Kraj Vysočina

<p>PELHŘIMOV: Součástí Kulturních zařízení města Pelhřimova, příspěvkové organizace zřizované městem, je i kino Vesmír, které sídlí v budově ze šedesátých let minulého století.</p> <p>Rekonstrukci si vyžádal především kinosál, po ní následovala digitalizace s rozšířením pro promítání ve 3D a první diváci sem zavítali již v závěru loňského roku. </p> <p>Rekonstrukce kinosálu proběhla v červenci a srpnu 2007 a Ministerstvo kultury na ni poskytlo částku 1,5 milionu Kč ze Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie (dále jen Fond) a 1 milionem 532 tisíci Kč ze svého rozpočtu přispělo město. „Jednoznačným přínosem je zvýšení pohodlí pro diváky. Kapacita sálu se sice snížila z 340 na 219 sedadel, ale i tak jejich počet plně dostačuje. Objekt získal novou fasádu a rekonstrukcí prošlo také schodiště, zrenovovány byly šatnové pulty, vzduchotechnika a nouzové osvětlení, následovalo položení nové podlahové krytiny – koberce. Kromě estetického vylepšení interiéru přibyla i dvě místa pro vozíčkáře a zvuková smyčka pro nedoslýchavé,“ vyjmenovává vedoucí kina Zdeněk Zeman a dodává: „Dotaci 1 milion 250 tisíc Kč na digitalizaci se podařilo získat ze stejného zdroje, tedy z Fondu, a město opět ze svého rozpočtu poskytlo 2 miliony 94 tisíc Kč. Tyto částky uhradily i náklady potřebné na pořízení 3D technologie. O správnosti investice svědčí skutečnost, že se nám návštěvnost v prvním čtvrtletí oproti stavu v roce 2009 zvýšila na dvojnásobek.“</p> <p>Vesmír patří k vybrané padesátce kin</p> <p>Kino Vesmír se stalo padesátým kinosálem v republice vybaveným digitální projekcí ve standardu DCI. Má projektor Christie CP 2000-ZX, kinoserver Doremi 2K4 a 3D systém XpanD. Na projekci 3D jsou používány brýle XpanD, integrátorem je společnost AV Media Praha. (Integrátor je firma, která dodává a instaluje digitální projekt, zajišťuje servis, certifikaci sálu u jednotlivých distributorů a někteří z nich budou přicházet i s alternativní nabídkou programů do kin.) </p> <p>Protože nejbližší digitalizovaný sál se nachází v Multiplexu Cinema Star v Jihlavě, další, ale s malou kapacitou, mají v Týně nad Vltavou (Jihočeský kraj), jiné jsou od Pelhřimova vzdálené přes 100 km, využívají Pelhřimovští s chutí pestrou paletu promítaných filmů, ale oceňují také přijatelnou cenu vstupenek, která je v kinu Vesmír mnohem nižší než třeba v Praze. „Za vstupenku na klasickou a digitální projekci zaplatí divák 70 až 80 Kč, na 3D film 130 Kč. Pouze u distribuční společnosti Falcon je cena za premiérový titul ve 3D podobě 165 Kč, ale s počtem týdnů uběhlých od premiéry se stále snižuje. Za pásmo pohádek pro děti pak rodiče zaplatí 20 korun,“ říká vedoucí kina.</p> <p>Během měsíce se odehraje 30 až 45 představení, v průběhu roku pak 380 – 400, jejich počet závisí na nabídce distributorů filmů. Kino je připraveno promítat i dopoledne pro mateřské, základní nebo střední školy, které si mohou odpovídající titul vybrat samy. Pro filmové labužníky jsou v nabídce snímky pod označením Fclub, k vidění jsou tu díla z Filmového klubu, ale i další filmy oceněné na festivalech nebo z tzv. artikina. Kino Vesmír pravidelně zve i na promítání snímků z Projektu 100, dále na Přehlídku českých filmů – letos proběhne v červenci 11. ročník a přinese nejúspěšnější české filmy natočené za posledních 24 měsíců. A v neposlední řadě se již potřetí mohou diváci těšit na Mezinárodní festival outdoorových filmů. </p> <p>Kinosál se využívá i k pořádání dalších kulturních akcí, zejména pořadů pro školy, divadélka pro nejmenší, výchovné koncerty, školní akademie. Foyer divadla pak občas hostí i fotografické výstavy zaměřené ponejvíce na ekologii.</p> <p>Návštěvníci si již uvykli na služby, které jim poskytuje zde sídlící Kavárna Astra. Nejsou totiž ochuzeni o tradiční „multikinové menu“, tedy o popcorn a colu. Avšak nezaplatí za ně více než 60 Kč. V brzké době ještě do vestibulu kina přibudou i dvě plazmové televize, v nichž poběží upoutávky na připravované filmy.<br /> Kvalitní kinoprojekce, pohodlí v sále a doplňkové služby tak do kina Vesmír dnes naopak lákají návštěvníky ze širokého okolí.</p>

JIHLAVA: V minulých týdnech veřejnost rozhodla svými hlasy o výsledcích v anketě Zlatá jeřabina – Cena kraje Vysočina za kulturní počin roku 2009. Do dvou kategorií Kulturní aktivita a Péče o kulturní dědictví bylo zasláno celkem 8543 hlasů. V každé kategorii soutěžila třicítka počinů. První místo v kategorii Kulturní aktivita roku 2009 obhájil její loňský vítěz festival Trampský širák. V kategorii Péče o kulturní dědictví se na prvním místě umístila obnova kostela sv. Bartoloměje v Koněšíně. Výsledky hlasování jsou k dispozici na webových stránkách kraje Vysočina v sekci kultura a památky.

<p>JIHLAVA: East Silver je specializovaný trh na poli dokumentárního filmu ve střední a východní Evropě sestávající z videotéky, katalogu a specializované online databáze dokumentárních filmů.</p> <p>Chcete-li, aby se i Váš film dostal do celoroční prezentace výběru východoevropských dokumentárních filmů na nejvýznamnějších mezinárodních filmových festivalech a trzích East Silver Karavana a získal navíc doporučení do vysílání světovým televizím v rámci East Silver Tv Focus, potom máte jedinečnou příležitost přihlásit svůj snímek do 31. července 2010 na 7. ročník trhu dokumentárních filmů East Silver v Jihlavě.</p> <p>Podmínky určují, že se musí jednat o dokončený východoevropský dokumentární film v anglické verzi nebo s anglickými titulky, rok výroky 2009 – 2010 nebo dokumentární projekt ve vývoji.</p> <p>Cena bude udělena za nejlepší krátký, středometrážní a celovečerní dokumentární film regionu. Vítězné snímky získají peněžní cenu 1500 Euro a celoroční podporu festivalového servisu.</p> <p>Vyhlášení vítězů a předání ceny Silver Eye proběhne v rámci slavnostního zakončení 14. Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, který se uskuteční ve dnech 25. – 31. října 2010.</p> <p>East Silver organizuje Institut dokumentárního filmu ve spolupráci s Mezinárodním festivalem dokumentárních filmů v Jihlavě <p>Online formulář naleznete v odkazu zde. Dvě DVD kopie a případně další promo materiály zašlete na adresu: East Silver, Školská 12, 110 00 Praha 1, ČR.</p>

<p>HRADEC KRÁLOVÉ: Rodiny s dětmi dostávají v Královéhradeckém kraji slevy v řadě muzeí, galeriích, dvorské zoologické zahradě či úpické hvězdárně, ale i v internetových obchodech.</p> <p>„Do slevového programu rodinných pasů se již v Královéhradeckém kraji přihlásilo více než 3150 rodin. Slevy zatím nabízí 74 poskytovatelů na 124 místech a k tomu i více než pět desítek internetových obchodů,“ řekl krajský radní Miroslav Uchytil, který má na starosti sociální oblast.</p> <p>Do programu se zapojil například Benediktinský klášter v Broumově, Galerie výtvarného umění v Náchodě, Hvězdárna v Úpici, Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích, Muzeum přírody Český ráj v Jičíně, Muzeum stavebnice Merkur v Polici nad Metují či Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem.</p> <p>Rodinné pasy platí také v Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském, Ústeckém a Pardubickém kraji a v kraji Vysočina. Na Slovensku se připojil Žilinský samosprávný kraj a v rámci obdobné slevové sítě lze pas využít také v Dolním Rakousku.</p> <p>Pro více informací navštivte internetové stránky na adrese www.rodinnepasy.cz.</p>

<p>ZAHRÁDKA: V roce 1969 padlo rozhodnutí o stavbě vodního díla Želivka, zásobárny pitné vody pro Prahu a část Středočeského kraje.</p> <p>Při realizaci záměru musela být zbořena také obec Zahrádka, z níž dnes zůstalo jen několik drobných artefaktů a kostel sv. Víta.</p> <p>Kostel lze označit za dnes již jediného svědka 700leté existence zmizelého městysu Zahrádka. Nachází se v těsné blízkosti okraje vodní hladiny, která tak zasahuje polovinu původního území obce. Její druhá část musela být právě pro svou blízkost vodní hladině a kvůli přísným hygienickým opatřením v rámci prvního ochranného pásma srovnána se zemí také. Zdá se, že kostel zachránil jeho historický význam a dodnes stále neurčené vnitřní výmalby. </p> <p>Jeho původ můžeme datovat přibližně do 12 století. O sto let později král Přemysl Otakar I. postupuje písemně ves s kostelem a přilehlým újezdem pražské Vyšehradské kapitule. Jedná se tedy o první přímou zprávu o kostele. V druhé polovině sedmdesátých let v něm proběhl archeologický průzkum, který odhalil gotické nástěnné malby ze 14. století. Názory na jejich symboliku se různí, ale jedna z teorií se zmiňuje o možnosti, že by zde mohl být vyobrazen genealogický cyklus přemyslovského rodu, což by z něj činilo památku významem srovnatelnou s rotundou sv. Kateřiny ve Znojmě. Tuto teorii prosazoval především historik umění Karel Stejskal, známý především svými studiemi nástěnných cyklů císaře Karla IV. na Karlštejně, která se nám dnes dochovala jen v renesančních kopiích. </p> <p>V současnosti se určením výmalby v kostele sv. Víta zabývá Petr Severa z restaurátorského oddělení Národního památkového ústavu, územního pracoviště v Telči. NPÚ jako vlastník kostela současně intenzivně spolupracuje s občanským sdružením Přátelé Zahrádky, do jehož činnosti se zapojila i rodina Čihákových. Jan Čihák zná Zahrádku od dětství, kdy zde trávil prázdniny, a s místními rodáky zůstává v kontaktu. Ti se tu dvakrát v roce, na „dušičky“ a na svátek sv. Víta, setkávají. Zhruba třem stovkám pamětníků a přátel Zahrádky vytváří právě kostel zázemí. K významným datům jeho osudu patří i rok 1975, kdy měl být formálně odsvěcen, ale jak to však s odsvěcováním bývá, nikdo přesně nezná podobu takového úkonu. Nikdo z aktérů již není mezi námi, takže dotázat se na okolnosti tehdejšího odsvěcení není možné. Se Zahrádkou je neodmyslitelně spjat také její rodák Mons. Karel Vrána, který však v jejích posledních letech působil v Římě. Při současných setkáních se v kostele slouží mše, avšak původní oltář, který byl přenesen do nedalekého kostela v Košeticích, při obřadu připomíná už jen jeho fotografie. </p> <p>Hlavním záměrem o.s. Přátelé Zahrádky je zřízení památníku zátopové oblasti vodního díla Želivka. Kostel sv. Víta by měl být využit nejen jako prostor pro expozici o své historii a uměleckém významu, ale i o životě v dnes již zatopené oblasti. Její součástí by se měly stát například fresky sejmuté z kostela v Dolních Kralovicích, který v zátopovém území vodní nádrže zanikl spolu s celou obcí. Potíže s realizací tohoto projektu vypracovaného už v roce 1983 se vyskytují v zásadě dvě. První a obvyklou jsou finanční prostředky, druhou umístění kostela v prvním ochranném pásmu, které podléhá přísným hygienickým a bezpečnostním normám, což ovlivňuje možnost přístupu ke kostelu.</p> <p>Realizace projektu by nejprve vyžadovala téměř milionovou investici nezbytnou jen k aktualizaci dnes již poměrně zastaralého projektu. S postupujícím časem navíc rostou nutně náklady na opravy omítek a na fixaci nástěnných maleb, neboť kostel je od roku 1975 nevyužívaný a vlhkost na nejohroženějších stěnách dosahuje až do výšky dvou metrů. Přes tři miliony korun se odhadují výdaje spojené s vyřešením problémů s bezprostřední blízkostí vody. Další položky v seznamu tvoří úpravy okolí kostela (oplocení, zpevnění ploch, přilehlá zeleň) a doplnění mobiliáře kostela. Celkové náklady se tak patrně vyšplhají až k deseti milionům korun.</p> <p>Žádat takovou částku pro stavbu, která má dnes velmi omezené využití, a k níž je navíc špatný přístup, není snadné. Současný vlastník, tedy Národní památkový ústav, jí nedisponuje a peněz v krajských fondech je příliš málo. Možností tak zůstává jen zařazení kostela do Programu záchrany národního kulturního dědictví ministerstva kultury, kde však klíčovou otázkou zůstává identifikace nástěnných výmaleb. Samozřejmě by byl větší zájem je zachránit, pokud by se prokázalo, že se jedná o unikátní přemyslovský genealogický cyklus. Druhou variantou záchrany by se mohlo stát získání pro věc soukromého investora. Bohužel korporátní podpora kultury nebo tzv. korporátní sociální odpovědnost není u nás zatím příliš rozšířená. (Ve světě známá CSR corporate social responsibility, kdy velké obchodní společnosti na sebe berou odpovědnost za vliv svých aktivit na životní prostředí kulturu nebo další oblasti veřejné sféry. Viz např. článek Strojírenská firma a mistr SANTINI <p>Kostel se bez finančních prostředků nachází v situaci, kdy jeho problematická poloha šanci na jejich získání jenom snižuje. Dostává se tak bohužel do začarovaného kruhu, kde jediným východiskem nakonec může být určení významu maleb, které však každým rokem stále více chátrají.</p>

<p>Jihlava: Okolo pěti tisíc knih odborné literatury převážně v anglickém a německém jazyce je umístěno v Cizojazyčné knihovně na Vysoké škole polytechnické Jihlava.</p> <p>Stejný počet knih ještě čeká na zaevidování. Prostory ovšem pojmou nanejvýš tisícovku titulů. Pokud by VŠPJ postavila novou knihovnu, problém by se vyřešil.<br /> „Budujeme největší cizojazyčnou knihovnu v kraji, která je dostupná samozřejmě široké veřejnosti. Kromě studentů si půjčují například německé materiály jihlavští pedagogové,“ sdělil rektor Vysoké školy polytechnické Ladislav Jirků. Jedním z cílů knihovny je také podpora výuky cizích jazyků v regionu.<br /> Cizojazyčná knihovna byla založena s přispěním německých i rakouských institucí. Převážná část svazků je v němčině. „Jihlava byla oblastí, kde převažovali německy mluvící obyvatelé a německý jazyk zde má dlouhou tradici,“ uvedl Jirků. Před časem obdržela knihovna darem i beletrii. Je to velké vydání 30 nejznámějších českých titulů v němčině.<br /> Knihovna si klade za úkol sbližování mezi národy a vzájemnou kulturní výměnu. Toto naplňuje zajímavými výstavami, které pořádá vysoká škola spolu s občanským sdružením Iglauer Regionalkulturverband (IRKV). V tuto chvíli se plánuje otevření výstavy Ortszeit od Stefana Koppelkamma.<br /> V roce 2008 byla cizojazyčná knihovna oceněna Medailí Přemysla Pittra. Spolu s IRKV ji dostali za dlouholetou podporu a rozvoj kulturních a vzdělávacích aktivit v oblasti česko-rakousko-německých vztahů.</p>

<p>SLAVONICE: Burzu projektových partnerů v Operačním programu Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013 pořádá kraj Vysočina společně s Jihočeským krajem a dolnorakouským regionem Waldviertel.</p> <p>Burza se uskuteční dne 21. dubna 2010 ve Slavonicích. Chce především umožnit rakouským a českým zájemcům najít vhodného partnera pro příhraniční spolupráci. Ti se mj. dozvědí o zkušenostech svých kolegů, kteří již příhraniční projekty realizovaly, a navíc budou moci svůj záměr konzultovat se zástupci Operačního programu.</p> <p>Tematické zaměření Burzy se pohybuje v oblasti obchodního využití řemesel přesahujících hranice, v oblasti spolupráce v infrastruktuře a službách spojených s podnikáním, dále v oblasti projektových záměrů zaměřených na přírodu, životní prostředí, prevenci sociálních a zdravotních rizik a na sociální integraci.</p> <p>Více informací spolu s přihláškou naleznete zde nebo přímo na Odboru regionálního rozvoje kraje Vysočina u Gabriely Grycové, tel: 564 602 550 a Vladimíra Šprincla, tel: 564 602 551.</p>

JIHLAVA: Rozpočet kraje Vysočina počítá i v letošním roce s finanční podporou na zajištění regionálních funkcí knihoven, a to částkou přes 9,5 milionů Kč. Účelová dotace je určena na informační, vzdělávací, poradenské a konzultační služby, část financí je použita na nákup nových knih, které jsou poté přerozdělovány mezi obsluhované knihovny (obsluhovanou knihovnou je myšlena základní knihovna, která uzavřela s knihovnou pověřenou smlouvu o poskytování regionálních funkcí). Výkon regionálních funkcí v kraji koordinuje Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě - konkrétně její Útvar veřejných knihoven. Na území kraje nyní funguje 614 knihovnen a z toho je jich 570 obsluhovaných. Regionální funkce vykonávají kromě havlíčkobrodské knihovny také pověřené knihovny - Městská knihovna Jihlava, Kulturní zařízení města Pelhřimov - městská knihovna, Městská knihovna Třebíč a Knihovna M. J. Sychry Žďár nad Sázavou. Těchto pět profesionálních knihoven buduje výměnné fondy, zapůjčuje výměnné soubory a zajišťuje další činnosti napomáhající rozvoji knihoven a jejich veřejných knihovnických a informačních služeb. V loňském roce bylo v rámci výkonu regionálních funkcí zajištěno 56 vzdělávacích akcí za účasti 847 pracovníků knihoven, počet nových knih ve výměnném fondu se zvýšil o 25 716 svazků.