Kraj Vysočina

<p>LEDEČ NAD SÁZAVOU: Budovu ledečského gymnázia převzal kraj před deseti lety. Po zásadní rekonstrukci přišly na řadu letos i úpravy sálu za více než 10 milionů korun.</p> <p>Provedena byla kompletní oprava štukatérské výzdoby. Sál získal novou vzduchotechniku s klimatizací a audiovizuální techniku.<br /> Nyní sál s balkonem a stupňovitým hledištěm pojme 145 osob a neměl by sloužit jen krajské střední škole, ale díky skvělé akustice jej mohou využít herci a hudebníci. Město Ledeč nad Sázavou na rekonstrukci víceúčelového sálu přispělo, a také jej bude moci využívat pro své potřeby. Počítá se např. s tím, že jej využijí místní organizace a základní školy.</p>

<p>Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku se staly součástí reprezentativního Seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva(UNESCO).</p> <p>Na svém zasedání v Nairobi (Keňa) dne 16. listopadu t.r. rozhodl o zápisu Mezivládní výbor UNESCO pro zachování nemateriálního kulturního dědictví, jehož členem je od letošního roku i Česká republika.<br />
Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku jsou po několik generací udržovány v nezměněné podobě v obcích mikroregionu Hlinecko – Studnice, Vortová, Hamry a Hlinsko – místní část Blatno. V posledních desetiletích k jejich studiu, vhodné prezentaci a odborné dokumentaci přispělo blízké odborné zázemí Souboru lidových staveb Vysočina (detašované pracoviště NPÚ, ú.p. Pardubice).<br />
Na zpracování velmi náročné nominace, v níž bylo třeba prokázat – mimo jiné – svébytnost a životaschopnost tohoto nemateriálního statku, spolupracovalo Ministerstvo kultury a Národní ústav lidové kultury ve Strážnici spolu s dotčenými obcemi. Ministerstvo kultury ji předložilo se souhlasem společenství místních občanů, kteří se k tomuto dědictví hlásí.</p> <p>Solu s „obchůzkami“ uspěla i nadnárodní nominace „Sokolnictví – umění chovu dravců, jejich ochrany, výcviku a lovu s nimi“, jejímž garantem jsou Spojené arabské emiráty, a Česká republika byla spolu s dalšími 9 státy spolupředkladatelem.</p> <p>Na Seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva byl už v minulosti zařazen český fenomén z oblasti tradiční lidové kultury České republiky – dodnes spontánně provozovaný tanec mladých mužů odcházejících na vojnu – Slovácký verbuňk.</p> <p>Zdroj zprávy

O první adventní neděli - 28. 11. 2010 - můžete zamířit do kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, kde se od 17 h bude konat adventní koncert Písně trpělivosti. Loutnista Jindřich Macek představí za doprovodu zpěvačky Pavly Fendrichové duchovní písně a loutnové skladby renesanční Anglie. Druhou adventní neděli, 5. prosince 2010, můžete od 17 hodin vyslechnout Zámecký adventní koncert v knihovně zámku v Náměšti nad Oslavou. V první části programu zazní duchovní skladby pro soprán, cink a varhany z přelomu 16. a 17. století, druhá část koncertu bude patřit Johannu Sebastianu Bachovi a jeho poměrně náročnému Motetu pro sóla, sbor a orchestr Jesu meine Freude (Ježíši, má radosti) e moll, BWV 227. Účinkují sólisté Ivana Šedová – soprán, Richard Šeda – cink, Marek Buš – varhany a dále soubory Musica animata Humeris, dirigent Karel Tomek a Cordial string quartet, umělecký vedoucí Jakub Lojda. V Jaroměřicích nad Rokytnou připravují na víkend 11. - 12. 12. 2010 tradiční Vánoce na zámku. Tématem vánoční výstavy jsou letos "Sladké vánoce" a bude pojednávat o historii pečiva. Oba dva dny budou na zámku oblíbené vánoční řemeslnické trhy, kde si budete moci nakoupit také výrobky z chráněných dílen. V rámci kulturního programu vystoupí soubor dětí ZŠ Otokara Březiny, teátr Víti Marčíka uvede hru „Setkání před Betlémem“ a jaroměřické ochotnické divadlo pohádku "Tři braši". Zámek v Telči chystá na závěr adventu v Justičním sále vernisáž výstav Památky očima dětí a Zámecký herbář, která se uskuteční 15. prosince od 17 hodin a po níž bude následovat poslední přednáška z cyklu Památky kolem nás věnovaná historii vánoc. Poslední adventní víkend pak uvidíte na zámku Živý betlém a na neděli 19. 12. 2010 (d 15 do 17 h) se připravuje Vánoční odpoledne pro děti, kde si vyrobí svíčku nebo přáníčko. Za doprovodu rodičů budou mít děti vstup zdarma na vánočně vyzdobenou výstavu Hračky nestárnou. Kontakt: Mgr. Marie Jirková, pracovník vztahů k veřejnosti, NPÚ ÚOP Telč, 567 213 116, 725 308 475, jirkova@telc.npu.cz

S koncem měsíce října se uzavřely prohlídkové trasy také na památkách Vysočiny ve správě NPÚ Telč. Návštěvnost i zde pozitivně ovlivňují kulturní akce pořádané na hradech a zámcích. V období duben – říjen 2010 navštívilo objekty na Vysočině celkem 183 933 návštěvníků, což je o 63 102 více než ve stejném období roku 2009. V uvedeném období navštívilo hrad Lipnici nad Sázavou 25 932 lidí, zámek Jaroměřice nad Rokytnou 33 875 návštěvníků, zámek Telč si prohlédlo 86 470 návštěvníků a zámek v Náměšti nad Oslavou celkem 14 638 lidí. Areálem kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře prošlo 23 018 návštěvníků. V porovnání s loňským rokem zůstala v podstatě stejná návštěvnost v areálu Zelená hora, podobně je na tom i barokní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou. Zámek Telč oproti tomu vykazuje o 25 tisíc návštěvníků více, což svědčí o tom, že výstavy a akce zaměřené na rodiny s dětmi (výstava hraček, Krysáci z Večerníčku, pohádková představení, šerm, hrané noční prohlídky atd.) slavily velký úspěch. Návštěvnost hradu Lipnice také pomohly udržet kulturní akce (koncerty, historický šerm, lukostřelecké závody, historické slavnosti atd.) a rovněž červnové otevření vyhlídkového ochozu na věži Samson, včetně nově instalované archeologické expozice. Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou, který připravuje již tradičně akce pro dětské návštěvníky, nabídl i letos poutavý program pro rozšířené školní výlety dětí všech věkových kategorií a mnohé návštěvníky přilákalo také jaroměřické kulturní léto, jehož vrcholem byl Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského. Jaká byla sezona 2010 na památkách Vysočiny ve správě Národního památkového ústavu se podrobně dočtete v přiložené tiskové zprávě.

<p>JIHLAVA: Již druhým rokem uděluje trh dokumentárních filmů East Silver cenu Silver Eye nejlepším snímkům nově zařazeným do své databáze.</p> <p>East Silver je projekt Institutu dokumentárního filmu (IDF), jehož hlavním partnerem je Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava. Ceny Silver Eye se rozdávaly právě na slavnostním zahájení jeho 14. ročníku, které proběhlo 26. října 2010. Soutěžilo se ve třech kategoriích – krátký, středometrážní a celovečerní dokumentární film. Několika dalším porota udělila zvláštní uznání.</p> <p>Nutno podotknout, že nominace do soutěže netvoří pouze filmy přihlášené, ale i pořadatelem aktivně vyhledávané.</p> <p>O vítězných snímcích se více dozvíte z přiložené tiskové zprávy.<br />
Bližší informace o East Silver naleznete v souvisejícím článku.</p>

JIHLAVA: Jubilejní desátý ročník Industry sekce, kterou v Jihlavě pořádá Institut dokumentárního filmu (IDF), letos rozšířil svůj program a přivítal rekordní počet hostů. Kromě veřejných prezentací 10. East European Fora nebo více než 300 východoevropských filmů na 7. trhu East Silver nabídnul bohatý program Autorských seminářů, případových studií, individuálních schůzek s hosty Fora a trhu, prezentaci dokončovaných dokumentárních filmů, koprodukční snídaně, networkingové večeře, distribuční cenu Silver Eye nebo industry projekce. Letošní industry program se otevřel i širokému publiku. Umožnil osobní setkání s pěti významnými zahraničními režiséry a představil jejich tvorbu. Více v přiložené tiskové zprávě. INDUSTRY SEKCE - Institut dokumentárního filmu na MFDF - Jihlava 25. – 31. října 2010

ŽELIV: Velké varhany na hlavním kúru v opatském kostele narození Panny Marie v Premonstrátském klášteře v Želivě jsou v havarijním stavu a bezodkladně vyžadují nákladnou rekonstrukci. Pneumatické varhany z roku 1942 postavené Janem Tučkem potřebují nutně opravit. V současné době jsou prakticky zcela nefunkční, slouží spíše jako ozdoba díky své varhanní skříni. K bohoslužbám se využívá chórový nástroj nad presbytářem. Nejbližší koncert se uskuteční **v sobotu 6. listopadu**, kdy v klášteře vystoupí flétnista Lukáš Vytlačil a doprovodí ho varhaník Petr Žák. Tento zkušený profesionální hudebník pochází přímo ze Želiva a zahraje i sólové skladby. Část výtěžku z koncertů půjde do sbírky na opravu varhan. Pokud by vyrhany byly obnoveny, mohl by se v klášteře pořádat varhanní festival nebo varhanické kursy, ke kterým je takto velký nástroj potřeba.