Království loutek za oponou - unikátní výstava

„Když se Svaz osvětový změnil roku 1925 v Masarykův lidovýchovný ústav, již tehdy bylo usilováno, aby bylo přesně zjištěno, kde všude je loutkové divadlo, jaké a od kdy hraje. To bylo uznáno jak z důvodů statistických, tak pro účely studijní, jakož i pro zjištění rozvoje loutkového divadelnictví. V roce 1927 začala soustavná statistická akce pomocí dotazníků za účinné spolupráce školních inspektorů a osvětových sborů. Výsledek šetření byl, že se v roce 1928 zjistilo 2600 loutkových divadel v naší republice.“ (SOKOLOV, Václav. O vzniku a činnosti Loutkářského soustředění až do roku 1935. Loutkář 22, 1935, č. 1, s. 4) 

Necelého půlroku poté, co bylo české loutkářství zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, připravilo Městské muzeum ve spolupráci s Městskou galerií Týně nad Vltavou výjimečnou výstavu, která ukazuje bohaté tradice neobyčejného divadelního oboru, v českých zemích společensky mimořádně oblíbeného a rozšířeného. Výroba loutek patřila k české tradici, i když v průběhu staletí se obliba loutek měnila. Za nejslavnější období této obliby je považována první polovina minulého století, kdy ještě vesnicemi projížděli loutkáři slavných dynastií, jako byli třeba Kopečtí nebo Dubští. Malé loutkové divadlo také nesmělo chybět téměř v žádné české rodině či škole, ale stejně tak často se loutkové divadlo hrálo v každé sokolovně, orlovně, tělocvičně dělnických jednot i v prostorách církví. Popularita loutkového divadla v Čechách a na Moravě vedla v 1. polovině 20. století k značnému rozšíření rodinných a spolkových loutkových divadel, pro něž byly hojně sériově vyráběny loutky, dekorace a vydávány hry. Tato divadla s možností výměny kulis měla rozměry od malých titěrných scén 30 x 40 cm až po velkorysá proscénia 120 x 160 cm velká, určená především pro divadelní činnost spolků či škol. České loutky se tehdy staly fenoménem, z něhož po roce 1950 vyrostl také úspěch českého moderního loutkového divadla i mezinárodní věhlas českého loutkového filmu. Výstava „Království loutek za oponou“ představuje ukázky modelovaných loutek i loutky jedinečné, originální, vytvořené umělci pro konkrétní rodinná divadla a stejně tak divadla sestavená z tištěných dekorací i divadla s originálními ručně malovanými kulisami. Po první světové válce na základě úspěchu projektu Alešova loutkového divadla i dobového vnímání loutky jako typicky národního dědictví začala ohromná produkce divadel a loutek v ustálených velikostech 18-25-35 cm několika firmami, ale i mnoha jednotlivci s větší či menší uměleckou hodnotou. Nejznámějšími producenty průmyslových loutek byli: Antonín Münzberg, Modrý a Žanda, firma Jana a Elišky Králových s ochrannou značkou JEKA, pražské nakladatelství A. Storch syn a další. Podobně jako loutky ve dvacátých letech produkovaly loutkářské firmy i nová tištěná divadla s dekoracemi více formátů pro loutky různých velikostí. Autorem předlohy takového uceleného souboru jednotného výtvarného rázu býval často profesionální výtvarník. S firmou Antonín Münzberg například trvale spolupracoval šéf výpravy pražského Národního divadla, akademický malíř Karel Štapfer, akademický malíř Vít Skála tvořil dekorace pro firmy Modrý a Žanda a A. Storch syn, ilustrátor Artuš-

Více ZDE