HLUBOKÁ NAD VLTAVOU: Více než čtyřicet obrazů barokních malířů Johanna Georga a Filipa Ferdinanda de Hamilton ze sbírek státních zámků Hluboká, Slatiňany, Horšovský Týn, Třeboň a Český Krumlov je vystaveno v loveckém zámku Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Výstavu, kterou připravil Národní památkový ústav v Českých Budějovicích ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem, si mohou návštěvníci prohlédnout do konce října 2016.
Před více než třemi sty lety byl na zámek Hluboká pozván Johann Georg de Hamilton, ve Vídni žijící malíř ze skotského rodu. Pro knížete Adama Františka ze Schwarzenbergu měl do velkého sálu zámku Ohrada namalovat deset rozměrných obrazů s náměty štvanic. Prý si je i skicoval z balkónu loveckého zámku, když pro něho byly za tímto účelem na nádvoří zámku pořádány. Obrazy dokončil v roce 1722. Od té doby zdobily velký sál loveckého zámku Ohrada. V roce 1938 byly obrazy odvezeny a současnosti se nacházejí ve Štýrsku na zámcích Stainz a Murau.
Tvorba bratrů Hamiltonů byla až donedávna téměř zapomenutá, ač jsou olejomalby těchto autorů zastoupeny v soukromých sbírkách i ve fondech českých, moravských i rakouských zámků a galerií. „Dlouhá léta stáli oba bratři na okraji odborného zájmu u nás i v zahraničí, německy mluvící země nevyjímaje,“ uvádí autorka výstavy Ludmila Ourodová. Díky výzkumnému projektu Ministerstva kultury ČR s názvem „Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity“, do kterého je zapojen jak Národní památkový ústav, tak Národní zemědělské muzeum, se českobudějovickým památkářům podařilo v roce 2015 vydat vůbec první monografii o malíři Johannu Georgu de Hamiltonovi a v letošním roce je ve spolupráci obou institucí uspořádána výstava připomínající život a tvorbu obou malířů.
„Jedná se o vůbec první výstavu obou umělců od roku 1888, kdy nechal Josef Adolf, kníže ze Schwarzenbergu, uspořádat výstavu třiceti obrazů Johanna Georga de Hamiltona ze schwarzenberských sbírek v Domě umění ve Vídni,“ upřesňuje Ourodová a dodává: „vystavované obrazy jsou sice významným segmentem, ale početně pouhým zlomkem z celkového počtu obrazů obou bratrů.“
Oba malíři tvořili zejména v prvních desetiletích 18. století a jejich umělecké kariéry byly celoživotně spjaty s habsburskými zeměmi. Jejich tvorba však vyrostla z tradice malby zátiší ve Flandrech a v severním Holandsku. Usadili se ve střední Evropě, kde malovali pro zdejší šlechtu i císaře v té době tolik žádaná lovecká zátiší, lovecké výjevy, parforsní hony, jezdecké portréty, štvanice či portréty psů a koní.
Více v přiložené TZ.
Zveřejněno též na webu www.npu.cz
Eva Neprašová
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.