Nejvyšší cenu za Muzejní publikaci roku 2020 získalo Regionální muzeum v Teplicích
TEPLICE: Muzejní publikací roku 2020 se v Národní soutěži Gloria Musaealis stala kniha UMĚNÍ V NOUZI?!, kterou vydalo Regionální muzeum v Teplicích. Cenu ve čtvrtek 17. června 2021 v Obecním domě v Praze za přítomnosti ministra kultury Lubomíra Zaorálka převzala autorka a editorka publikace Bohuslava Chleborádová. Poděkovala spoluautorům, grafikovi Janu Havlovi a dalším kolegům, jež se na vydání publikace podíleli. Samozřejmě také Ministerstvu kultury ČR a Česko-německému fondu budoucnosti, kteří vydání knihy finančně podpořili.
Regionální muzeum v Teplicích získalo 1. cenu za publikaci o německočeském meziválečném umění. Cenu v kategorii Muzejní publikace roku 2020 obdrželo v konkurenci dalších 33 titulů muzeí a galerií z celé České republiky. Jedná se o nejvyšší muzejní ocenění, které lze u nás vůbec získat.
Národní soutěž muzeí Gloria musaealis již devatenáctým rokem upozorňuje na špičkové výkony muzejních institucí. Loňský ročník probíhal od 1. ledna 2020 do 28. února 2021 a přihlásilo se do něj 56 muzeí a galerií s celkem 98 projekty. Nejsilnější kategorií se stala Muzejní výstava roku 2020 (40 projektů), následovaná kategoriemi Muzejní publikace roku 2020 (33 projektů) a Muzejní počin roku 2020 (25 projektů). Do kategorie Muzejní publikace roku mohou být přihlášeny jen publikace tematicky čerpající ze sbírek muzejní povahy nebo z vědecko-výzkumné činnosti muzea.
Česko-německá kniha UMĚNÍ V NOUZI?! poutavě představuje snahu Sekce pro výtvarné umění Muzejní společnosti Teplice-Šanov vytvořit z Teplic jedno z center německočeského meziválečného umění. Sekce, působila v Teplicích v letech 1932–38 a cíleně se věnovala výstavní, akviziční i vzdělávací činnosti a sdružovala také laickou veřejnost, kterou učila rozpoznat a ocenit kvalitní moderní výtvarné dílo. Členům zprostředkovávala uměleckohistorické přednášky i různé výhody při získávání děl, odběru uměleckých časopisů nebo vstupech na výstavy. Uspořádala 19 výstav, vedla městskou galerii moderního umění a vybudovala jeho rozsáhlou muzejní sbírku.
V 10 kapitolách a dvou případových studiích, jejichž autory jsou vedle editorky Bohuslavy Chleborádové také Anna Habánová, Rainer Wandler a Klaus Mohr, přibližuje činnost teplické Sekce v širších kulturně společenských souvislostech nejen z regionálního hlediska, ale také v kontextu vývoje německočeského umění meziválečného Československa. Kapitoly jsou doplněny stručným biografickým slovníkem teplických výtvarných umělců a dalších vybraných osobností, soupisem výstav včetně seznamu vystavujících, seznamem vybraných členů Sekce i jmenným rejstříkem. Na 160 stranách je text knihy doplněn 157 reprodukcemi nejen uměleckých děl a archivních dokumentů, ale také pohlednic a fotografií tehdejších Teplic. Grafická úprava Jana Havla navozuje souznění s dobovou atmosférou, čímž byl splněn záměr vytvořit „muzejně galerijní“ publikaci upozorňující na opomíjené specifikum galerijních sbírek v muzeu.
Vydání teplické monografie se připojilo k dlouhodobým projektům dalších institucí, které přibližují tuto problematiku našich dějin umění. Kniha je věnovaná jednatelce Sekce Emmě Meisel, která zahynula v roce 1942 v Osvětimi.
Chleborádová, Bohuslava (ed.). UMĚNÍ V NOUZI?! Teplice: Regionální muzeum v Teplicích, 2020. 160 s. ISBN 978-80-85321-90-6. Cena katalogu je 299,- Kč. Publikaci lze zakoupit v recepci teplického muzea (foyer teplického zámku) nebo ji zasíláme na dobírku a na fakturu (pro organizace). K uvedené ceně bude připočítáno poštovné a balné dle Ceníku RMT (na dobírku 120,- Kč, na fakturu 80,- Kč)
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818