čtvrtek
7. července 2022
svátek slaví Bohuslava
Logo
© Národní knihovna



České děti a mládež jako čtenáři v roce 2021

ČR: V roce 2021 proběhl opakovaný celostátní reprezentativní průzkum dětí se zaměřením na četbu knih, čtenářské chování, obvyklé způsoby trávení volného času, vlivy rodinného a školního prostředí na vztah dětí ke knihám a čtení obecně (předchozí průzkumy proběhly v letech 2013/2014 a 2017). Doba konání průzkumu, tj. duben až červen 2021, umožnila jeho výrazné zaměření na proměny dětského čtenářství a mediálního chování v době pandemie COVID 19.

Autor článku: 
Vít Richter

Výzkum byl realizován pomocí kvantitativních a kvalitativních metod, cílovou skupinou byly děti ve věku 6 až 8 let (nejmladší školní děti), 9 až 14 let (starší děti) a mladí dospělí ve věku 15 až 19 let (mládež). Předmětem průzkumu byli i rodiče dětí z věkové kategorie dětí 6 až 8 let. Výzkum byl proveden ve spolupráci Národní knihovny ČR a agentury Nielsen Admosphere. Výzkum byl realizován metodou CAWI (online sběr dat) na reprezentativním vzorku 2 040 respondentů, na základě kvótního výběru v souladu se sociodemografickou strukturou populace ČR.

Úvodem lze konstatovat dvě podstatná zjištění. Průzkum především dokumentoval výrazné změny volnočasových aktivit dětí v době pandemie. Děti i dospívající trávili výrazně více času v digitálním prostoru a na internetu, kde se věnovali zejména aktivitám jako hraní elektronických her, využívání sociálních sítí a sledování filmů, seriálů i videí. Digitální prostor také výrazně zaplnil nový fenomén distanční výuky. Druhým a pozitivním zjištěním bylo, že na samotném čtení knih a vztahu dětí ke čtení se pandemická situace projevila spíše okrajově, což potvrzují i výpovědi rodičů u skupiny nejmenších dětí.

 

Základní zjištění

Jak děti tráví volný čas?

Mezi nejčastější denní volnočasové aktivity u mladších školních dětí patří příprava do školy (71 %), hraní doma (53 %) a sledování televize (42 %). Starší děti se kromě přípravy do školy nejčastěji věnují aktivitám na sociálních sítích a hraní elektronických her. Ve srovnání s rokem 2017 došlo k významnému růstu denních hráčů elektronických her v této věkové skupině (z 34 % na 44 %) a tato věková skupina (9–14 let) patří ve srovnání s mladšími školními dětmi i mládeží k nejsilnějším hráčům.

Hraní elektronických her patří k nejoblíbenějším volnočasovým aktivitám chlapců v tomto věku. 72 % z nich souhlasilo s výrokem „Volný čas nejraději trávím hraním elektronických her“, zatímco dívek v tomto věku pouze 34 %. Dospívající mládež kromě aktivit na sociálních sítích surfuje na internetu a poslouchá hudbu. Mediální konzumace směřuje převážně k tomu, co nabízí internet. Ve srovnání s rokem 2017 výrazně vzrostl podíl mladých, kteří denně sledují filmy nebo videa na různých zařízeních.

Za nejpřínosnější volnočasovou aktivitu dětí označili rodiče sportování, stejně jako v roce 2017. Ve srovnání s rokem 2017 výrazně vzrostl podíl rodičů, kteří označili za nejpřínosnější, když děti tráví čas se svými kamarády (z 37 % na 59 %). V porovnání s předchozím výzkumem také vzrostl podíl rodičů, kteří označili za nejméně přínosné volnočasové aktivity čas strávený na sociálních sítích, hraní elektronických her, sledování filmů, seriálů a videí i obecně čas strávený na digitálních zařízeních, jako je mobilní telefon, počítač, tablet nebo notebook.

Koronavirová pandemie se promítla do zvýšené mediální konzumace dětí i mládeže. Mladší děti se v době pandemie častěji věnovaly aktivitám na digitálních zařízeních, zejména hraní elektronických her nebo sledovaní filmů a seriálů i sledování televize. Větší prostor však díky pandemii dostaly i některé off-line společné rodinné aktivity, jako například hraní společenských her, ale i četba knih, čtení s rodiči a příprava do školy. Jedná se především o aktivity, které se odehrávají doma. Naopak méně času než před pandemií děti v posledním roce věnovaly sportování a hraní venku s kamarády.

Starší děti v období pandemie trávily více času na digitálních zařízeních, zejména hraním her, sledováním filmů a seriálů a využíváním sociálních sítí. Nejvíce času hraním her v době pandemie trávili chlapci a také děti, které méně čtou a čtení je nebaví.  Naopak méně času než v době před pandemií děti věnovaly aktivitám mimo domov, jako je sportování a hraní venku s kamarády.

Dospívající 15–19 let se v období pandemie věnovali více sledování filmů a seriálů na zařízeních a využívaní sociálních sítí. Aktivity, kterým se za poslední rok mládež věnovala méně, jsou čas venku s kamarády a příprava do školy. Chlapci častěji než dívky přiznali, že přípravě do školy věnovali méně času než před pandemií. 

 

Mediální vybavenost, četba elektronických knih, poslech mluveného slova

Využívání a vlastnictví většiny elektronických zařízení roste s věkem dětí. Využívání tabletu však naopak s vyšším věkem klesá. Elektronickou čtečku většina dětí nevyužívá. Nejvíce využívaným zařízením ve všech věkových kategoriích je chytrý telefon, který využívá celkem 70 % dětí ve věku 6–8 let, 89 % dětí 9–14 let a 98 % mladých 15–19 let. Chytrý telefon je také zařízením, na kterém tráví dnešní děti nejvíce času. Více než polovina dětí (69 % starších dětí a 74 % dospívajících) v rámci výzkumu uvedla (určitě ano/spíše ano), že na mobilním telefonu tráví více času, než by měla.

Zejména u dospívající mládeže vzrostl ve srovnání s rokem 2017 podíl nepravidelných čtenářů elektronických knih (ze 41 % na 54 %), počet pravidelných čtenářů knih v elektronické podobě však zůstal na stejné úrovni. Nejčastěji využívají k četbě elektronických knih mobilní telefon.

Ve všech věkových kategoriích ve srovnání s rokem 2017 výrazně vzrostl podíl posluchačů mluveného slova. Významná část posluchačů z řad dospívajících (43 %) uvedla, že mluvené slovo začali poslouchat více v období pandemie, 38 % dává u povinné četby přednost audioverzi před povinnou četbou.

 

Vztah ke čtení a čtení knih

Ve všech věkových kategoriích se zvýšil podíl dětí i mládeže, kteří oceňují význam čtení zejména pro vzdělání, nejvíce u kategorie 15–19 let. U nejmladších a starších školních dětí vzrostl podíl těch, kteří považují čtení za povinnost a číst knihy je nutí hlavně rodiče. Čtení knih považuje za zábavné 61 % mladších školních dětí, 42 % dětí ve věku 9–14 let a 55 % dospívajících. Podíl čtenářů, kteří čtou několikrát týdně, ve srovnání s rokem 2017 poklesl zejména u dospívajících, počet knih přečtených za rok však zůstal na stejné úrovni jako v roce 2017; starší děti přečetly za rok zhruba 7,3 knihy a dospívající 8,9 knih. Pandemie negativně ovlivnila četbu časopisů, podíl NEčtenářů se v případě dospívajících zvýšil z 15 % v roce 2017 na 30 % v roce 2021, v případě starších dětí ze 14 % na 28 %.

Starší děti četly častěji blogy, informace i články na internetu a společně s dospívajícími také příspěvky na sociálních sítích.

Zhruba třetina rodičů (34 %) se domnívá, že děti v tomto školním roce měly více času na čtení a prohlížení knih. Téměř třetina rodičů odpověděla, že věnovali s dítětem hodně času trénování čtenářských dovedností do školy.  Koronavirová pandemie významně neovlivnila čtenářství starších dětí a mladé generace. Necelá pětina dětí a mládeže v rámci výzkumu uvedla, že četla knihy častěji než před pandemií, nejčastěji protože na čtení knih měli více času než při běžné školní výuce a mimoškolních aktivitách. Pozitivním zjištěním je, že část aktivnějších čtenářů začalo čtení knih více bavit. Zhruba 8 % starších dětí a 15 % dospívajících uvedlo, že v době pandemie četli knihy méně než před pandemií. Nejčastěji jako důvod slabšího čtenářství uváděli nedostatek nálady, to, že před četbou knih upřednostňují sledování seriálů a filmů, i horší soustředěnost.

 

Výběr a způsob získávání knih

Nejmladší děti nejčastěji vybírají knihy podle obrázku na titulu nebo v knize (24 %), podle žánru (19 %) nebo podle doporučení rodičů (17 %).  Starší děti a dospívající nejčastěji vybírají knihy podle žánru, u starších dětí hrají při výběru knih významnou roli rodiče a doporučení kamarádů, dospívající vybírají knihy již také podle seznamu doporučené četby do školy (17 %).

Významná část dětí i dospívajících čerpala v období pandemie knihy ke čtení z domácích zásob (z domácí knihovny) a také je získávala jako dárek. U obou těchto způsobů je však patrný klesající trend s rostoucím věkem dětí. Výsledky výzkumu ukazují, že naopak s rostoucím věkem děti častěji získávají knihy zapůjčením od kamarádů a roste i podíl těch, kteří knihu získali zapůjčením v knihovně. Třetím nejčastějším způsobem získávání knih v době pandemie byl nákup tištěných knih na internetu. Internet jako zdroj knih ke čtení využívali výrazně častěji zejména dospívající. V uplynulém školním roce získalo alespoň jednu knihu na internetu (nákupem, stažením nebo zapůjčením) 70 % čtenářů z řad dospívajících 15–19 let.  

 

Nejoblíbenější žánry a tituly

Mladší školní děti nejraději čtou pohádky nebo pověsti, i když ve srovnání s rokem 2017 zájem o tento žánr mírně poklesl. Zájem o tento žánr výrazně klesá s rostoucím věkem dětí. Starší chlapci milují komiksy a fantasy, u dívek v tomto věku dominují knihy o přírodě a zvířatech. S věkem dětí naopak roste obliba fantasy žánru, který vítězí u dnešních dospívajících dívek i chlapců. Ve srovnání s rokem 2017 se právě obliba fantasy žánru zvýšila jak u starších dětí, tak i u dospívajících. U starších školních dětí vzrostl zájem také o komiksy a příběhy o dětech a mládeži, u dospívajících vzrostla obliba detektivního žánru.

Pořadí tří nejoblíbenějších titulů z poslední doby zůstává velice podobné jako v roce 2017. Harry Potter stále patří mezi nejoblíbenější tituly starších a dospívajících, v letošním roce se však poprvé objevil i v TOP 3 nejoblíbenějších titulech u nejmladší věkové kategorie, společně s Honzíkovou cestou a Povídáním o pejskovi a kočičce. Nejoblíbenějším titulem starších dětí zůstává Deník malého poseroutky, nově v této věkové kategorii zabodoval titul Prašina. Dospívající děti kromě Harryho Pottera uvedly v TOP 3 nejoblíbenějších titulech také Zaklínače a 1984 (Orwell). Nutno ovšem zdůraznit, že dnešní děti a mládež mají na výběr nepřeberné množství knižních titulů, takže počty (spontánních) odpovědí u vítězných titulů se pohybovaly v řádu jednotek procent.

Výsledky výzkumu dále ukazují, že dnešní děti a mládež znají řadu známých knižních titulů častěji z jejich filmového zpracování než z četby. To se týká v prvé řadě právě Harryho Pottera, kterého četla zhruba třetina starších dětí 9–14 let, ale zhlédlo více než tři čtvrtiny z nich (79 %).

 

Děti a knihovny

Zhruba dvě třetiny starších dětí a dospívajících v rámci výzkumu uvedly, že před pandemií navštěvovaly (alespoň cca 1x za půl roku) veřejnou knihovnu. Drtivá většina starších dětí i dospívajících však má zkušenost s návštěvou veřejné knihovny (již tam někdy byla). Mladší děti navštěvovaly knihovnu v době před pandemií méně často. V této věkové kategorii je také (i s ohledem na děti, které se teprve učí číst) největší podíl těch, kteří v knihovně dosud nikdy nebyli (21 %). Dívky patří mezi častější návštěvníky knihoven než chlapci. Pandemie ve školním roce 2020/2021 významným způsobem ovlivnila využívání služeb veřejných knihoven pro návštěvníky z řad dětí a dospívajících, omezení služeb knihoven v době pandemie vadilo více než polovině z nich. Služeb veřejných knihoven (které významnou část roku fungovaly v omezeném režimu) využila více než polovina návštěvníků z řad dětí a dospívajících, nejčastěji k zapůjčení knih. Zhruba 10 % návštěvníků z řad dospívajících (15–19 let) využilo zpřístupnění digitálních knihoven.

Nejčastějším důvodem, proč si návštěvníci knihovny nepůjčili ve školním roce 2020/2021 žádnou knihu, byla četba knih z domácích zdrojů. Starší děti častěji uvedly jako důvod také to, že se jim do knihovny nechtělo, zatímco mládež to, že knihy získávala jiným způsobem (zejména prostřednictvím internetu).

V době dotazování, tedy v průběhu června 2021, plánovala začít chodit do knihovny zhruba polovina mladých ve věku 15–19 let, více než polovina (59 %) dětí ve věku 9–14 let a více než dvě třetiny (70 %) nejmladších školních dětí. Největším lákadlem pro návrat do knihovny je pro všechny věkové skupiny jednoznačně možnost půjčovat si knihy domů. Nejmladší děti láká více než ostatní generace také možnost zapůjčení časopisů, deskových her, ale i návštěva speciálních akcí jako například Noc s Andersenem, výtvarné dílny, divadlo atd. Mládež naopak ve srovnání s ostatními více láká možnost využívat prostor knihovny pro studium a vyhledávání informací do školy, četba knih přímo v knihovně nebo využití prostoru knihoven k trávení volného času s kamarády.

Z akcí na podporu čtenářství, které byly v rámci výzkumu dotazovány, se celkově do povědomí dětí (zejména starších dětí a mládeže) nejvíce zapsala aktivita českých knihoven na podporu čtenářství Noc s Andersenem. Existenci této akce zaznamenala téměř polovina dospívajících ve věku 15–19 let¨a dvě pětiny mladších a starších dětí.

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Z otevřené výzvy k účasti na 18. bienále architektury v Benátkách 2023, kterou v květnu vyhlásila Národní galerie Praha, vzešel vítězný návrh s pracovním názvem The Laboratory of No-More Precarious Future (Laboratoř již ne-více-prekarizované budoucnosti). Vybrala ho porota složená ze špičkových odborníků. Projekt poukazuje na palčivé problémy architektonické profese v současnosti, kterým jsou mladí architekti a architektky vystavováni, např. toxické pracovní prostředí přesčasů a „nocovek“, chybějící sociální zajištění tzv. švarcsystému nebo neplacených stáží.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Soutěže a festivaly
Co se děje
05.07.2022

BROUMOV: V sobotu 9. 7. 2022 v 16:00 bude v Galerii Dům v broumovském klášteře zahájena výstava Kryštofa Kaplana „Hladkáň“. Termín výstavy: 10. 07. – 28. 8. 2022 od 10:00 do 17:00. V pracích Kryštofa Kaplana se často setkáváme s významovou metaforou elementární fyzikální zákonitosti, postupně se v jeho sochařských objektech objevila i fyzikálně-chemická procesualita. V nejnovějších dílech na současné výstavě, jak ostatně naznačuje její název, hrají důležitou úlohu symboly spojené s lidskou postavou. Jejich organická forma je výsledkem charakteristické plasticity vypovídající o živé expresivní síle.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění
Co se děje
06.07.2022

ČR-UKRAJINA: Ministr kultury Martin Baxa přijal pozvání svého ukrajinského resortního kolegy, ministra kultury a informační politiky Oleksandra Tkačenka a dne 29. června navštívil ukrajinský Lvov. V tomto největšího města západní Ukrajiny, jehož centrum je zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO, se sešlo celkem deset ministrů kultury zemí střední a východní Evropy a Pobaltských států, aby řešili dopady probíhající ruské válečné agrese na ukrajinské kulturní památky a aby diskutovali o tom, jaké se nabízí mechanismy pro pomoc Ukrajině vyhrát na kulturní frontě.

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní, Menšiny a cizinci
Co se děje
29.06.2022

PŘÍBOR: Město Příbor a Rodný dům Sigmunda Freuda vyhlašují mezinárodní výtvarnou soutěž ART FREUD 2022. Její čestnou patronkou je Jane McAdam Freud, pravnučka Sigmunda Freuda. Své práce můžete posílat do 31. července 2022.

Moravskoslezský kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Soutěže a festivaly
Co se děje
04.07.2022