ZLÍN: V úterý 16. listopadu od 17 h se v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně uskuteční vernisáž očekávané výstavy Rozum versus cit². Jedná se o pokračování výstavy ve spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, která mapuje historii zlínského průmyslového designu a představuje toto téma netradičním a inovativním způsobem. Tentokrát se návštěvníci seznámí blíže s obdobím 1959 až a 1992.
„Podobně jako v prvním díle výstavy bude historie zlínského průmyslového designu představena také prostřednictvím nových technologií. Součástí bude speciální aplikace, díky níž návštěvníky výstavou provede virtuální kurátor a budou mít možnost pohovořit s AR „hologramem“ designéra Františka Crháka.“ Přibližuje výstavu její kurátor Vít Jakubíček.
V pořadí druhá výstava se zaměřuje na dění v oblasti designu technických oborů ve Zlíně (Gottwaldově) a jeho širším okolí. Úvod sledovaného období se kryje se zahájením výuky tvarování strojů a nástrojů ve Zlíně na vysokoškolské úrovni, které znamenalo zároveň počátek specializovaného vysokoškolského vzdělávání designérů pro spolupráci se strojírenským průmyslem v Československu. Za kulminační body, kdy se organické sochařské formy z designu vytrácely, aby byly v souvislosti s proměnami technologií nahrazeny optimálnějšími kubickými tvary, můžeme považovat významné turné designu Zdeňka Kováře a jeho žáků po Jižní Americe na počátku šedesátých let, a zejména pak mezinárodní sympozium, které se konalo v roce 1968 právě v Gottwaldově. Konec představuje rozdělení Československa a zároveň zánik dosavadních společenských a ekonomických struktur spojených s rozpadem institucionálního rámce československého designu. Dominantními osobnostmi pozorovaného období jsou zejména pedagogové a designéři Zdeněk Kovář a František Crhák, kteří svými pracemi spoluutvářeli svébytnou tvář nejen zlínského, ale i československého designu.
„Již první výstava Rozum versus cit, která mapovala Zlínský průmyslový design 1918–1958, byla divácky zajímavá a hodně oslovila především mladší generaci návštěvníků. Věřím, že tato „navazující“ výstava bude rovněž inspirativní. Moderní technologie k umění patří a spolupráci galerie a Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně fandím. S virtuálním kurátorem se ráda potkám a na konverzaci s AR „hologramem“ designéra Františka Crháka jsem nesmírně zvědavá,“ uvedla Zuzana Fišerová, radní pro oblast kultury a školství, která nad výstavou převzala záštitu.
Návštěvníci výstavu najdou v 1. podlaží 14. budovy 14|15 BAŤOVA INSTITUTU. Druhá část výstavy bude k vidění v galerii G18 Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati, kterou otevře vernisáž ve středu 8. 12. v 18 hodin. Zahájení bude předcházet komentovaná prohlídka s kurátorem Vítem Jakubíčkem v Krajské galerii výtvarného umění v 17 hodin, odkud se poté zájemci přesunou do prostor univerzitní galerie.
Výstava Rozum versus cit2: Zlínský průmyslový design 1959–1992 je součástí rozsáhlého společného projektu Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Národního technického muzea v Praze a Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, mapujícího design v technických disciplínách během existence Československa a je realizována za finanční podpory Ministerstva kultury ČR v rámci projektu NAKI II Designéři v českých zemích a československý strojírenský průmysl (DG18P02OVV059).
Další informace jsou k dispozici na www.galeriezlin.cz.
PRAHA: Rekola, česká bikesharingová společnost, představuje nový projekt propojující městskou cyklistiku a umění. Na sto deseti vybraných kolech v Praze se objevují polepy a odkazy na sociální sítě mladých českých talentů. Každé z těchto kol nese jedinečné umělecké dílo nebo odkaz na hudbu, poezii či grafiku. Mezi zapojené umělce a umělkyně patří hudebníci Lil Fault, The Interlude a Pastavbacku, Ay$kr, Devotch666 a Karolina Beranová, básníci Antonín Zhořec, Anna Smetanová, Josef Kináč a Nikola Týčová a vizuální umělci Max Butrón, Matyáš Melíšek a Amélie Počarovská. Ulovit si kolo a zažít inspirativní jízdu s jedním z umělců mohou lidé do konce roku.
PRAHA: Kulturní produkční platforma ProFitArt se kromě produkce divadelních inscenací zabývá také kreativním vzděláváním. Aktivity mají významný sociální dopad, zaměřují se na psychomotorický vývoj dětí, podporu mentálního zdraví a emoční inteligenci. Součástí tohoto proudu jsou například workshopy pro děti a pro pedagogy Učení cirkusem pod vedením lektorů Cécile Da Costa a Roberta Janče a také nejnovější projekt s názvem Tanec a duševní zdraví (nejen) ve školách, který ProFitArt realizuje ve spolupráci s britským souborem Company Chameleon a Švandovým divadle na Smíchově.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Barbory Votavové, brand manažerky Knihobotu, knižního online secondhandu.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Zdeněk Fryml, Jarmila Haldová, Monika Lemberková a Jana Hladíková získali titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje, který udílí krajští radní za významný přínos v oblasti tradiční lidové kultury a těm, kteří se významně zasloužili o jejich udržování a rozvoj za předchozí kalendářní rok. Nově je ocenění udělováno také významným osobnostem dlouhodobě působících v oblasti tradiční lidové kultury.