Kraj Vysočina

<p>KALIŠTĚ: Společnost Gustava Mahlera ve spolupráci s řadou dalších domácích i zahraničních partnerů připomíná oslavami letošní jubilea Gustava Mahlera (1860 – 1911).</p> <p>V devadesátých letech společnost GM obnovila a dnes provozuje rodný dům skladatele v Kalištích u Humpolce jako výstavní a vzdělávací prostor a organizuje festival Hudba tisíců – Mahler Jihlava. Festival v letech oslav čeká devátý a desátý ročník, které zahájí novou tradici. Jeho začátek je přesunut na 18. května, tedy na den Mahlerovi smrti ve Vídni. Program potrvá až do 7. července, dne jeho narození, které se již tradičně slaví v Kališti. V letošním roce přebírá nad akcí záštitu prezident ČR Václav Kalus.</p> <p>Důraz je kladem především na výročí Mahlerova narození, protože se vztahuje k České republice. V roce 2011 se těžiště oslav přesune do Rakouska, čímž se připomíná i mezinárodní rozměr jeho osobnosti.</p> <p>Mediální partnerství přislíbila Česká televize, která 7. července odvysílá přímý přenos večerního koncertu v Kalištích a ČR Vltava. Sledovat celý průběh těchto slavností bude mít veřejnost také prostřednictvím internetového přenosu. Podrobné informace organizátoři oslav včas zveřejní na webových stránkách projektu.</p> <p>Společnost Gustava Mahlera na přípravách intenzivně spolupracuje s městem Jihlava, ale i krajem Vysočina (Akce, na nichž se kraj podílí, naleznete v přiložené tiskové zprávě).<br />
Do programu oslav se může zapojit každý, a to upozorněním na vlastní zajímavou akci prostřednictví emailu v sekci „Připojte se“ na webových stránkách projektu. Připojil se např. Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK a nově byla oznámena také účast Dechové hudby Hradní stráže a Policie ČR. </p> <p>Projekt je finančně zaštítěn z několika zdrojů. Nejvíce na jeho pořádání přispělo Statutární město Jihlava a kraj Vysočina. Finanční podpory se organizátoři těší od MK ČR, ale i řady sponzorů a donátorů.</p> <p>Webové stránky projektu Mahler 2010/2011

<p>ŽĎÁR NAD SÁZAVOU: Napříč prostorem a časem se ve Žďáru nad Sázavou odehrává pro naše podmínky výjimečné spojení a dialog velkého ducha barokní architektury a moderní železářské společnosti.</p> <p>Baroko je první etapou racionálního uchopení a plánovitého budování středoevropské krajiny. Zatímco na jiných územích docházelo k této proměně postupně, v Čechách padlo staré téměř naráz a baroko si se strhující razancí sobě vlastní podmanilo většinu významných míst a zároveň vytvořilo velké množství nových. Po celé zemi vznikly působivé stavební komplexy, ale i nespočet drobných staveb, které společně propojují krajinu ve vizuálně i ideologicky jednotně působící celek. </p> <p>Mezi osobnosti, které se na tomto formačním procesu výraznou měrou podílely, patří bezpochyby architekt Jan Blažej Santini Aichel, tvůrce a nejvýznamnější představitel tzv. barokní gotiky. </p> <p>Ve Žďáru nad Sázavou vytváří dnes areálu cisterciáckého kláštera s kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře protilehlou dominantu svými komíny a tovarními halami společnost ŽĎAS, a.s., člen skupiny jedné z nejstarších hutních společností ve střední Evropě, Železiarne Podbrezová, a.s. A právě z iniciativy společnosti ŽĎAS vzešel projekt věnovaný velkému architektu a staviteli.</p> <p>Projekt SANTINI vznikl v rámci odboru Marketing ŽĎAS, a.s., oddělení propagace, které kromě vlastní propagace firmy a podpory řady kulturních aktivit ve městě, řídí také samostatné hospodářské středisko společnosti Informační a turistické centrum ITC – Zámek. V jeho gesci se realizují aktivity vázané na osobnost Jana Santiniho Aichla. </p> <p>Základ projektu vytvořila stálá expozice umístěná v prostorách zámku Pocta Santinimu, k níž se v dnešní době již zcela samozřejmě přidružily internetové stránky. Jejich součástí je prostor zaměřený na život tohoto umělce, rodinu, z které vzešel, a zdroje, z kterých čerpal inspiraci. Dále se na nich dočtete o objednavatelích a zadavatelích jeho práce a o vlastní architektuře. Stránky obsahují přehlednou mapu s vyznačenými místy jednotlivých staveb, ze které se dozvíte základní informace a historická fakta, a také si prohlédnout přiložené plány, výkresy a půdorysy staveb. V neposlední řadě se můžete zapojit do diskuse nebo prostřednictvím webového formuláře odeslat otázky, které Vás zajímají.</p> <p>Několik otázek jsem na adresu Informačního a turistického centra odeslala i já, neboť jsem se chtěla dozvědět více o autorech a okolnostech vzniku projektu. Odpovědi mi zaslal Stanislav Růžička, vedoucí odboru propagace ŽĎAS, a.s.:</p> <p>Kdy projekt vznikl, jak dlouho trvaly přípravné práce a v čem spočívaly?</p> <p>V roce 1999 jsme v rámci spolupráce s Dr. Radslavem Kinským, který vlastní Zámek ve Žďáře nad Sázavou, vytvořili Informační a turistické centrum ŽĎAS. Akciová společnost ŽĎAS je největší strojírenskou firmou v regionu a dlouhodobě se stará o rozvoj kultury ve městě. V rámci tohoto hospodaření firmy vznikly postupně nové expozice – Žďárské baroko a Historie rodu Kinských. </p> <p>V roce 2005 dozrála doba a my se rozhodli pro vytvoření nové, moderní expozice Pocta Santinimu, která nahradila původní a zastaralou výstavu Život a dílo J.S.A. Nejprve jsme zmapovali a navázali vztahy se všemi institucemi podílejícími se na správě jednotlivých objektů vytvořených Santinim. Poté jsme začali připravovat podrobný scénář, který už ve své primární podobě počítal se dvěma směry. Stálou výstavou a internetovým projektem. Výstavu jsme slavnostně otevřeli 1. května 2007 a na podzim téhož roku jsme získali do užívání internetový portál. V loňském roce přibyla výstava nazvaná Barokní umění ze sbírek Národní galerie v Praze, která koresponduje se Santinim a umožnuje návštěvníkům do hloubky pochopit jeho dobu a prostředí, ve kterém pracoval.</p> <p>Kdo za projektem stojí a odkud vzešla prvotní inspirace?</p> <p>Ve spolupráci s Ústavem pro dějiny umění Karlovy univerzity a především se současným prorektorem UK Prof. Mojmírem Horynou vznikl úvodní projekt a ideový scénář. Stálou výstavu jsme mohli realizovat díky finanční podpoře kraje Vysočina a Města Žďár nad Sázavou. Internetový projekt byl následně realizován ve spolupráci se Žďárskou firmou Trinet, a.s.(žďárská společnost poskytující služby v oblasti výpočetní techniky – poznámka redakce) a za finanční podpory ŽĎAS, a.s., tedy naší mateřské firmy.<br /> Spojení výstavy a internetového portálu se ukázalo jako klíčové, neboť oba projekty tak mohly vznikat současně a připravované podklady jsme využili efektivně bez dalších nákladů. Doslova v prvních dnech po spuštění stránek jsme získali první velice pozitivní reakce a zdá se, že se nám podařilo vytvořit naprosto ojedinělý prostor pro studium díla velkého architekta.</p> <p>Kolik lidí na projektu spolupracuje?</p> <p>Jako u každého podobného projektu tvoří základní tým scénárista, textař, grafik a programátor. Protože provozujeme i jazykové verze, tak ještě kolegyně překladatelka. Naštěstí máme lidi ovládající tyto profese v naší blízkosti nebo ve firmě Trinet. Jejich odborné zařazení je sice mnohdy odlišné, ale zaujetí pro projekt je naučilo dalším řemeslům. V současné době dost času zabere průběžná aktualizace stránek a hlavně kategorie otázek a odpovědí. Otázky chodí na moji mailovou adresu, a já mám mnohdy špatné svědomí, jak pomalu reaguji.</p> <p>Kam projekt a jeho autoři směřují, jaké jsou aspirace a cíle?</p> <p>Na základě předchozího povzdechnutí, protože samozřejmě pracujeme především pro naši mateřskou firmu, připravujeme a rádi bychom navázali spolupráci s pracovní skupinou, která by právě tuto studijní a odpovědní kategorii převzala a dále připravovala. Takže doufáme, že již brzy vznikne něco jako facebook klub Santini. Podle mínění odborníků i nadšenců je možné hovořit o Santinim jako největším českém architektovi v historii. Ohlas jeho díla překračuje hranice české kotliny a tak, jak jsou postupně jím vytvořená díla restaurována, je zapotřebí hledat a najít nové cesty k jejich propojení a propagaci.</p> <p>Jaké je finanční zázemí projektu, čerpá podporu z nějakého konkrétního grantu?</p> <p>Vedle podpory kraje Vysočina a Města Žďár nad Sázavou máme velikou výhodu, že je projekt provozován pod gescí ITC ŽĎAS, tedy také v přímém kontaktu se stálou výstavou.</p> <p>Spolupracujete s jinými institucemi, případně pomýšlíte či rozvíjíte spolupráci v zahraničí?</p> <p>V dalším rozvoji celého programu SANTINI chceme zapojit do spolupráce instituce ministerstva kultury a ve spolupráci s nimi hledat možnosti pro rozvoj a financování na vyšší úrovni. V připravované pracovní skupině – klubu – facebooku by měli samozřejmě působit studenti, a tak se rýsuje osa mezi středními i vysokými školami, a to vše snad i na mezinárodní úrovni. To už je ale další level, na který se zatím těšíme.</p> <p>Děkuji za odpovědi</p> <p>Kateřina Vedralová</p> <p>Odkazy – internetový portál Santini www.santini.cz, Zámek ŽĎár nad Sázavou www.zamekzdar.cz, ŽĎAS, a.s. www.zdas.cz.</p>

JAROMĚŘICE NAD ROKYTNOU: Zámek nabídne také v letošním roce kulturní program pro školní výlety. Akce, která s úspěchem proběhla už vloni, je určena pro školní děti všech věkových kategorií. Program zahrnuje divadelní představení, výstavu v zámeckých interiérech i zajímavé dílny. Termíny: 7. - 11. 6. a 14. - 18. 6. 2010. Více v příloze.

<p>JIHLAVA: Na konferenci, která se uskuteční dne 5. března 2010 v sídle kraje Vysočina, se představí česko-rakouský přeshraniční projekt, který přináší myšlenku přírodě blízkých zahrad.</p> <p>Projekt „Přírodní zahrady bez hranic aneb nový prostor pro lidi, přírodu a cestovní ruch na dosah“ je podpořen z prostředků EU z programu Evropské územní spolupráce Česká republika – Rakousko a realizován na území Dolního Rakouska, Jihočeského a Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Projekt vede rakouská organizace „die Umweltberatung“, s českými partnery Chaloupky o.p.s., Veronica Brno a o.s. Přírodní zahrada.</p> <p>V hlavním programu přednesou své příspěvky Fiona Kiss z organizace die Umweltberatung a Reinhard Kittenberger, majitel zahradnictví a ukázkových zahrad. Z Vysočiny vystoupí Libor Karásek, ředitel Národního památkového ústavu v Telči, který účastníky seznámí s plány obnovy zámeckých parků a zahrad ve správě NPÚ Telč a Jaroslav Šimek z Kanonie premonstrátů v Želivě, kde se plánuje revitalizace klášterních zahrad. Přemysl Krejčiřík ze Zahradnické fakulty Mendelovy university v Brně promluví o již téměř dokončeném projektu bylinkové zahrady Tiree Chmelar ve Valticích.</p> <p>Záštitu nad konferencí převzal hejtman kraje Jiří Běhounek a svoji účast přislíbili Wolfgang Sobotka, náměstek hejtmana Dolního Rakouska, a Jan Dusík, ministr životního prostředí.</p>

<p>VELKÉ MEZIŘÍČÍ (11 874 obyvatel): Zakladatelem a vlastníkem Jupiter clubu s.r.o. je město. Tento městský „motor kultury“ ač stále v permanenci a plně vytížen bude muset projít rekonstrukcí.</p> <p>Své sídlo má v prostorách středověkých domů, které pocházejí z 16. století. K nim sice přiléhá novostavba se společným sálem, ale komfort, který může nabídnout pokulhává za současnými standardy. Budově chybí např. bezbariérový přístup, klimatizace a hlavně stupňovité hlediště.<br /> O rekonstrukci se ve městě přemýšlí už dlouho, v současnosti se však ocitla na seznamu priorit. Vedení radnice se rozhodlo řešit ji komplexním způsobem. Zrealizovalo stavebně-technický průzkum objektu a vyhlásilo veřejnou zakázku na vypracování studie za účelem vybudování komplexního kulturně-vzdělávacího centra.<br /> Jednou z klíčových aktivit JC je technická podpora akcí domácí produkce, například Jazz clubu, filatelistů, loutkoherců a některých hudebních uskupení.<br /> Jako příkladnou uvádí vedení JC spolupráci s Dětským střediskem Březejc (Střediskem Svazu tělesně postižených v ČR), které v prostorách clubu prezentuje své aktivity. Společné projekty obou subjektů, pořádají společně např. ples, umožňují osobám s různým stupněm postižení zapojit se do pospolitosti zdravých občanů a částečně tak překonat svůj handicap.<br /> Z domácí produkce v JC je nutno vyzdvihnout činnost loutkového divadla majícího ve městě dlouholetou tradici, která začala již v roce 1951. Soubor dnes tvoří dvacet členů a nutno dodat, že pravidelná sobotní představení bývají dopředu vyprodána. Soubor přitom pamatuje také na pokračování tradice a vychovává novou generaci loutkových herců. </p> <p>Odpovědi na otázky, které jsem zaslala řediteli Jupiter clubu Milanu Dufkovi, vám přiblíží nejem historii KZ, ale i finance a šíři aktivit:</p> <p>Můžete stručně přiblížit historii objektu, v kterém se Jupiter club nachází?</p> <p>Komplex Jupiter clubu vznikl sloučením několika středověkých domů. Z průčelí jsou jednoznačně čitelné dva, přičemž jeden z nich sestává ještě z několika dalších původních, což je vidět na zalomení fasády a na půdorysu. V přízemí se zachovaly menší úseky renesanční výsečové klenby. Evidenční listy památkového úřadu uvádí dobu vzniku kolem roku 1560, úpravy pocházejí z druhé poloviny 19. století. Historie kulturního zařízení sahá do roku 1964, kdy začal působit Jednotný klub pracujících ROH Vysočina, v roce 1985 poté Sdružený klub ROH Velké Meziříčí. Jupiter club, s.r.o. vznikl v roce 1992 jako jejich nástupce.</p> <p>Jakou částkou přispívá ročně město na činnost clubu?</p> <p>Příspěvek města Velké Meziříčí na činnost našeho zařízení činí pro rok 2010 3,5 mil. Kč. Prostředky jsou určeny především na provoz, údržbu, na vydávání týdeníku Velkomeziříčsko (3500 výtisků týdně) a kulturně-společenských aktivit, na zabezpečení činnosti zájmových útvarů např.loutkohereckého souboru, který v letošním roce slaví 60. výročí vzniku, souboru A.I.D.S. (Autorské Invenční Divadlo Studentů), hudebního uskupení Country kapela Stetson, skupiny Jupiter, pěveckého sextetu 6 tet atd.). Pod hlavičkou Jupiter clubu pracují i další útvary, z nichž nejagilnější je Genealogická a vlastivědná společnost, která se kromě přednáškových aktivit podílí i na vydávání publikací.</p> <p>Jaký je počet zaměstnanců Jupiter clubu?</p> <p>Chod clubu zajišťuje třináct zaměstnanců na plný úvazek a jeden na poloviční. Tři pracovníci jsou zaměstnáni v redakci časopisu Velkomeziříčsko, tři a půl úvazku tvoří programoví pracovníci (pořady, pronájmy, kino, výstavy), jeden člověk stíhá být osvětlovačem, zvukařem a mimo jiné i výtvarníkem. Dále club zaměstnává provozního pracovníka, dvě uklízečky, dva ekonomické pracovníky a ředitele.</p> <p>Jaká je kapacita klubu?</p> <p>Jupiter club je situován v centru Velkého Meziříčí ve středu republiky, přímo u dálnice D1, na křižovatce cest východ-západ a jih-sever. Kulturně-společenské centrum je z hlediska velikosti i rozsahu služeb největším zařízením v regionu Velkomeziříčsko–Bítešsko. V současné době poskytuje kvalitní komplexní služby v následujících oblastech: semináře, kongresy, konference, firemní akce, rauty, prezentační a předváděcí akce, kontraktační výstavy, divadelní představení, výstavy, koncerty, plesy, módní přehlídky, atd.<br /> Prostory, které máme k dispozici: kinosál (286 míst), malá scéna (100 míst), výstavní síň (80 míst), koncertní sál (120 míst), velký sál s balkónem (450 míst), salónek (40 míst), 3 učebny, restaurace (60 míst).<br /> Dále poskytujeme celou škálu služeb v oblasti restaurační, obstaráváme osvětlení, ozvučení i propagaci, zajišťujeme hostesky a organizační pracovníky. Akce realizujeme na klíč dle požadavků zákazníka, vytváříme návrhy a organizujeme doprovodné společenské, kulturní a sportovní aktivity.<br /> Kapacita sálů Jupiter club, s.r.o. je z hlediska struktury pořadů dostatečná, problémem je spíše stáří budov i jejich vybavení. </p> <p>Jaká je návštěvnost Jupiter clubu, a které akce jsou nejvyhledávanější?</p> <p>V roce 2009 jsme se organizačně podíleli na zajištění více než 800 akcí pro cca 73 tisíc návštěvníků. Nejvyhledávanějšími se staly tradiční 17. ročník soutěže „4 klíče k velkomeziříčské bráně“ (4000 účastníků), „Adventní světýlka“(3500), třídenní Evropský festival filozofie (2500) atd. </p> <p>Děkuji za odpovědi<br /> Kateřina Vedralová</p> <p>//Poznámka redakce:// Z Odboru školství a kultury Městského úřadu Velké Meziříčí jsme získali údaje také za rok 2008, kdy v JC proběhlo 818 různých akcí, kterých se zúčastnilo celkem 74 tisíc lidí, tedy 198 denně. V kině se promítalo 187 filmů, které zhlédlo přes 10 tisíc návštěvníků. Prostory JC si pronajalo 337 zájemců pro celkem 25 tisíc účastníků. Na 120 společenských a kulturních akcí přišlo přes 35 tisíc zájemců, a 174 akcí zájmových útvarů, které zajišťuje toto kulturní zařízení, navštívilo 2500 osob.</p>

<p>JIHLAVA: Vysoká škola polytechnická Jihlava ve spolupráci s Fachhochschule Wien pořádá mezinárodní konferenci na téma Kulturní cestovní ruch.</p> <p>Aktuální problémy návštěvnosti kulturních památek budou řešit čeští i rakouští odborníci ve středu 3. a ve čtvrtek 4. března v budově VŠPJ. Jihlava se tak stane centrem dění cestovního ruchu.<br /> „Podobnou konferenci pořádáme na naší škole už popáté. Letos to bude trochu jiné a nové, a to díky mezinárodní spolupráci s vídeňskou vysokou školou a předními odborníky z cestovního ruchu,“ uvádí rektor VŠPJ Ladislav Jirků a dodává, že konference je spolufinancovaná z prostředků EU.<br /> Kulturní cestovní ruch v sobě zahrnuje poznávání kultury a kulturního dědictví dané země. Přednášky se tak budou dotýkat nejen památek UNESCO, na Vysočině je to Telč, Třebíč a Zelená hora. Přednášející budou také sledovat téma hradů a zámků v celé České republice nevyjímaje kraj Vysočinu anebo přímo téma kulturního cestovního ruchu v Jihlavě.<br /> „Očekávám, že na konferenci se objeví i přesná statistická data, jak se změnila návštěvnost památek v kraji. Určitě se nabízí otázka, zda pokles ekonomické aktivity výrazně ovlivňuje tyto změny a jaký trend můžeme v tomto směru očekávat,“přibližuje obsah dvoudenní akce kurátor konference a akademik z VŠPJ Jiří Vaníček. </p> <p>Mezi přednášejícími budou mimo jiné také osobnosti jako např.:<br /> Jitka Fatková, ředitelka Odboru cestovního ruchu, Ministerstva pro místní rozvoj<br /> Daniela Wagner z partnerské školy FH Wien – Institut für Tourismus-Management<br /> Vladislav T. Jiroušek, prezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad</p> <p>Pavla Janoušková</p>