Labská stezka loni trhala rekordy
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Měření, které na Labské stezce probíhá již od roku 2014, prokázalo, že loňský rok byl z hlediska návštěvnosti rekordní ve všech lokalitách v Královéhradeckém kraji. Oproti dlouhodobému průměru je nárůst mezi 10-30 procenty.
„Takový meziroční nárůst nebyl dosud na Labské stezce zaznamenán. Podepsalo se na něm jak jarní oteplení, tak protiepidemická opatření, kdy lidé více vyhledávali pobyt v přírodě. Například v dubnu a květnu převyšovala celková návštěvnost průměr minulých let více než dvojnásobně,“ říká radní Adam Valenta odpovědný za regionální rozvoj, granty a dotace.
Zdaleka se přitom nejedná jen o cyklisty – největší nárůsty jsou u pěších uživatelů cyklostezky. V lokalitě Smiřice se v dubnu počet pěších ztrojnásobil. To představuje zvýšení ze tří tisíc na téměř devět tisíc osob. Dvojnásobné počty chodců zaznamenal Kuks nebo Vysoká nad Labem.
U cyklistů byl průměrný nárůst v dubnu 41 procent, ve Věkoších dokonce 60 procent. V květnu byl největší nárůst ve Vysoké nad Labem – o 66 procent, v průměru pak 58 procent. V červenci nejvíc vzrostla návštěvnost v Kuksu – o 37 procent, v průměru to bylo o 23 procent.
Denních maxim dosáhla návštěvnost během svátku 8. 5. a následující den, kdy se ve všech sledovaných lokalitách pohybovalo okolo dvou tisíc uživatelů. Ve Vysoké nad Labem zaznamenalo měření 15. 3. dokonce 3600 uživatelů.
Labská stezka je mezinárodní cyklotrasa vedoucí od pramene Labe do Hamburku. V České republice je značena jako dálková cyklotrasa č. 2. První úseky začaly na české straně vznikat v 90. letech minulého století. Jedná se o jednu z nejpopulárnějších říčních cyklotras v Evropě.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818