První hraný český film po znovuotevření kin bude Tichý společník Pavla Göbla
UHERSKÉ HRADIŠTĚ, ČR: Boleslav Polívka, Ondřej Malý a Klára Issová se představí v poetické tragikomedii Tichý společník režiséra Pavla Göbla. Život na vsi kdesi na Slovácku naruší situace, kdy na hřbitově dojde místo. Otec hlavní hrdinky se navíc rozhodne potopit na dno přehrady pro starou slivovici. Film Tichý společník natočil režisér Pavel Göbl podle své vlastní stejnojmenné novely, za níž získal literární cenu Magnesia Litera a nominaci na Cenu Josefa Škvoreckého. Snímek vstoupí do kin 10. června a stane se tak prvním českým hraným filmem uvedeným do kin po jejich znovuotevření.
Lenka se vrací z Prahy do své rodné vesnice na Slovácku. Život i čas tady plynou trochu jinak a Lenka si po rozvodu potřebuje oddychnout a dobít baterky. Trefí se do doby, kdy se její otec rozhodne potopit na dno přehrady, aby ve svém domě našel bednu se slivovicí. A na místním hřbitově právě navíc došlo místo. Rozšíření není možné, zpopelnění zcela nemyslitelné! Nečekané řešení nabídne místní pobuda. Navrhne začít pohřbívat na stojáka – ušetří se tím místo a hřbitov déle vydrží. A rozproudí se debata, ve které se nečekaně odrazí duchovní krize současného Západu. V podání našich hrdinů ovšem s nadhledem a humorem. Takže, jaká poloha tedy nakonec čeká dalšího nebožtíka? A hlavně – kdo a kdy to bude?
„Film je nenápadnou komedií o lidech, které jinde nepotkáte, a pro lidi, kteří se jich nebojí, kteří nezapomněli myslet bez návodu a tuší, že ztráta toho, co svazuje, je může osvobodit,“ říká k filmu režisér Pavel Göbl V hlavní roli hrobníka, námezdního drvoštěpa a opilce Miry Maliny se představí Ondřej Malý. V rolích Lenky a jejího otce Klára Issová a Boleslav Polívka. Ve filmu hrají rovněž herci Slováckého divadla v Uherském Hradišti a souboru Pod lampů z Bánova.
Pavel Göbl a Roman Švejda natočili v polovině 90. let jako společný absolventský film na zlínské filmové škole snímek o hrobníkovi, který se z lenosti rozhodl hroby nekopat, ale vrtat a pochovávat nebožtíky svisle. Göbl motiv později začlenil do scénáře, který napsal před více než deseti lety, poté jej přepsal na oceňovanou novelu.
„Tichý společník je opravdu „moravský“ film, žádná představa Pražáků o něm. Při předpremiérových projekcích na Moravě se lidi baví, v Praze jsem viděl kyselé obličeje,“ dodává Göbl, který se na Slovácku narodil, vyrůstal i žil, část života strávil i na Valašsku. Lidi a místo, kde se film odehrává, má přímo v sobě, ze slováckého a valašského dialektu dokonce vytvořil svůj vlastní jazyk a nářečí, kterým postavy mluví. Naučit se ho proto museli i herci. „Pro Ondru Malého a Bolka to není žádný problém, oba jsou Moraváci jako poleno. Postava Kláry se po dlouhé době vrací z Prahy, přirozeně už mluví jinak a Klára se proto s tím mým nářečím trápit nemusela,“ směje se režisér Göbl.
Kromě známých tváří hrají ve filmu i místní neherci, významnou roli má potom i samotná krajina. Natáčelo se v magickém kraji Bílých Karpat ve Zlínském kraji v okolí Uherského Brodu v malebných vesnicích pod Lopeníkem.
Göbl režíroval mimo jiné snímky „Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí“, pohádku „Kovář z Podlesí“ nebo „Odborný dohled nad východem slunce“ a „Odborný dohled nad výkladem snu“.
Tichý Společník vznikl v produkci společnosti Czech Film za podpory Fondu Kinematografie v koprodukci s Českou Televizí a společností Europeana, love.Frame, WCP, Bonton Film Studios, Sound4Film, PFX. Distributorem filmu je Bonton Film.
Zlín Film Office uveřejnil informace o natáčení a také chystaném castingu.
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818