Malířka Ema Pok se rozhodla podpořit projekty Nadace Naše dítě prodejní výstavou svých obrazů

Ema Pok se ve své tvorbě pohybuje mezi abstrakcí a expresionistickými tendencemi, někdy snových výjevů. V některých jejích pracích převažuje motiv jablka – ovoce, které je v mnoha kulturách považováno za symbolické. Např. jablko hříchu, tedy jablko, jež jedli Adam a Eva ze stromu poznání a pak byli vyhnáni z ráje nebo jablko sváru – tedy námět z antické mytologie, které nakonec zapříčinilo únos Trojské Heleny. Výtvarnice jablka často zasazuje do krajiny jako milníky, které mají znamenat nalezení správné cesty. Dalším jejím tématem jsou ptáci a hnízdění jakožto symbol harmonie v lidském soužití nebo výjevy křesťanské, inspirované díly starých mistrů.

 „Pokud výtěžek z prodeje mých obrázků pomůže třeba konkrétnímu dítěti k lepšímu a kvalitnějšímu životu, budete to pro mě mnohem větší odměna, než když bych sama stržila peníze z jejich prodeje. Další věcí je fakt, že nejsem na malování finančně závislá. To mi dává svobodu tvorby a mohu si tedy malovat, co chci a také pořádat výstavu tohoto typu,“ říká ke svému záměru věnovat svou sbírku obrazů na dobročinné účely mladá malířka a zároveň přiznává, že na své dětství má jen pěkné vzpomínky.

„Měla jsem moc hezké, bezstarostné dětství, plné her a zábavy s mým o rok starším bratrem. Moc ráda na to období vzpomínám. Oba jsme zdraví, mohli jsme se rozvíjet, studovat a nakonec dělat v životě to, co nás opravdu baví a naplňuje. Ne každý má takové štěstí a nic v životě není samozřejmostí. Radostné dětství je základem pro další spokojený život a myslím si, že si ho zaslouží každé dítě bez rozdílu,“ dodává autorka obrazů.

Nadace Naše dítě (*1993)

Zakladatelkou Nadace Naše dítě je Ing. Zuzana Baudyšová. Činnost nadace se již 27 let zaměřuje na podporu českých handicapovaných, opuštěných a jinak ohrožených dětí. Za tuto dobu bylo potřebným dětem díky velkorysým mecenášům přerozděleno více než 300 milionů korun.

Ema Pok (*1988)

Mladá výtvarnice Ema Pok, vl. jménem Součková, vystudovala doktorský studijní program v oboru Obecná teorie a dějiny umění a kultury na Univerzitě Karlově. V průběhu let vystavovala několikrát v Galerii u Zlatého kohouta v Praze, ve foyer Státního ústavu pro jadernou bezpečnost, v Muzeu hrnčířství v Kostelci nad Černými lesy a jinde. V minulosti se také věnovala malbě na tělo a jako body-artová malířka pracovala na dvou filmech České televize – Polibek na cestu a Láska in memoriam. V současnosti se živí především jako kurátorka výstav a sbírek užitého umění, grafiky a fotografie. Pro signování svých obrazů používá jméno své matky, jejíž otec Otakar Pok byl architekt a ilustrátor a jeho otec Josef Pok byl akademický malíř.