sobota
23. listopadu 2024
svátek slaví Klement

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj

Návštěvnost na jihočeských památkách opět trhla rekord

JIHOČESKÝ KRAJ: Jihočeské památky patří trvale k nejoblíbenějším turistickým cílům. Důkazem je další nárůst počtu návštěvníků během roku 2015, kdy jejich branami prošlo více než 1 100 tisíc obdivovatelů kulturního dědictví. Téměř pětiprocentní nárůst zájmu způsobila stále pestřejší kulturní nabídka, příznivé počasí i zalíbení v tuzemské turistice.

Loňská návštěvnická sezóna předčila očekávání a trumfla počet návštěvníků v roce 2014. „Na rekordní návštěvnosti se podílí několik faktorů. Národní památkový ústav neustále zpestřuje a obohacuje nabídku prohlídkových tras a kulturních akcí, které vyhledává stále větší počet zájemců. Rostoucí trend oblíbenosti tuzemské turistiky navíc podpořilo i vlídné počasí a v neposlední řadě celoroční provoz na několika jihočeských památkách,“ hodnotí sezónu Petr Pavelec. Jen během listopadu a prosince se na památky otevřené i v průběhu zimy vypravilo téměř sedmadvacet tisíc lidí.
Celkem navštívilo během roku 2015 všech třináct státních památek v Jihočeském kraji 1 100 736 lidí. To je ve srovnání s předchozím již velmi úspěšným rokem nárůst o 4,65 procent. Jednoznačně nejnavštívenější památkou nejen jižních Čech, ale i v celorepublikovém měřítku byl hrad a zámek Český Krumlov. Ten si za svůj cíl vybralo dokonce 401 555 návštěvníků, což je historický rekord. „Ve srovnání s rokem 2014 je to nárůst v návštěvnosti o 9,2 procent,“ upřesňuje Petr Pavelec, ředitel Národního památkového ústavu, územní památkové správy v Českých Budějovicích, a dodává, že „Český Krumlov je trvale oblíbenou turistickou destinací nejen díky statusu památky UNESCO, či zásluhou vzrůstajícího zájmu o tuzemskou turistiku a památky obecně, ale především také kvůli neustále se rozšiřující nabídce prohlídkových tras a kulturních aktivit v areálu hradu a zámku.“
Na druhé pozici se již tradičně drží zámek Hluboká, který v loňském roce nadchl 262 532 zájemců, což je o necelou tisícovku méně oproti roku 2014. Třetím nejvíce navštěvovaným památkovým objektem je oblíbený zámek Červená Lhota, kam vloni zavítal též vyšší počet turistů – 71 740. Více než 60 tisíc zájemců o historii dorazilo opět na hrad Rožmberk a postupně jej dohání i hrad a zámek Jindřichův Hradec, kam se podívalo 56 560 lidí. Zvýšeným počtem návštěvníků se mohou pyšnit také hrad Zvíkov nebo zámek Dačice. První sezónu pod správou Národního památkového ústavu prožil i zámek Vimperk, který během návštěvnické sezóny přivítal více než 10 tisíc milovníků památek. 

Více v příloze

Mgr. Jitka Skořepová
vztahy k veřejnosti, PR
nám. Přemysla Otakara II. 34
370 21 České Budějovice
T: +420 386 356 921, +420 602 626 736
email: skorepova.jitka@npu.cz
http://www.npu-cb.eu
https://www.facebook.com/hradyzamkyaostatni 

 

 

Českobudějovický kostel sv. Mikuláše

ČESKÉ BUDĚJOVICE: Českobudějovický kostel sv. Mikuláše je jednou z architektonických dominant, která doprovází dějiny města České Budějovice od jeho založení až po dnešek. Období vzmachu, prosperity, ale i tragédií a zmaru představuje výstava Českobudějovická katedrála, jak ji neznáte, kterou českobudějovické pracoviště Národního památkového ústavu zahajuje výstavní sezonu 2016. 

Výstava o českobudějovické katedrále sv. Mikuláše zahájí výstavní sezonu NPÚ v Českých Budějovicích

Výstava je pro veřejnost otevřena v galerii NPÚ na Senovážném nám. 6 v Českých Budějovicích každý všední den od 9 do 16 h a to od 12. ledna do 26. února 2016. Vstup je volný.

V roce 2015 vydalo českobudějovické pracoviště Národního památkového ústavu druhé, drobně doplněné vydání, obrazově i textově bohatě vybavené monografie Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích, která kostel, jenž se v roce 1785 stal katedrálou, velmi precizně popisuje z hlediska dějin umění, regionálních historických souvislostí i všedních a svátečních dnů lidí, kteří s tímto městským středobodem měli co do činění. Blíže ZDE. 

Výsledky výzkumů, které jsou v publikaci interpretovány, jsou veřejnosti předkládány i formou výstavy Českobudějovická katedrála, jak ji neznáte, jejíž vznik podpořilo Statutární město České Budějovice v rámci Dotačního programu města České Budějovice na podporu kultury v roce 2015.

Více informací v příloze

Eva Neprašová
koordinační, projektový a programový pracovník

NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV
územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích
Senovážné nám. 6, 370 21 České Budějovice

tel.:  +420 387 312 140/122
mob.: +420 777 454 383
email:  neprasova.eva@npu.cz
www.npu-cb.eu

Zámek Ohrada loni navštívilo více než šedesát tisíc lidí

Autor článku: 
Petra Wagnerová

HLUBOKÁ NAD VLTAVOU: Více než 60 tisíc lidí zavítalo v roce 2015 na lovecký zámek Ohrada, který je sídlem pobočky NZM Praha. Největším lákadlem se stala nově vybudovaná expozice akvárií se sladkovodními rybami. Pozadu nezůstaly po stránce návštěvnosti ani tradiční Národní myslivecké slavnosti či Muzejní noc. 

 Na konci října loňského roku se uzavřela brána muzea v Ohradě, které tentokrát navštívilo více než 60 000 návštěvníků. Mezi největší lákadla sezóny 2015 patřila nově vybudovaná expozice akvárií se zástupci našich sladkovodních ryb (bestěr, sumeček americký, okoun, ježdík, slunečnice, plotice, tloušť, perlín, vranka, mřenka, střevle, střevlička, etc.). 
 Muzeum na Ohradě je ale proslulé řadou krátkodobých výstav. Z nich pozornost návštěvníků přitáhly zejména tyto akce: Zdeněk Hofman – o rybách vesele i vážně (výstava kresleného humoru s rybářskou tematikou), Zlatý jelen Slávy Štochla (výstava fotografií ze stejnojmenné soutěže) a výstava výtvarníka Vratislava Mazáka z cyklu Příroda v ilustraci.
 Mezi nejnavštěvovanější akce roku patřily tradiční projekty jako jsou červnové Národní myslivecké slavnosti a květnová „dřevosochařská“ muzejní noc. V roce 2015 si muzeum vůbec poprvé vyzkoušelo projekt společné vstupenky s českobudějovickým agrosalonem Země živitelka, který se osvědčil a bude v příštím roce zopakován. V závěru sezóny bylo na zámku otevřeno i pohádkové sklepení, jež bylo hojně navštěvováno rodinami s dětmi a je velkým příslibem pro růst návštěvnosti ohradské pobočky NZM v příštích letech.
 Patrně nejvýraznější změnu letošního roku má ohradské muzeum ovšem teprve před sebou. V letošní stavební sezoně proběhla rozsáhlá stavební rekonstrukce severní části prvního nadzemního podlaží ohradské zámku. Někdejší dílny se přesunuly do dosud nevyužívané části zámku v někdejším hospodářském zázemí a atraktivní části hlavní budovy se adaptovaly na nové výstavní sály pro krátkodobé výstavy. Nové vytápěné výstavní sály se pro veřejnost slavnostně otevřely těsně před koncem roku, 1. prosince, vernisáží  výstavy nazvané „Pravěký život v obrazech“. Kromě nové výstavy návštěvníci ocenili i bohatý adventní program.

Mediální partneři: Český rozhlas Dvojka, Český rozhlas Regina,  Gastro Hotel profi revue, Kam po Česku, Myslivost / Stráž myslivosti, Revue 50plus, Vydavatelství AGRAL a Zemědělec   

 

 

 

 

 

 

Pro další informace prosím kontaktujte:

Mgr. Martin Slaba , ředitel NZM Ohrada, Lovecký zámek Ohrada
 tel.: 387 965 340., e-mail: martin.slaba@nzm.cz

 

Mgr. Lubomír Maršík, public relations/marketing; Národní zemědělské muzeum tel.: +420 220 308 382, +420 602 932 578; e-mail: lubomir.marsik@nzm.cz

 

Petra Wagnerová, tel. +420 607 104 354,
 e-mail: wagnerova.petra@email.cz

 

//**Počátky Národního zemědělského muzea sahají do roku 1891.** Jako samostatná instituce vzniklo Zemědělské muzeum až v roce 1918. Budova v Praze na Letné byla postavena v letech 1937-39 podle projektu architekta Milana Babušky. NZM Praha tvoří kromě jeho pražské centrály i pobočky ve Valticích, na zámku Ohrada u Hluboké na Vltavou, v Čáslav a na zámku Kačina u Kutné Hory. Zřizovatelem NZM Praha je Ministerstvo zemědělství ČR.//

 

 

Co mají společného města Plzeň a Prachatice?

PRACHATICE/PLZEŇ: Odpověď zní: architektonický skvost, ovlivněný odkazem originality geniálního ducha architekta Adolfa Loose. Po publikování článku o spolku Živá vila a o jeho velkém nasazení v boji za zachování jedné z nejvýznamnějších funkcionalistických staveb v Jižních Čechách - rodinného domu Johanna Nepomuka Krale v Prachaticích, díla významného architekta židovského původu Fritze Reichla přišla velká vlna ohlasů od čtenářů, kteří se o zajímali nejen o činnost spolku, ale také o vývoj celé kauzy, zejména podání návrhu na Ministerstvo kultury ČR na vyhlášení této stavby za nemovitou kulturní památku.

Autor článku: 
Veronika Polnická

ŽIVÁ VILA A PRACHATICE – pár informací pro oživení paměti : Stavba byla realizována v letech 1931 – 32 a je jedinečnou ukázkou vlivu umírněné funkcionalistické moderny a architekta Adolfa Loose. Funkcionalistická vila nacházející se v Nádražní ulici stojí v cestě vybudování plánované dopravní přeložky silnice II/141 v úseku Prachatice-Těšovice. A tak se město, jakožto vlastník vily rozhodlo pro její zbourání. Projekt by však nemusel splňovat současné právně zakotvené normy a požadavky, které plynou ze zákona - vzhledem k jeho zastaralosti (zárodek plánu přeložky pochází z roku 1976). V současnosti do děje vstupuje iniciativa Živá vila, která svou činností dělá vše pro to, aby ke zbourání vily nedošlo; počínaje podáním návrhu na Ministerstvo kultury ČR, přes činnost iniciativy až po provozní záležitosti objektu. Návrh je jednoznačně podpořen krajským pracovištěm Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Snahu iniciativy Živá vila, z.s. (jejích členek Barbory Staňkové, Pavly Zelenkové a Kateřiny Wagnerové) podporují nejen jejich přátelé, ale především za nimi stojí také spousta důležitých osobností z oboru architektury, kulturní historie a majoritní část obyvatel města Prachatice. Ti všichni si plně uvědomují význam vily nejenom v kulturně-historickém kontextu, ale též z hlediska architektonické koncepce reflektující invenčním přístupem podněty puristicko-funkcionalistické avantgardy, jež svou prostorovou dispozicí a vybavením interiéru prezentuje určitý životní styl. Pouze zastupitelé v radě města jsou jedinými, kdo si vážnost situace ještě plně neuvědomují a zarputile odmítají návrh na kompromis.

 

VILA V DOMĚ – ADOLF LOOS A PLZEŇ

Podobná situace nedávno nastala také v Plzni, hlavním městě kultury 2015, kde Adolf Loos a jeho žáci provedli několik realizací rodinných domů pro investory z řad židovských lékařů, právníků a obchodníků. Největší pozornost je věnována domu manželů Semlerových (návrh domu pochází z roku 1931), kde Adolf Loos mohl zasáhnout i do stávající dispozice domu. Na vile manželů Semlerových tak nakonec byl v přízemí uplatněn princip tzv. Raumplanu a v interiéru došlo k aplikaci konceptu, který vychází z odnože tradičních anglických domů a ke kombinaci detailů další funkcionalistické vily v Brně – vily Fritéze a Grety Tugendhatových. Jenom pro upřesnění bych na tomto místě podotkla, že s naprosto stejnými principy se setkáme také v rodinném domě Johanna Nepomuka Krale v Prachaticích. Této devízy domu manželů Semlerových si je plně uvědom Plzeňský kraj – zřizovatel Západočeské galerie v Plzni. Poté co se v roce 2012 stal jeho vlastníkem, započal ro na to s kompletní rehabilitací interiéru, který po Loosově smrti dokončil jeden z jeho nejtalentovanějších žáků Heinrich Kulka. V prostorách domu tak v dohledné době vzniknou badatelna, expoziční prostory - mobiliář čítající na 200 výkresů od architekta Kulky a samozřejmě také bude vyhrazeno místo, jenž by plnilo funkci oddychu a setkání s přáteli po návštěvě jedné z komentovaných prohlídek či výstav - kavárna.
Plzeňský kraj plánuje všechny tyto vize uvést v realitu nejpozději do roku 2020. Tak to je naprosto ideální stav, kdy se město stará o jednu ze svých nejdůležitějších památek a stejně tak by tomu mohlo být v případě Prachatic, kde se Kralova vila v současné době díky svépomoci a neutuchajícímu entuzianizmu jejích zastánců nachází v provozuschopném stavu. Pořádají se zde vernisáže, koncerty, komentované prohlídky, setkání pamětníků a odborné přednášky. Pokud by se nakonec vyplnilo přání ve které doufají nejen členové iniciativy Živá vila a rodinný dům Johanna Nepomuka Krale, a bude prohlášen kulturní památkou, pak by všechny zainteresované naplnil velký pocit štěstí a satisfakce. A budoucí generace by tak mohly převzít zodpovědnost za tuto památku, jejíž hodnotu snad čísly ani nelze vyjádřit. Konečný soud nad osudem vily zůstane ovšem záležitostí Ministerstva kultury, neboť právě to se návrhem na prohlášení tohoto jedinečného objektu by se mělo zabývat již zkraje roku 2016.
V této souvislosti nemohu nevzpomenout optimistické prognózy většiny čtenářů a jménem iniciativy ŽIVÁ VILA V PRACHATICÍCH si dovoluji vyřídit velké díky za podporu a projevený zájem.

Článek bych zakončila vše vypovídající,  téměř zázračnou formulí, jejíž poslání je ukryto ve vzkazu, který členové spolku Kralova vila posílají všem kdo chtějí naslouchat prostřednicím natočeného videa s pozvánkou na speciální předvánoční koncert skupiny PLEASE THE TREES, který se konal 19. 12. 2015. V pozvánce zazněla z úst Báry Staňkové tato kouzelná věta: „.Nechceme bojovat proti městu, chceme být jeho součástí, přijďte a svou účastí dokažte, že to má smysl“….

V Bleskové soutěži mladých fotografů zvítězil Jihočech

Autor článku: 
luk

<p>ČESKÉ BUDĚJOVICE: Vítězem Bleskové soutěže (uděluje se jen první místo) mladých fotografů v 16. ročníku celostátní soutěže CESOFOTO, se stal student 4. ročníku oboru fotograf Dominik Novák ze Střední školy obchodu, služeb a podnikání a Vyšší odborné školy Kněžskodvorská v Českých Budějovicích.</p> <p>Na začátku prosince pořádala soutěž Střední škola obchodu a služeb Jihlava a počtvrté za sebou zvítězil reprezentant českobudějovické školy. Studenti letos pořizovali fotografie ze sportovního prostředí a práce hodnotil známý fotograf Jadran Šetlík.</p> <p>Kromě zmíněné soutěže se v letošním ročníku CESOFOTO soutěžilo ve čtyřech kategoriích pro žáky 2. – 4. ročníků (Volný čas nejen pro mladé, Voda čaruje, Město v noci, Reklamní spot na výrobek, nebo službu) a v jedné kategorii pro žáky 1. – 2. ročníků, kterou byla Volná tvorba. Ani v nich se studenti českobudějovické školy neztratili. </p> <p>Zdroj zprávy i přiložené foto a další podrobnosti ZDE

V Českém Krumlově čekají dnes 400 000. návštěvníka

Autor článku: 
Mgr. Jitka Skořepová

<p>ČESKÝ KRUMLOV: Státní hrad a zámek v Českém Krumlově očekává ve středu 16. 12. v odpoledních hodinách příchod 400 000. návštěvníka. Od zahájení pravidelné evidence návštěvnosti v roce 1991 se jedná o rekordní počet.</p> <p>Památky ve správě Národního památkového ústavu navštívilo letos od ledna již více než 5 mil platících návštěvníků. Výrazný podíl na tom mají jihočeské zámky Hluboká, a především Český Krumlov. Jeho prohlídkové trasy se v letošním roce těšily výjimečnému zájmu domácích i zahraničních návštěvníků. Díku tomuto trendu očekává správa zámku ve středu dne 16. 12. v odpoledních hodinách příchod návštěvníka s rekordním pořadovým číslem 400 000. </p> <p>Kontakty:<br />
Mgr. Petr Pavelec, Ph.D., ředitel, NPÚ ÚPS České Budějovice, 607 661 967, pavelec.petr@npu.cz</p>

Fotografická soutěž „Advent 2015 v Jindřichově Hradci“

<p>JINDŘICHŮV HRADEC: Ti, kdo rádi fotografují, se mohou ještě zapojit do adventní fotografické soutěže s názvem „Advent 2015 v Jindřichově Hradci“.</p> <p>Soutěžní fotografie zachycující dobu adventu v Jindřichově Hradci do 14. 12. 2015 se zasílají na e-mailovou adresu strojek@mfmom.cz a současně na mfmom@mfmom.cz v době od soboty 12. 12. do pondělí 14. 12. 2015 do 12.00 hodin.<br />
Každý soutěžící může předložit maximálně tři fotografie, a to ve formátu JPG, min. 2000×2000 pixelů, max. 4000×4000 pixelů. Spolu s fotografiemi je nutné poslat jejich popisky (autor, datum a místo pořízení, popřípadě další informace).<br />
Porota vybere pět nejlepších fotografií, hlavním hodnotícím kritériem je projev originality a tvůrčích schopností. Fotografie zaslané do soutěže budou zároveň použity pro výstavní a sbírkotvornou činnost Muzea fotografie a moderních obrazových médií, o.p.s.<br />
Oznámení vítězů proběhne před zahájením vánočního koncertu 15. 12. 2015 (začátek v 19.00 hodin), proto je soutěž takto časově omezena. </p> <p>PhDr. Eva Florová, Ph.D.<br />
ředitelka<br />
Muzeum fotografie<br />
a moderních obrazových médií, o. p. s.<br />
Kostelní 20/I – jezuitská kolej<br />
377 01 Jindřichův Hradec<br />
tel. +420 384 361 761<br />
www.mfmom.cz</p>

Když se loutku povede oživit, což není zdaleka vždycky, tak mám radost...

Autor článku: 
Martina Plátová

<p>MOKRÁ: Řezbář Jan Růžička vyřezává loutky z lipového dřeva, dává jim tvář, barvy i oblečení, učí je pohybu i řeči. Žije v Mokré u Soběslavi a života v Soběslavi se účastní také jako člen sboru ČCE a příležitostný loutkoherec.</p> <p>Jak se člověk stane loutkářem, to povolání má nádech určité exotiky, osobně znám jenom jednoho.</p> <p>Vlastně celkem jednoduše, jako na všechno ostatní na to existují školy. Nebylo to ale moje vysněné povolání, spíš náhoda. Na tu školu jsem chtěl, protože tam chodila holka, která se mi líbila. Přijímačky jsem udělal a vystudoval.</p> <p>Už dlouho máš vlastní živnost. Jako řezbář, který dělá vlastně výhradně loutky, se uživíš?</p> <p>Vlastní živnost jsem si založil velmi krátce po revoluci. Hned po škole jsem dostal místo v loutkovém filmu v Praze. Tam jsem ale ještě nedělal loutky, spíš kulisy. Vlastně tam ale nebylo moc práce, dodnes nechápu, jak ten podnik mohl fungovat. Někteří spolupracovníci si doma vyřezávali loutky, a já jsem to v té době považoval za trochu pokleslé. Ale po revoluci jsem si řekl, že to zkusím. A ono to šlo a jde to pořád. Taky jsem chvíli restauroval, ale tolik mě to nebavilo, protože tam vlastně není žádný osobní tvůrčí vklad, a taky dnes je poměrně obtížné získat zakázku na restaurování.</p> <p>To byl docela velký krok do úplného neznáma…</p> <p>Pár let ze začátku jsem měl strach, pochopitelně. Jestli budu mít dost zakázek, jak je seženu, jestli uživím rodinu. Ale postupně ten strach zmizel. Šlo to tak nějak úplně samo. Že bych skutečně neměl zakázky se stalo za těch dvacet čtyři let asi jenom jednou. Dnes mám práci většinou na několik měsíců dopředu. </p> <p>Pro koho děláš loutky?</p> <p> Je to různé, někdy pro nejrůznější divadelní společnosti tuzemské – jako je Koňmo nebo Víťa Marčík nebo Karromato – ale i pro zahraniční loutkáře. Ze začátku bylo víc zakázek ze zahraničí, v poslední době převládají zakázky z České republiky. Jak Češi bohatnou, trh se tady rozšiřuje. Velká část mojí práce jsou loutky, které fungují jako dárek. Občas proto lidé chtějí udělat loutku s obličejem obdarovaného. K tomu je ideální přímo toho člověka vidět, což je ale obtížné, protože komunikace většinou probíhá po mailu. Pak je dobré mít aspoň krátké video, vidět gesta, pohyby, mimiku. Lépe se samozřejmě dělá obličej, který je nějakým způsobem výrazný a netuctový. Teď mám poměrně velkou zakázku od jednoho velmi bohatého člověka z Hollywoodu, chce mít celé loutkové divadlo s některými konkrétními postavami a taky obličeji. Protože nemusí koukat na peníze, zdobím loutky pro něj pravým zlatem a stříbrem.</p> <p>Jak na tebe takový člověk přišel, zdá se, že tvoje sláva už překonala oceán…</p> <p>To vlastně ani nevím, ale takový člověk má na všechno své lidi.</p> <p>Návrhy loutek si kreslíš, nebo rovnou vyřezáváš?</p> <p>Většinou si hlavu nejdřív vymodeluju a podle toho pak vyřezávám. Někdy dostanu už návrh loutky vymodelovaný, ale to jen výjimečně. To mě vlastně taky moc nebaví, ale diskuse s autorem návrhu, kdy se snažíme loutku udělat podle představ nás obou, mám docela rád.</p> <p>Má tvoje práce nějaké výhody?</p> <p>To určitě má. Můžu pracovat vlastně kdekoliv, potřebuju jen svoje dláta, která se vejdou do kufříku, a dřevo. Využívám to hlavně v létě, kdy si beru nějakou práci s sebou na cesty, na dovolenou. Jinak pracuju doma, výhoda je v tom, že si práci můžu zorganizovat sám, nikdo mi nepočítá, jestli jsem odseděl svých osm hodin. V létě vyřezávám i venku na dvoře, to mám rád. Taky vstupní náklady nejsou nijak vysoké, nepotřebuju velké stroje, stačí jen sada dlát, která se pořídí za pár tisíc. Nevýhoda je osamělost. Ráno z domova všichni odejdou a vracejí se večer, hodně času tak trávím sám se sebou. Ani komunikace se zákazníky není osobní, až na pár výjimek. Pak se mi občas stane, že když se dostanu do města a mezi lidi, chvíli mi trvá, než si na tu změnu zvyknu.</p> <p>Máš nějakou zpětnou vazbu, ohlasy na tvou práci?</p> <p>Když si někdo přijede pro loutky osobně, vidím tu reakci hned, ale jak říkám, není to moc často. Asi polovina zákazníků mi po mailu děkuje a většinou jsou spokojení. Negativní zpětnou vazbu si ani žádnou nepamatuju. Taky jsem se dozvěděl, že jsem vyhrál nějakou cenu za loutky. Hlavní zpětná vazba je asi to, že lidi moje loutky pořád chtějí.</p> <p>Jak se loutky do soutěže dostaly, někdo je musel přihlásit …</p> <p>Do soutěže šlo představení, ve kterém byly moje loutky. Já jsem se to dozvěděl až delší dobu potom, kdy to proběhlo.</p> <p>Občas sám hraješ loutkové divadlo, je to jen zpestření tvé práce?</p> <p>Rád bych hrál víc, ale potřeboval bych asi nějakého agenta. S několika kamarádkami máme soubor Drum Bun. Hrajeme pohádky pro děti, třeba O mlsné Kateřině a Strýčkovi vlkovi nebo Jak zajíc přechytračil medvěda. Snažíme se, aby pohádky byly vždy zábavné i pro dospělé. A pak máme soubor Drak N´ Roses s kamarádem Richardem Dračkou, zpracovali jsme příběh o Jonášovi a máme taky loutkového Othella…<br />
Chtěli bychom i něco pro děti, ale vždy se to nějak zvrtne. Například jsme se shodli na krtečkovi, ale nakonec by byl dost šmrncnutý Franzem Kafkou. Takže zase ne. Uvidíme.<br />
To hraní je opravdu spíš příležitostné, ale hodně mě baví. Mám rád i ten proces vzniku představení, kdy můžeme diskutovat a hádat se o to, jak to bude vypadat. Problém je samozřejmě nedostatek času, ale taky to, že tady je loutkové divadlo zaškatulkováno jako záležitost výhradně pro malé děti. Do budoucna se ale hraní loutkového divadla nevzdávám, naopak doufám, že se to trochu víc rozjede.</p> <p>Z literatury i lidové slovesnosti známe příklady loutek, lidských výtvorů, které ožily – Otesánek, Pinokio, Golem. Přemýšlíš někdy o tom, že oživuješ neživé, dáváš jim tvář, pohyb, někdy i řeč?</p> <p>Já se tím spíš živím, než bych o tom nějak hluboce přemýšlel. Ale je pravda, že když se loutku povede skutečně oživit, což není zdaleka vždycky, tak mám radost.</p>

Historické, romantické vánoční trhy na zámku Guteneck v Bavorsku

od 28.11.2015 do 20.12.2015
Burkhard hrabě Beissel von Gymnich si Vás dovoluje pozvat na historické, vánoční trhy, které se letos již po jedenácté konají na zámku Guteneck nedaleko města Nabburg. Trhy se nesou v duchu středověku. Rytíři, kejklíři a potulní muzikanti v kostýmech zavedou návštěvníky do dob dávno minulých. Atmosféra zámku Vás zcela jistě okouzlí se spoustou pochodní, svíček, lampiónů, otevřeným ohněm a dobovou vánoční hudbou. Očekává Vás pestrý trh – trhovci a řemeslníci z celého Německa budou nabízet své zboží. Najdete zde řezbáře betlémů, kováře, výrobce pochodní a svíček, sedláře, hrnčíře, cínaře, písaře, tkalce koberců, skláře, brusiče nůžek a nožů a mnoho dalších. V zámeckém areálu budou tábořit rytířské skupiny. Na programu bude rovněž spousta koncertů a divadelních představení. Děti se mohou těšit na živý vánoční betlém a projížďky na velbloudech. Ve vzduchu bude vůně svařeného vína, čerstvě pražených mandlí, kadidla a jedlových větviček. O občerstvení je postaráno jak u stánků, tak v rytířském sklepení nebo v zámeckém šenku. Pro hosty je k dispozici vice než 800 míst ve vytápěných prostorech. Pro osobní vozidla i autobusy je zajištěn dostatek parkovacích míst. Trhy se konají o všech adventních víkendech (vždy v sobotu a v neděli a o dvou posledních víkendech také v pátek). Nechte se okouzlit a naladit na vánočních čas! Termíny: • Sobota, 28. listopadu 2015 od 14.00 do 21.00 hodin • Neděle, 29. listopadu 2015 od 11.00 do 20.00 hodin • Sobota, 05. prosince 2015 od 14.00 do 21.00 hodin • Neděle, 06. prosince 2015 od 11.00 do 20.00 hodin • Pátek, 11. prosince 2015 od 16.00 do 21.00 hodin • Sobota, 12. prosince 2015 od 14.00 do 21.00 hodin • Neděle, 13. prosince 2015 od 11.00 do 20.00 hodin • Pátek, 18. prosince 2015 od 16.00 do 21.00 hodin • Sobota, 19. prosince 2015 od 14.00 do 21.00 hodin • Neděle, 20. prosince 2015 od 11.00 do 20.00 hodin Vstupenky: Pátek 4,00 € / Sobota 5,00 € / Neděle 5,00 € Autobusové skupiny nad 20 osob platí v pátek, sobotu i neděli 4,00 /os. Děti do 12 let mají vstup zdarma. Návštěvníci v kostýmech mají rovněž vstup zdarma. Veškeré informace najdete na: www.schloss-guteneck.de

Kláštery Český Krumlov

Autor článku: 
luk

<p>ČESKÝ KRUMLOV: Po několikaleté revitalizaci se v Českém Krumlově 28. listopadu 2015 pro návštěvníky prvně v historii otevřel rozsáhlý soubor klášterních budov.</p> <p>Unikátní trojklášteří, které zaujímá hned druhé místo co do rozlohy po krumlovském zámku, nabízí široké veřejnosti, zvláště pak rodinám, mládeži a dětem klášterní život, kulturu, historii a umění daného období a vytváří zajímavý prostor pro poznání a zážitky.</p> <p>V klášterech jsou k vidění stálé expozice o středověkém klášteře, životě v něm a umění. Mezi stálé expozice se řadí též interaktivní expozice, expozice o životě klarisek a expozice pivovarnictví. Součástí areálu jsou též řemeslné dílny, v nichž si zájemci mohou vyrobit vlastní výrobek z kovářské, knihtiskářské či sklářské dílny.</p> <p>Neméně zajímavé expozice najdou návštěvníci v historických krovech klášterů, ve venkovních prostorách pak stojí za vidění miniexpozice orloje, lisu či jeřábu. V areálu klášterů se budou konat zajímavé výstavy, divadelní představení a koncerty. Kláštery též nabízejí prostor pro celoroční vzdělávací a volnočasové programy, např. semináře či workshopy s rozličnou nabídkou témat.</p> <p>Kláštery Český Krumlov se se svými Betlémskými Vánocemi stanou perlou letošního adventního programu. Počínaje 28. listopadem se mohou návštěvníci těšit po celé čtyři adventní víkendy na speciální program s vánoční tematikou – vánoční prohlídky s průvodcem, divadelní představení, koncerty, ukázky řemeslné výroby s možností vyrobení vlastních vánočních dárečků či jen vánoční popovídání se jistě stanou příjemnými chvílemi klidu a pohody v nádherných kulisách revitalizovaných českokrumlovských klášterů. </p> <p>Více informací: www.klasteryck.cz</p> <p>Příjemnou zábavu přeje</p> <p>Ing. Eliška Jaukerová<br /> Marketing Manager<br /> Český Krumlov Tourism<br /> office: náměstí Svornosti 2, CZ – 381 01 Český Krumlov<br /> tel.: +420 380 704 629<br /> e-mail: marketing@ckrumlov.info<br /> www.ckrumlov.info, www.ckfond.cz</p>

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Jihočeský kraj