PRAHA: Průzkumy českého čtenářského prostředí ukazují, že většina českých domácností má doma nějakou tu knihu. Čtenářské domácnosti prý kolem 300. Je to dáno tradicí kupování knih, která se zatím drží. Občas tak všichni vlastníci domácích knihoven řeší, co s knihami, které mají přečtené, nebo pro které už nemají využití. Přitom, nejrychlejší varianta, tedy uložení do/ke kontejneru na papír, by měla být až ta poslední. Knihy se nevyhazují. Knihovna knižní dary přijímá, ale pečlivě si vybírá, a tak by nabízené tituly neměly být starší než tři roky, nebo cizojazyčné. Co tedy s tím?
Nově mohou Pražané knihy odkládat do tří určených sběrných dvorů (re-use center) ve Vysočanech, Spořilově a Horních Počernicích. Odtud si je budou přebírat pracovníci společnosti Reknihy a nabízet je dál v rámci provozu svého antikvariátu. Část peněz z prodeje půjde na účet sociálního projektu Přestupní stanice, který se věnuje lidem bez domova.
Nejpřístupnější řešení z hlediska času i dostupnosti je ale knihobudka. Jen v Praze jich je totiž podle portálu Mapy.cz přes dvě desítky. Která je pro vás ta nejbližší? Stačí zadat heslo knihobudka do hledání na Mapy.cz. Odkud se knihobudky vzaly? Myšlenka knihovničky ve veřejném prostoru se objevila asi před deseti lety a přišla z USA, kde tou dobou začaly jako houby po dešti růst tzv. Little Free Libraries. V České republice se iniciativa KnihoBudka propojila s trendem rušení telefonních budek, které hledaly své nové využití. Z označení projektu se tak záhy stalo obecné označení pro pouliční knihovnu.
Budka na knihy může mít různou podobu – od klasického dřevěného regálu, přes větší krmítko pro ptáky s dvířky, designový kousek veřejnému prostoru na míru až po zmíněné revitalizované vysloužilé telefonní budky.
Městská knihovna v Praze je jedním ze správců pouličních knihoven. Aktuálně se otevřeně hlásí ke třem. Knihobudce v Praze 15 na rohu ulice Golfové, regálu Kniha do vlaku na nádraží Praha – Dejvice a nově také knižní skříni v ulici Školská (Praha 1). Hlavní město Praha ji dostalo jako dar od partnerského města Frankfurt nad Mohanem a po vzájemné dohodě knihovny, Prahy 1 a Prahy byla k pobočce Školská umístěna v rámci obnovy výloh. Přístupná je přímo z ulice v době, kdy jsou v knihovně přítomni knihovníci.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.
PRAHA: Nadační fond Magdaleny Kožené pomáhá základním uměleckým školám (ZUŠ) zasaženým povodněmi, které v září postihly několik regionů České republiky, k návratu k plnohodnotné výuce. Fond bezprostředně reagoval na situaci uspořádáním řady benefičních koncertů i vyhlášením veřejné sbírky na pomoc ZUŠ, jejich pedagogům, ale i žákům, která byla zahájena 18. října za podpory České filharmonie u příležitosti podzimních koncertů Magdaleny Kožené v pražském Rudolfinu. Nadační fond podpořil první žadatele celkovou částkou 300 000 Kč. Finanční pomoc obsahuje vlastní zdroje Nadačního fondu a přijaté zdroje z veřejné sbírky. Aktuálně pomoc putuje na obnovu ZUŠ Krnov, ZUŠ Bohumín a ZUŠ Jeseník a také na opravy nástrojů pedagogů ze ZUŠ Opava a ZUŠ Bohuslava Martinů v Havířově.
NÁCHOD: Když v dubnu letošního roku zveřejnili na Donio.cz výzvu „Probuďte s námi Kulturní prostor AULA (Náchod)“, nad smělým plánem a jeho realizací stále ještě visely otazníky. Podaří se získat dostatečná finanční podpora na zajištění programu ve školní aule Jiráskova gymnázia, která se otevře také široké veřejnosti coby nový neformální kulturní, společenský a vzdělávací prostor? Stalo se a od října letošního roku má místní náchodská kultura k dispozici další sál s kapacitou cca 180 míst. Na podrobnosti, dramaturgickou koncepci i lákavý program jsme se zeptali za Sdružení rodičů a přátel dětí a školy při Jiráskově gymnáziu v Náchodě, z. s., Štěpána Macury, pedagoga školy, vedoucího divadelního souboru a místního kulturního hybatele.