Kraj Vysočina

<p>ZUBRNICE: Soubor lidové architektury, který spadá pod územní odborové pracoviště Památkového ústavu v Ústí nad Labem, tvoří zachráněné zdejší i z okolí dovezené objekty.</p> <p>Chráněné památkové pásmo v Zubrnicích a v jejich okolí se stále rozrůstá. Je nejmladším skanzenem v Čechách a jeho vedoucí F. Ledvinka sem průběžně umísťuje další zachráněné a zrestaurované stavby či prozatím jen jejich torza. Například jako mlýn Týniště čp. 27, který v roce 1976 od „nových dosídlenců“ zakoupilo tehdejší Okresní vlastivědné muzeum v Ústí n. L. (původní zakladatel a zřizovatel skanzenu). Tento zdevastovaný objekt, který do té doby sloužil již jen pro odkládání nepotřebných věcí a popela, byl zachráněn před další zkázou, a naopak se stal jedinečnou technickou památkou v regionu severozápadních Čech. Dnes se v něm nachází expozice včetně starého českého mlýnského složení a zařízení v podobě odpovídající konci 19. století. Mlýn Týniště byl poprvé otevřen ke dnům evropského dědictví 11. září 2005. Naleznete ho na druhém okruhu prohlídkové trasy Mlýnské údolí, přístupný je od května do září denně mimo pondělí od 9 do 18 hodin.</p> <p>Za Zubrnicemi, na zhruba dvou kilometrech potoka, se však nacházejí pozůstatky dalších vodních staveb, které ještě na svou úplnou obnovu čekají. Například mlýn Týniště čp. 28. Tento mlýn původně s lisovnou oleje má již dokončenou hrubou stavbu jeho roubené části přenesené z dalšího k demolici původně určeného mlýna, a to z nedaleké Homole pod Pannou. Dále sem již byla z jednoduchého umělého či „uměleckého mlýna“ (jak se tehdy těmto částečně zmechanizovaným mlýnům říkalo) v Hamrech u Hlinska přenesena mlynářská technologie, která se začíná postupně osazovat. V tomto roce budou probíhat především práce zaměřené na mlynářskou technologii a dále svépomocné práce při vymazávání spár roubené části a konzervace některých dřevěných prvků konstrukce. Vlastní mlýn by měl být dokončen v závislosti na finančních prostředcích během dvou až tří let, rekonstrukce lisovny oleje a vodní pily pak v letech následujících, vysvětluje postup prací F. Ledvinka. </p> <p>Vizualizaci celé stavby, jak bude vypadat po dokončení stavebních prací, naleznete zde. Pro ty, kteří mají nainstalovaný příslušný prohlížeč, je zde zpřístupněn zjednodušený 3D interaktivní model, který umožní prohlídku technologie tohoto „uměleckého mlýna“. Model lze libovolně natáčet, posouvat, zvětšovat a měnit způsob jeho zobrazení.</p>

<p>JIHLAVA: V březnu se veřejnosti znovu otevře možnost hlasovat v anketě Zlatá jeřabina 2009 a vybírat z šedesátky pestrých kulturních aktivit včetně výsledků péče o kulturní dědictví.</p> <p>Hlasování začne 1. března na stránkách kraje Vysočina v odkazu zde, kde naleznete elektronický formulář a popis jednotlivých počinů spolu s fotografiemi vystihujícími atmosféru akcí nebo zachycujícími současný stav památky. Anketní lístky se stanou také součástí únorového vydání novin Kraj Vysočina.</p> <p>Novinkou letošního ročníku je skrytá průběžná úspěšnost jednotlivých projektů. „Chceme tak předejít případnému ovlivňování dosud nerozhodnutých účastníků ankety. Navíc se tím anketa stane atraktivnější a napínavější,“ uvedl radní pro oblast kultury a cestovního ruchu Tomáš Škaryd.</p> <p>Pro tři hlasující, kteří budou vylosováni, je připraven bonus ve formě nabídky účasti na slavnostním vyhlášení výsledků ankety, knihy projektů podpořených z grantového programu Edice Vysočiny a dárkového poukazu na divadelní představení dle vlastního výběru pro sezonu 2010/2011 v Horáckém divadle Jihlava.</p> <p>Slavnostní galavečer, v jehož rámci budou oceněny první tři vítězné počiny v každé kategorii, se uskuteční za hudebního doprovodu vokální skupiny Voxtet ve čtvrtek 20. května 2010 v Horáckém divadle Jihlava.</p> <p>V loňském roce bylo do ankety Zlatá jeřabina zasláno celkem 15 824 platných hlasů, z toho v kategorii Kulturní aktivita 5489 hlasů a v kategorii Péče o kulturní dědictví 10 335 hlasů. </p> <p>Vítězem kategorie Kulturní aktivita byl vyhlášen Trampský širák – festival folk, country a trampské hudby, vítězem kategorie Péče o kulturní dědictví se stala Celková obnova klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Žďáru nad Sázavou.</p>

<p>HAVLÍČKŮV BROD: Štáflova chalupa obohatila v těchto dnech seznam Národních kulturních památek. Jedná se o nevšední historickou stavbu, jejíž nejstarší část spadá do druhé poloviny 16. století.</p> <p>Nachází se nad centrem města v ulici Barbory Kobzinové a v současnosti v ní sídlí antikvariát a stálá expozice skautingu. </p> <p>Rekonstrukce Štáflovy chalupy probíhala v letech 1996 až 1999 pod přísným dohledem památkářů a odborníků. V maximální míře byly zachovány původní konstrukce a především nejstarší obytná místnost se opět objevila ve svém starobylém stavu, říká starostka města Jana Fischerová.</p> <p>Město zakoupilo historickou památku od původních majitelů v roce 1992 a záhy byla v jejím roubeném jádru objevena starobylá dýmná místnost s horním větracím otvorem pro odchod kouře. Díky ní se dům zařadil do skupiny nejstarších brodských dochovaných objektů středověké tradice. Stavebně historický průzkum potvrdil, že v českých zemích jde o vzácný a ojedinělý objekt a je tzv. středověkým typem dřevěného domu.</p> <p>Název chalupy pochází od jména rodu, jehož se stala dědictvím. Tento rod se v dané oblasti těšil poměrně velkému vlivu a jeho havlíčkobrodská větev se zapsala do povědomí například uměleckými díly malíře Arnošta (Áry) Štáfla, který zde bydlel během války. Ovlivněn atmosférou místa, tvořil i Otakar Štáfl, grafik a malíř působící v Praze. Rodina Štáflova byla významným příznivcem skautského hnutí. Po 2. světové válce (1945) se také jedna místnost v objektu proměnila na 5 let ve skautskou klubovnu.</p> <p>Objekt je běžně přístupný veřejnosti, od pondělí do pátku v době 9 – 13 a 14 – 17 hodin a v sobotu mezi 9 – 12 hodinou.</p>

<p>TACHOV: Tachov je především známým královským městem ležícím na česko-německém pomezí. V nedávné minulosti však vešlo ve známost také díky zdejším amatérským filmařům, jejichž jména znají i za našimi hranicemi.</p> <p>Velký zlom v jejich práci však znamenal rok 1990, kdy se jim v rukou začaly objevovat přístroje mnohem sofistikovanější − videokamery − a s natáčením na klasický filmový materiál se pomalu přestávalo. Tím tehdejší sláva tachovských filmových amatérů začínala pomalu blednout. Navíc zpracování videozáznamu tak, aby se dal promítat na plátno, bylo velkým problémem.<br /> Takzvaní „filmoví staříci“ (S. Kozák, bratři Soukupové, J. Kadlec ad.) to přesto nevzdali a technologii zpracování nového média zvládli natolik, že se mohli pustit do natáčení nových filmů, a pod názvem Máme doma kameru stejně tak jako dříve seznamovat s nimi tachovskou veřejnost.<br /> Obnovené veřejné promítání dostalo nový název − Natáčíme. Jako první se na něm představí Roman a František Soukupové, kteří připravili kolekci dokumentárních filmů natočených na Tachovsku během uplynulého desetiletí. Diváci si tak připomenou události jak z politického, tak ze společenského života. </p> <p>Podrobnosti o filmech, které se v Městském kulturním středisku budou jako první promítat ve středu 17. února od 18 hodin, naleznete v přiloženém souboru.</p>

<p>ŽELIV: Želivský klášter na Vysočině patří od pondělí 8. února mezi národní kulturní památky. Tímto prestižním onačením se v kraji Vysočina pyšnila dosud pouze desítka památek.</p> <p>Jeden z nejstarších klášterů v ČR zařadila vláda svým rozhodnutím na seznam vedle takových kulturních klenotů, jako jsou Pražský hrad, Karlštejn nebo poutní kostel na Zelené Hoře.</p> <p>„Za bezmála tisíciletou existenci si klášter v Želivě prošel pestrou historií, za níž si ocenění právem zaslouží. V každém případě jde o jedinečné ohodnocení kulturní památky, které slibuje zachování autentického příběhu kláštera i pro budoucí generace,“ hodnotí zanesení želivského komplexu do národní klenotnice památek provizor kláštera Jáchym Jaroslav Šimek.<br /> Klášter může do budoucna ze svého statutu národní kulturní památky výrazným způsobem těžit a rozvinout svůj turistický potenciál.</p> <p>„Nejvyšší památková ochrana znamená určitá omezení při rekonstrukci, kdy se důsledně dbá na zachování jedinečnosti památky, za kterou byla stavba oceněna. Na druhou stranu však budeme mít mnohem blíže finančním dotacím na opravy a na zlepšování služeb pro návštěvníky,“ dodává správce kláštera František Marek.<br /> Želivský klášter, založený v roce 1139, byl za husitských válek dobyt husity a za svou dlouhou existenci několikrát vyhořel. Zásadní úpravy klášterní komplex prodělal v 18. století a jsou dílem Jana Blažeje Santiniho, který stojí také za podobu poutního kostela na Zelené Hoře. Klášter v Želivě se stává oblíbeným turistickým cílem a v letních měsících si sem jezdí odpočinout ve velkém manažeři a známé osobnosti.</p>