Cenu ELBE DOCK vyhrál film Pátrání po Evě
DRÁŽĎANY: Dokumentární film o liberálně smýšlející Evě, která žije v Berlíně a žádná z charakteristik jejího alternativního života není přesná, režisérky Pii Hellenthal a producenta Erika Winkera, vyhrál hlavní Cenu ELBE DOCK. Zvláštní ocenění poroty dostala režisérka Laura Coppens za film Chuť naděje, který sleduje situaci v továrně na výrobu čajů, kde se zaměstnanci postavili proti obchodnímu gigantovi, který ji chtěl zavřít. Ceny byly udělené na slavnostním zakončení festivalu, které proběhlo v neděli v Geh8, drážďanském prostoru bývalého nákladového nádraží. Zde festival probíhal od 5. do 6. září. Závěrečným ceremoniálem provázely autorky podcastu Buchty Zuzana Fuksová a Ivana Veselková z Radia Wave.
„Feminismus. Tělo. Identita. Láska. Nenávist. Upřímnost. Mnohovrstevnatý portrét protagonistky zachycený ve formě působivé filmové eseje,“ zaznělo o vítězném filmu Pátrání po Evě ve vyjádření poroty. O Cenu ELBE DOCK pro první či druhý středoevropský celovečerní dokumentární film se ucházelo celkem sedm filmů. Snímek Floriana Koflera a Julie Gutweniger Bezpečí123, dokument Pavola Pekarčíka Hluché dny, film Chuť naděje režisérky Laury Coppens, snímek režiséra Aurelia Buchwaldera ISOLA, dokument Naše malé Polsko režiséra Matěje Bobříka a dokument režiséra Juraje Mravce Ztracený domov.
Režisérka filmu Chuť naděje Laura Coppens získala speciální uznání poroty, jež k filmu uvedla: „Režisérka nás zavedla do světa protagonistů citlivým a jemným způsobem. Její antropologický přístup nás vtáhl natolik, že jsme hned od začátku stály za dělníky. Situace v továrně byla zachycena observačním způsobem s jasnou režisérskou vizí.“
V porotě Ceny ELBE DOCK pro středoevropské první a druhé dokumentární filmy zasedla filmová producentka Marta Golba, výkonná ředitelka a zakladatelka filmově-vzdělávacího festivalu pro mládež s názvem Young Film Fest Mária Môťovská a producentka ve společnosti Frame Films Hana Blaha Šilarová.
Vyhlášením Cen ELBE DOCK a koncertem avantgardního violoncellisty a skladatele Štěpána Filípka oficiálně skončil třetí ročník mezinárodního filmového festivalu, který od 1. do 4. září probíhal v Ústí nad Labem a poté v Drážďanech. Festival promítnul na 60 celovečerních i krátkometrážních filmů především debutujících evropských tvůrců a uspořádal na 20 doprovodných akcí. Na akci přijelo 150 industry hostů a projekcí se zúčastnilo přibližně 1700 diváků.
V rámci festivalu ELBE DOCK se udílela i Cena Pavla Kouteckého. Tu získala dokumentární esej FREM slovenské dokumentaristky Viery Čákanyové a producentky Niny Numankadić, která reaguje na současnou vlnu posthumanistického uvažování způsobeného rozvojem technologií a umělé inteligence, získala prestižní Cenu Pavla Kouteckého. Ta se letos udílela již počtrnácté. Cena Pavla Kouteckého oceňuje nejoriginálnější první a druhé dokumentární filmy českých a slovenských tvůrců. Mimo celovečerního filmu byl oceněn krátký animovaný dokument M E Z E R Y režisérky Nory Štrbové a producenta Ondřeje Šejnohy. V tom autorka zpracovává osobní zkušenost se ztrátou paměti svého bratra. Ceremonie proběhla již potřetí v rámci mezinárodního filmového festivalu ELBE DOCK na balkonu Veřejného sálu Hraničář.
“Jsem ráda, že i přes komplikace se podařilo uspořádat letošní ročník nejen Ceny Pavla Kouteckého, ale i festivalu ELBE DOCK. Myslím, že v současné době je velmi důležité podporovat filmaře, kina a celou živou kulturu, která současnou covidovou situací velmi utrpěla. Těší mě, že jsme v Ústí a Drážďanech mohli ukázat filmy, které by se jinak do kin nedostaly, a zorganizovat akce, které zaujaly a zapojily místní obyvatele,” říká zakladatelka Ceny Pavla Kouteckého, producentka Jarmila Poláková, která stojí i za založením festivalu ELBE DOCK.
Pořadatelem festivalu je nutprodukce, s.r.o. a bujón s.r.o.
3. ročník Mezinárodního festivalu ELBE DOCK se koná pod záštitou primátora statutárního města Ústí nad Labem Mgr. Ing. Petra Nedvědického.
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818