Díra ve stázi zahájí výstavní projekt o třech dějstvích na Pragovce

„Výstavní program na tento rok je vlastně demokratickým kurátorským experimentem, který těsně propojuje umělce, externí kurátory a galerijní tým v inkubátoru a galerijní laboratoři,“ vysvětluje umělecká ředitelka Pragovka Gallery a hlavní kurátorka výstavního projektu Lucie Nováčková. „Tematicky je tento experiment ukotven ve třech dějstvích, která se vzájemně prostupují. Dále se pak dělí do jednotlivých aktů, ty vznikají buď přímo ve spolupráci s umělci, nebo ve spolupráci s hostujícími kurátory.“

První dějství, Díra ve stázi, pracuje s rozborem místa z pohledu jeho časových, prostorových i sociálních či sociálně-ekonomických vztahů a zaměřuje se také na díla v kontextu osobní mytologie umělců. Tématu napojení se věnuje z hlediska kontextu místa a vztahu k němu.

Podobně jsou vystavěny i další části celoročního programu. “Technologické zatížení v době pandemie, nárůst datové stopy a rozdíly přirozené a umělé inteligence reflektuje druhé výstavní dějství. Mapuje tak napojení digitální. Osobně se pak velmi těším na dějství poslední, které pracuje s u nás často opomíjeným médiem textilu s důrazem na technologická mistrovství,“ popisuje novou galerijní koncepci Lucie Nováčková.

V prostoru Pragovka Gallery a The White Room v rámci prvního dějství Díra ve stázi od 20. ledna vystaví 24 umělců díla určená pro prostory tovární haly.

„Při přípravě výstavy na ploše více než 1100 m² se sjednocujícím tématem, která navíc zahrnuje dílčí kurátorské sekce, jí bylo třeba najít střed. Ten tvoří proměnné zvukové pole multimediální instalace Sdílená samota vytvořené umělci ze skupiny AUXIG (Petr Hanžl, Polina Khatsenka, Jan Krombholz a Barry Yuk Bun Wan) sdruženými kolem platformy Artbiom pod vedením hostující kurátorky Terezy Novákové. Zvuk umožní prostupnost s dalšími částmi výstavy,” popisuje Lucie Nováčková. „Koncepce tak bude vystavěna asymetricky, kdy centrem je zvuk a divák prochází geologickou i politickou minulostí, pokračuje ukotvením ve fyzickém i éterném těle, reflexí sociálních vazeb až k meditativně laděným projektům v samém závěru přízemní Pragovka Gallery.“

Výstava začne v Pragovka Gallery Entry představením děl z cyklu Mysl v terénu Dagmar Šubrtové inspirovaných sedimenty, které se v jejích obrazech usazují podobně jako v ekologicky nebezpečných odkalištích. Práce Pavla Trubena s názvem Každý, kdo tam byl, zodpovedá sám za seba odkáže k principům odpovědnosti jednotlivce v autoritářském systému prostřednictvím umělecky zpracovaného reliktu strážní lodi z dob socialismu.

Ve vzájemném protikladu budou v největším prostoru postavena průhledná, jemná, křehká, a přesto ryze expresivní díla reagující na prostor galerie Martiny Chloupy a Kateřiny Štenclové a obrazy malíře Jana Herese. Martina Chloupa pracuje se silikonem na nylonové tkanině a pohybuje se na poli figurální exprese. Kateřina Štenclová se pak vyhranila na poli abstraktního expresionismu. O její tvorbě vyšel článek například v časopisech Art in America nebo Arforum. Na Pragovce představí velkoformátová díla na igelitovém podkladě na pomezí obrazu a objektu. Naopak obrazy Jana Herese jsou pevně figurálně usazeny a reagují na situace prožité v období pandemie.

V těsném sousedství se „středem výstavy“ bude umístěn neustále se proměňující prostor pro participaci přizvaných umělců určený rámcem a konceptem Susanne Kass a Tomáše Ročka a nazvaný Udržitelná spojení.

Projekt bude pokračovat neuskutečnitelnými napojeními Pavla Tichoně a Davida Helána a intimně laděnou instalací fotografií Lenky Janíčkové. V té autorka snímá meditativní barevné nálady dne a přibližuje je v digitálních tiscích. Naváže ekologická vize budoucnosti i současnosti Klaudie Korbelič a Lenky L. Lukačovičové nazvaná Hotel OÁZA prostupující z galerie až ven. Petra Švecová promění část galerie v malý skleník plný květin, který se stane bezpečným prostorem pro růst a zkoumání krásy v nejistém světě, a spodní patro uzavře kresebné zachycení zvuku v podání Ondřeje Homoly.

Prostor The White Room v druhém patře budovy pak představí projekty, které se tématu věnují ze vzdálenější perspektivy.

V rámci kurátorské sekce Blasts Cries Laughter pod vedením Niccola Lucarelliho vystaví svá díla tři východoevropské umělkyně mladé generace Olga Krykun, Milica Mijajlovic a Tamara Spalajković. Projekt odprezentuje uměleckou reflexi na současné politické dění.

Poněkud jemněji reflektují nálady uplynulého pandemického období obrazy dvou absolventek UMPRUM, Veroniky Nemejovské a Adély Kostkanové. Jedna čerpá inspiraci z alfa stavů při usínání, druhá ji nalézá v přímém napojení na přírodu, v níž tvoří, či na nalezené struktury.

Celé první dějství uzavře satiricky laděná videoprojekce Magdaleny Kašparové obracející se k letům dospívání současné nastupující generace umělců s názvem My 00´s Diary.

Celkem představí první výstavní dějství Díra ve stázi čtyři prostorově se prolínající tematické sekce (Zachycení v čase a prostoru, Prvotní zvuk a ocas chřestýše / Sdílená samota, (Ne)udržitelná spojení, Futurologický kongres v hotelu OÁZA / Blasts Cries Laughter).

 Veřejnosti bude otevřeno od 21. ledna do 19. dubna 2022 vždy v od úterý do čtvrtka mezi 14 a 20 hodinou a od pátku do neděle mezi 14 a 18 hodinou. Více informací najdete na x.pragovka.com nebo na facebookových profilech Pragovka Gallery a The White Room.

Nedílnou součástí prvního dějství bude také bohatý živý doprovodný program v podobě přednášek, performancí a komentovaných prohlídek. Nebude chybět ani sobotní brunch s debatou, autorská čtení, participativní projekty, workshopy či intervence do výstavního a okolního prostoru rozvíjející koncepční aspekty celého prvního dějství.

Doprovodný program:

20. ledna 2022 od 18 hodin Vernisáž výstavního dějství Díra ve stázi
- komentovaná prohlídka Blasts Cries Laughter s Niccolou Lucarellim (18:30)
- performance Olgy Krykun (19:30)

21. ledna 2022 od 18 hodin Vernisáž výstavního dějství Díra ve stázi
- afterparty s hosty Daniela Vlčka

22. ledna 2022 od 18 hodin Vernisáž výstavního dějství Díra ve stázi
- workshop pro děti Já jsem tady s Martinem Vlčkem (15:00–17:00)

6. února 2022 Udržitelná spojení / Korzo Pragovka I
- zahájení participativního projektu Udržitelná spojení (Susanne Kass a Tomáš Roček)
- workshop pro děti Mapování s Martinem Vlčkem
- od 11 do 13 hodin diskusní brunch k výstavě (nutná registrace)
- od 14 hodin TRE workshop – soustředění do nohou
- od 15 hodin autorské čtení knihy Tomáše Ročka V Torontu prší
- od 16 hodin komentovaná prohlídka s kurátorkami výstavy

17. března 2022 Sdílená samota / Korzo Pragovka II
- křest katalogu k výstavě, autorské publikace Susanne Kass 25 Objects of the Anthropocene a básnické sbírky Tomáše Ročka V Torontu prší
- setkání s kurátorkami projektu nad tématem spolupráce, jejího přínosu a rizik
- představení výstupu projektu Udržitelná spojení, komentovaná prohlídka se Susanne Kass, Tomášem Ročkem a přizvanými umělci  
- Performativní intelektuální setkání: Lezci a hovorlezci (Pavel Tichoň, David Helán)
- workshop pro děti Já jsem tady vedený Martinem Vlčkem

19. dubna 2022 Dernisáž výstavního dějství Díra ve stázi / Blasts Cries Laughter
- zakončení výstavy
- venkovní intervence CHIMORONA II (kolektiv adO/Aptive).
- Performativní intelektuální setkání II Těsnopis (Pavel Tichoň, David Helán)
- workshop pro děti Mapování II vedený Martinem Vlčkem

Seznam vystavujících:

David Helán a Pavel Tichoň, Jan Heres, Ondřej Homola, Martina Chloupa a Kateřina Štenclová, Lenka Janíčková, Susanne Kass a Tomáš Roček, Magdaléna Kašparová, Klaudia Korbelič a Lenka L. Lukačovičová, Adéla Kostkanová a Veronika Nemejovská, Dagmar Šubrtová, Petra Švecová, Pavol Truben. Spolupracující platforma Artbiom – Sdílená samota skupiny AUXIG (Petr Hanžl, Polina Khatsenka, Jan Krombholz, Barry Yuk Bun Wan). V rámci kurátorské sekce Blasts Cries Laughter pod vedením Nicolla Lucarelliho Olga Krykun, Milica Mijajlovic, Tamara Spalajković.