Motýla jsem tu neviděl a výběr oceněných prací z Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice
KLADNO: Středočeská vědecká knihovna v Kladně zve na výstavu kreseb dětí z terezínského ghetta a výběru z oceněných prací izraelských dětí z MDVV Lidice. Vernisáž výstav se koná ve středu 6. března 2019 od 17:30 a zazní na ní opera Brundibár Hanse Krásy a Adolfa Hoffmeistera v provedení dětí z Dismanova rozhlasového dětského souboru.
Motýla jsem tu neviděl: kresby dětí z terezínského ghetta - přiblíží skrze dochované dětské kresby svět těch nejmenších, kteří se stali během druhé světové války vězni v terezínském ghettu. Pro skupinu mládeže, která čítala téměř 11 000, se snažila židovská samospráva vytvořit snesitelné podmínky. Nejdůležitější otázkou i nadále zůstávala výuka, tolik potřebná pro uchování a další rozvíjení etických, estetických a intelektuálních hodnot, součástí které byly také hodiny kreslení vedené Friedl Dicker-Brandeisovou (1898-1944).. Sbírka dětských kreseb, která vznikla v období necelých dvou let (1942–1944), je ojedinělou a nejrozsáhlejší na světě. Čítá na 4 500 prací. Výstavu zapůjčilo Židovské muzeum v Praze.
Výběr prací z Mezinárodní dětské výtvarné výstavy představí originály kreseb, maleb i fotografií současných izraelských dětí, oceněných v jedné z největších a nejstarších dětských výtvarných soutěží na světě v letech 2004-2017. Práce jsou od dětí z různých částí Izraele a jsou doplněny fotografiemi, které dokumentují slavnostní předávání diplomů českými velvyslanci v Izraeli.
Obrázky poskytl Památník Lidice ze sbírek MDVV Lidice.
Celá TZ přiložena.
Zdroj: Mgr. Ivona Kasalická, Středočeská vědecká knihovna v Kladně, https://svkkl.cz
Připojené soubory
tzmotylajsemtunevidelmddvlidiceabrundibar.pdf (539.21 KB)
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Umělecká skupina OLDstars uvádí letos v létě dvě premiéry současných britských dramat o lidech a vztazích ve stále se zrychlujícím a globalizovaném světě. Herci, kteří byli po několik sezon skryti v útrobách hereckých škol, se vrací do místa svých divadelních začátků a ukazují, že generační divadlo je stále silným fenoménem.
PLZEŇ: Návštěvníkům města Plzně nově slouží plnohodnotný virtuální průvodce v podobě mobilní aplikace SmartGuide. Přibližuje historii města a provází návštěvníky tím nejlepším z Plzně. Umožňuje jim pohybovat se samostatně bez průvodce a davů a nabízí více než 42 bodů zájmu a 5 naučných tras.
ČR: Ani v antice, ani v moderních dějinách nebyly olympijské hry jen definicí sportu. Bezmála třítýdenní klání sice bývá přehlídkou mimořádné fyzické zdatnosti, ale jeho následný sociokulturní přesah může být také rekordní. Bez výjimky pak olympiáda ovlivní podobu všech měst, kde se koná. Na to jak, poukazuje patnáctidílná série Gebrian: Olympijské stavby. Její tvůrce, architekt Adam Gebrian v ní hodnotí, jak světové metropole přistoupily k pořadatelství jedné z nejsledovanějších globálních událostí, a nakolik dokázaly vynaložené investice do veřejného prostoru dlouhodobě využít, nebo krátkodobě promarnit. Nechybí ani pohled do Tokia. To hostí olympiádu už podruhé a soutěž na návrh Národního stadionu vypisovalo hned dvakrát. Současné realizaci musel ustoupit původně vítězný projekt legendární Zahy Hadid, který vyvolal v jinak uměřeném Japonsku vlnu emocí.
BRNO: Dlouho zanedbávané Mendlovo náměstí v Brně čekají rozsáhlé změny. Ujmou se jich architekti ze studia Chybik+Kristof společně s autorem budoucí rekonstrukce náměstí, architektem Michalem Palaščákem. Podobu Mendlova náměstí promění červeně dlážděný kruh, nové stromy i bezbariérové zastávky. Náměstí bude místem oslav 200 let od narození zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela, práce se proto mají stihnout do konce léta 2022. Spoluautorem koncepce je Kancelář architekta města Brna. Ta v roce 2018 po ukončení urbanisticko-architektonické soutěže navrhla koncept úpravy náměstí, který bude možné realizovat ještě před kompletní rekonstrukcí náměstí.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818