Dokončená část poskytla azyl pro téměř 1.000 obyvatel a nejvyšší doložený počet ubytovaných mimořádně dosáhl 1.400 osob. Invalidovna představovala téměř soběstačný organismus, který poskytoval svým obyvatelům vše potřebné, včetně ubytování, pravidelné stravy a ošacení. Jedním z nejznámějších obyvatel Invalidovny byl ve 20. letech 20. století i Josef Sudek, pozdější významný fotograf, který zde nafotil svůj první soubor fotografií „Ze života Invalidovny“.
Areál Invalidovny spravuje od roku 2018 Národní památkový ústav.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818