Máte doma knihy, které už nebudete číst? Pošlete je dál!
PRAHA: Průzkumy českého čtenářského prostředí ukazují, že většina českých domácností má doma nějakou tu knihu. Čtenářské domácnosti prý kolem 300. Je to dáno tradicí kupování knih, která se zatím drží. Občas tak všichni vlastníci domácích knihoven řeší, co s knihami, které mají přečtené, nebo pro které už nemají využití. Přitom, nejrychlejší varianta, tedy uložení do/ke kontejneru na papír, by měla být až ta poslední. Knihy se nevyhazují. Knihovna knižní dary přijímá, ale pečlivě si vybírá, a tak by nabízené tituly neměly být starší než tři roky, nebo cizojazyčné. Co tedy s tím?
Nově mohou Pražané knihy odkládat do tří určených sběrných dvorů (re-use center) ve Vysočanech, Spořilově a Horních Počernicích. Odtud si je budou přebírat pracovníci společnosti Reknihy a nabízet je dál v rámci provozu svého antikvariátu. Část peněz z prodeje půjde na účet sociálního projektu Přestupní stanice, který se věnuje lidem bez domova.
Nejpřístupnější řešení z hlediska času i dostupnosti je ale knihobudka. Jen v Praze jich je totiž podle portálu Mapy.cz přes dvě desítky. Která je pro vás ta nejbližší? Stačí zadat heslo knihobudka do hledání na Mapy.cz. Odkud se knihobudky vzaly? Myšlenka knihovničky ve veřejném prostoru se objevila asi před deseti lety a přišla z USA, kde tou dobou začaly jako houby po dešti růst tzv. Little Free Libraries. V České republice se iniciativa KnihoBudka propojila s trendem rušení telefonních budek, které hledaly své nové využití. Z označení projektu se tak záhy stalo obecné označení pro pouliční knihovnu.
Budka na knihy může mít různou podobu – od klasického dřevěného regálu, přes větší krmítko pro ptáky s dvířky, designový kousek veřejnému prostoru na míru až po zmíněné revitalizované vysloužilé telefonní budky.
Městská knihovna v Praze je jedním ze správců pouličních knihoven. Aktuálně se otevřeně hlásí ke třem. Knihobudce v Praze 15 na rohu ulice Golfové, regálu Kniha do vlaku na nádraží Praha – Dejvice a nově také knižní skříni v ulici Školská (Praha 1). Hlavní město Praha ji dostalo jako dar od partnerského města Frankfurt nad Mohanem a po vzájemné dohodě knihovny, Prahy 1 a Prahy byla k pobočce Školská umístěna v rámci obnovy výloh. Přístupná je přímo z ulice v době, kdy jsou v knihovně přítomni knihovníci.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818