neděle
5. února 2023
svátek slaví Dobromila
Průkazková fotografie Oty Vohryzka v pozdějším věku
© archiv rodiny



Ota Vohryzek: Vynálezce? Zahrádkář? Podivín?

VYSOKÉ MÝTO: Na počátku roku 1901, přesně 22. ledna, se narodil ve Vysokém Mýtě Ota Vohryzek. Tatínek Max byl vysoké a mohutné postavy, maminka Hermína drobná, okatá a velmi půvabná. Na kraji města společnou silou provozovali obchod s železem a sedlačili. O dva roky později se narodila ještě mladší Anna. A celá rodina spokojeně žila v přízemním domě s průjezdem do dvora, na který navazovala dlouhá zahrada s ovocnými stromy.

Autor článku: 
Soňa Krátká

Ota podle přání rodičů nastoupil na místní gymnázium, kam ho ostatně později následovala i sestra Anna.  Měl poté studovat lékařskou fakultu, aby rozšířil množství lékařů v rodině.  Ota poměrně brzy začal polevovat ve studiu a propadl vášni ke všemu technickému. A tedy přešel na strojní průmyslovou školu v Pardubicích. Pokud to bylo jen trochu možné, aby se udržel v centru informací, byl zaměstnám i při studiu na vysoké škole. Stal se provozním vedoucím továrny a brzy se stal technickým poradcem plzeňských Škodových závodů. Zároveň stále pomáhá rodičům v hospodářství a po smrti tatínka v roce 1941 se ujímá hospodářství.  Tatínek Max byl pohřben v Pardubicích na tamním židovském hřbitově. I Ota Vohryzek byl Žid a následující roky si prošel peklem. Předvolání do transportu obdržel na začátku prosince 1942, s ním nastoupila maminka Hermína. Sestra Anna byla již tehdy provdána za filmového kritika Karla Smrže a smíšené manželství ji i dcerku Haničku chránilo.

Maminka zůstala po celou válku v Terezíně. Z pobytu v tomto strastiplném místě se potomkům rodiny dochovala drobná neoficiální korespondence – motáky psané česky. Zprávy, které nezachytilo síto cenzury. Tyto zprávy měly především uklidnit rodinu doma, neobsahují znepokojivé informace. Občas tu probleskne prosba o sirky, teplé starší oblečení, či zpráva o odchodu někoho z Terezína.

Ota musel maminku v Terezíně zanechat. Tohle místo bylo totiž pro většinu osob jen přestupnou stanicí. Vlaky s Židy z našeho kraje odsud odjížděly dál na východ, většinou od Osvětimi. Otu čekala v září 1944 cesta do Osvětimi, a v listopadu stejného roku do Buchenwaldu. Měl štěstí a osvobození se dočkal na pochodu smrti.

Rodina se tedy po válce šťastně shledala. Maminka Hermína bydlela s dcerou v Praze a s láskou pečovala o vnučku. Stejnou měrou se o neteř staral strýc Ota. Vrátil se s podlomeným zdravím, dál bádal a objevoval. Získal několik státem uznaných technických patentů. Neustále se zdokonaloval ve světové literatuře, působí jako vědecký pracovník, píše odborné články.

Hanička vyrostla, stala se z ní velmi uznávaná kapacita v oboru psychologie. I o její děti se Ota staral, provázel je po Praze. Zůstává dodnes ve vzpomínkách i dalších generací.  Do rodného města se Hermína i Ota s Annou a rodinou rádi vraceli. Ota byl vášnivý zahrádkář a dokázal poradit při obtížích ostatním. K zahradě se více uchýlil po smrti maminky a sestry. Zajímal se o přírodopisné a cestopisné filmy i literaturu. Sousedi z města v něm viděli trochu podivína. Rád si chodil posedět na lavičku na náměstí uprostřed Vysokého Mýta, chodil středem silnice. Prý se mu nemůže už nic stát, když přežil koncentrační tábor… O hrůzách války nemluvil. A protože se považoval za patriota svého rodného města, přál si tu být i pohřben. A přání se mu splnilo. Zemřel v únoru roce 1980.

Vysokomýtský dům rodina navštěvovala celá léta, až do doby, kdy byl chátrající objekt zbořen. Zůstala jen část zahrady a na ní jediný starý strom. Jabloň, která každý rok dává úrodu červených plodů se zvláštní chutí. Je to stará americká odrůda matčino jablko. Prasynovci a praneteř Oty si z toho posledního stromku vzali rouby a ty se ujaly. Nejen strom, poslední pozůstatek zahrady, domu i příběhu, ale i strýc Ota stále žijí ve vzpomínkách.

 

Vizitka

Soňa Krátká (autorka textu) je kurátorkou sbírek v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě, kde se specializuje na tradiční lidovou kulturu. Intenzivně se také věnuje dokumentování příběhů židovských rodin z Vysokého Mýta. Její zásluhou bylo odhaleno i několik "kamenů zmizelých" na Pardubicku. Nejnověji nastudovala se studenty vysokomýtského gymnázia představení o tragických osudech židovských občanů, kteří na počátku prosince 1942 museli opustit své město a nastoupit do transportu směr Pardubice, Terezín, Osvětim. Jen několika z nich se podařilo přežít...

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: S novým rokem přichází také Místní kultura s formátem podcastu, který je dnes součástí většiny internetových médií. PODCAST MÍSTNÍ KULTURY přináší dialogy s lidmi, kteří mají, co říci. Autorsky ho bude připravovat zkušená rozhlasová publicistka a dokumentaristka Hana Soukupová.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
EDITORIAL
05.02.2023

ČR: Masopust, slavnostní období, které začíná po svátku Tří králů, se mimo jiné vyznačuje obdobím hodování, veselí a bujarými zábavami. Na nich byl dostatek příležitostí pro skupinové hrátky.

Celá ČR
Lidová kultura
Co se děje
03.02.2023

LIBOCHOVANY: Pro milovníky starých pověstí mohu nabídnout výpravu na místo, které již je na mapě označeno, ale značené cesty tam nevedou. Odměnou vám může být nezvyklý výhled a na místě si můžete pustit v případě dostatku dat i audiovizuální zpracování pověstí o tomto místě.

Libochovany leží na tak zvané lysecké trati. To je železniční trať z Lysé nad Labem do Děčína. Když vystoupíte v Libochovanech, kde je i krásný opravený ale nepřístupný zámek, je zapotřebí vyndat mapy v mobilní aplikaci. Severovýchodně od obce se tyčí pás zalesněných vrchů a jeden z nich je označen Čerťák.

Dojdete pod něj již zarostlou úvozovou cestou. Je to vrch plný skalnaté suti. Na něj musíte vystoupit vlastní cestou okolo bývalého lomu s velkým převýšením. Výhled na lomy na Deblíku a na Trabicích ale stojí za to. Také Libochovany i se zámkem máte krásně pod sebou, včetně Labe klidně se třpitícím v mírné zákrutě. Není nad to posadit se na některý z kamenů a pustit si audio- vizuální pověst o Čertově drápu, jak se vrchu dříve říkalo.

Naleznete jej na tomto linku na YouTube:

https://youtu.be/Q2iUBjan4fo

Poté se můžete pokusit najít otisky čertových drápů sami, ale pozor, ať nespadnete na dno bývalého lomu! Zelená značka vás pak pohodlně odvede na Kalvárii, kde se tyčí tři kříže, a poté už sestoupíte do Velkých Žernosek, odkud můžete pokračovat vlakem libovolným směrem.

Celá ČR, Ústecký kraj
Cestovní ruch, Děti a mládež, Knihy, literatura, média, Hudba, Památky
Co se děje
03.02.2023

ČR: V polovině ledna vybrala Česká televize pětici interpretů, kteří se přihlásili do letošního ročníku Eurovision Song Contest. Výběr národního zástupce odstartoval přímý přenos na youtubovém profilu soutěže a v iVysílání ČT. Hlasy pro zpěvačky Maellu, Pam Rabbit, Markétu Irglovou, dívčí skupinu Vesna nebo pro písničkáře RODANA mohou fanoušci posílat do půlnoci 6. února.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Hudba, Soutěže a festivaly
Co se děje
02.02.2023