Fotograf Gallery zve na "pootevřenou" výstavu Jiřího Havlíčka
PRAHA: Fotograf Gallery pokračuje ve svém výstavním plánu i během pandemie covidu. Aktuální výstavu konceptuálního umělce Jiřího Havlíčka si mohou návštěvníci částečně prohlédnout z výlohy galerie v Jungmannově ulici. „Polootevřenou“ výstavu koncipoval kurátor Jiří Ptáček. Výstava potrvá až do 13. března. Bude ji doprovázet také pravidelné výdejní okénko. To bude v provozu každou středu mezi 14.–19. hodinou a bude možné v něm získat k výstavě více informací či zakoupit časopis Fotograf, který spolek Fotograf vydává.
Aktuálně běžící výstava Jiřího Havlíčka s názvem Černý Pluto Universa paralelně odvíjí dva příběhy. Vedou nás zpět v čase. Ten první k neodvysílané reportáži Československé televize Putování za psem o plastovém dekorativním předmětu z produkce výrobního družstva Universa Průhonice, které vzniklo v klimatu odeznívající Pražského jara a ve svém sortimentu mělo výrobky podle postaviček z filmů studia Walta Disneyho. Druhý příběh nás přenáší kamsi do 80. let a souvisí s Havlíčkovým nálezem černobílé fotografické kopie z francouzského časopisu pro muže. Erotická fotografie o velikosti menší pohlednice autora vedla k dohledání její předlohy a další práci s ní.
V obou příbězích Havlíček krouží kolem definice socialismu prostřednictvím opětovného listování jeho hmotnou kulturou. Do hry vstupují výskyt aktů ve stranickém deníku Rudé právo na přelomu 60. let nebo rozčarovaný režisér Jean-Luc Godard, který po návštěvě Československa v roce 1969 obvinil v dokumentárním eseji Pravda československý (ale i sovětský) režim z degenerace. Maiosmem ovlivněnému západnímu intelektuálovi jsou výskyt měkké pornografie v hotelích pro západní návštěvníky, filmů typu Angelika, markýza andělů v biografech, nebo i názory filmařky Věry Chytilové, dokladem podvodu na ideálech socialismu (a spolu s nimi také na dělnické třídě a jejím boji za vlastní osvobození).
Na rozdíl od francouzského režiséra je socialismus pro Jiřího Havlíčka už pouze Plutem – i když nikoli animovaným psem, ale onou „zrušenou planetou“, která ze seznamu planet zmizela v roce 2006, když Mezinárodní astronomická unie nově určila, co planetou vlastně být má. Havlíček vzorky získané z Pluta / socialismu podrobuje zkoumání technologiemi obrazové reprodukce (dobovými i současnými), muzeální „expozici“ a materiálovým i symbolickým experimentům, téměř jako by se snažil obnovit jejich přitažlivost a ty se opět mohly stát předměty Touhy, kvůli které byly ve své době silnějšími než společenské a politické ideály, či se jimi na určité období staly. A třebaže v první řadě sleduje dva příběhy z minulosti, nabízí jimi i pohled do historie zbožního fetišismu, který žijeme dnes.
Jiří Havlíček (*1977) je vizuální umělec a kurátor výstav současného umění. Vystudoval na FaVU VUT v Brně. V současnosti je doktorandem na AVU v Praze. Spolupracuje s online platformou o vizuálním umění Artyčok a vyučuje v ateliéru Text, forma, funkce na Fakultě umění Ostravské univerzity. V autorské tvorbě se plynule přesouvá mezi experimentálním filmem a galerijními prezentacemi. Spojujícím prvkem je v nich kroužení kolem filmového média – případně i dalších seriálních technických obrazů – a jeho vlivu na naše vnímání reality. Tento motiv prostupuje i jeho literární prvotinu, detektivní prózu Teorie duchů (2018).
Jiří Havlíček: Černý Pluto Universa
11. 2.–13. 3. 2021, Fotograf Gallery, Jungmannova 19, Praha 1
https://fotografgallery.cz/jiri-havlicek/
- Kurátor: Jiří Ptáček
- Layout: Lukáš Zálešák
- Digitální postprodukce: Petr Strouhal, Lukáš Zálešák
- 3D animace: Pavel Vinter
- Technická spolupráce: Erik Bartoš, Tereza Kabůrková, Daniel Paul, David Šarkezi, Lukáš Zálešák
Poděkování: Akademie výtvarných umění v Praze, Galerie města Blanska, Spisový archiv České televize, Státní okresní archiv Praha-západ, GAMU
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818