Máte doma knihy, které už nebudete číst? Pošlete je dál!
PRAHA: Průzkumy českého čtenářského prostředí ukazují, že většina českých domácností má doma nějakou tu knihu. Čtenářské domácnosti prý kolem 300. Je to dáno tradicí kupování knih, která se zatím drží. Občas tak všichni vlastníci domácích knihoven řeší, co s knihami, které mají přečtené, nebo pro které už nemají využití. Přitom, nejrychlejší varianta, tedy uložení do/ke kontejneru na papír, by měla být až ta poslední. Knihy se nevyhazují. Knihovna knižní dary přijímá, ale pečlivě si vybírá, a tak by nabízené tituly neměly být starší než tři roky, nebo cizojazyčné. Co tedy s tím?
Nově mohou Pražané knihy odkládat do tří určených sběrných dvorů (re-use center) ve Vysočanech, Spořilově a Horních Počernicích. Odtud si je budou přebírat pracovníci společnosti Reknihy a nabízet je dál v rámci provozu svého antikvariátu. Část peněz z prodeje půjde na účet sociálního projektu Přestupní stanice, který se věnuje lidem bez domova.
Nejpřístupnější řešení z hlediska času i dostupnosti je ale knihobudka. Jen v Praze jich je totiž podle portálu Mapy.cz přes dvě desítky. Která je pro vás ta nejbližší? Stačí zadat heslo knihobudka do hledání na Mapy.cz. Odkud se knihobudky vzaly? Myšlenka knihovničky ve veřejném prostoru se objevila asi před deseti lety a přišla z USA, kde tou dobou začaly jako houby po dešti růst tzv. Little Free Libraries. V České republice se iniciativa KnihoBudka propojila s trendem rušení telefonních budek, které hledaly své nové využití. Z označení projektu se tak záhy stalo obecné označení pro pouliční knihovnu.
Budka na knihy může mít různou podobu – od klasického dřevěného regálu, přes větší krmítko pro ptáky s dvířky, designový kousek veřejnému prostoru na míru až po zmíněné revitalizované vysloužilé telefonní budky.
Městská knihovna v Praze je jedním ze správců pouličních knihoven. Aktuálně se otevřeně hlásí ke třem. Knihobudce v Praze 15 na rohu ulice Golfové, regálu Kniha do vlaku na nádraží Praha – Dejvice a nově také knižní skříni v ulici Školská (Praha 1). Hlavní město Praha ji dostalo jako dar od partnerského města Frankfurt nad Mohanem a po vzájemné dohodě knihovny, Prahy 1 a Prahy byla k pobočce Školská umístěna v rámci obnovy výloh. Přístupná je přímo z ulice v době, kdy jsou v knihovně přítomni knihovníci.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818