Osmdesát let od vypálení teplické synagogy (1882-1939)
TEPLICE: Výročním exponátem v expozici lázeňství Regionálního muzea v Teplicích je vedle známého modelu nové synagogy v Teplicích-Šanově postavený plakátovací válec, na kterém návštěvníci teplického zámku najdou podrobné informace o pohnuté historii zbourané teplické synagogy.
Synagoga byla vystavěna na konci 19. století, kdy byla teplická židovská obec s počtem přes 1 800 osob po Praze druhou největší židovskou obcí v Čechách. Stará synagoga uvnitř židovského ghetta tehdy přestala dostačovat, proto se židovská obec rozhodla vystavět nový, větší a honosnější svatostánek. K tomuto účelu zakoupila pozemek na vrchu zvaném Judenberg (Židovský vrch), kde roku 1882 podle plánů vídeňského architekta Wilhelma Stiassneho postavili tepličtí stavitelé David Ferber a Hermann Rudolf nový židovský chrám. Náklady na stavbu se vyšplhaly na 100 000 zlatých. Budova svou výstavností a velikostí patřila mezi skvosty židovské sakrální architektury. Celková kapacita se skoro 1500 místy k sezení neměla v tehdejších Čechách téměř obdoby. Synagoga byla vystavěna v neorenesančním slohu s maurskými prvky a jako impozantní kupolovitá stavba byla jedinečnou ozdobou a dominantou města. V říjnu 1938 byly Teplice, stejně jako další města v pohraničních oblastech, postoupeny Německu. Velké většině teplických Židů se podařilo město již dříve opustit a tak synagoga zůstala opuštěná. Pokus o světské využití stavby byl přerušen v noci ze 14. na 15. března 1939, kdy byla při místních nepokojích synagoga zapálena a do rána zcela vyhořela. Vzhledem k povaze škod bylo rozhodnuto o demolici, která skončila koncem roku 1939. Dnes tuto impozantní budovu připomíná jen památník, odhalený v roce 1995 v místech, kde stávala.
Autor textů k novému exponátu v expozici Mgr. Radek Spála, ředitel teplického muzea, na válci prezentuje dostupné doklady k záměru stavby, jehož hybným momentem se stalo založení Spolku pro výstavbu chrámu (Tempelbau Verein) v roce 1879. Dále seznamuje s „všedními“ desetiletími běžného fungování synagogy pro teplickou židovskou obec od její slavnostní kolaudace v roce 1882, kdy Teplice prožívaly svůj největší rozkvět a staly se světově proslulými lázněmi, přes vznik první Československé republiky ve městě, kde většinu obyvatel tvořili Němci, okolnosti roku 1938, až k vypálení synagogy v roce 1939 a zhodnocuje situaci před a v průběhu jejího zbourání. Zmíněné texty jsou doplněny řadou zdařilých kopií dochovaných obrazových dokumentů, nákresů, plánů a fotografií. K výstavě byla vydána skládačka, která je zdarma k dispozici v recepci muzea.
Vstup do expozice lázeňství je možný v rámci běžných prohlídek zámku vždy v 11, 14 a 16 hodin, denně kromě pondělí.
Regionální muzeum v Teplicích, p.o.
Zámecké náměstí 14
41501 Teplice
Tel.: 412 359 000
E-mail: info@muzeum-teplice.cz
www.muzeum-teplice.cz
www.facebook.com/muzeum.teplice
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818