Bahá’í v Česku slaví památné výročí
ČR: 23. květen 1844 představuje datum, od něhož se počítá Bahá´í letopočet. Od tohoto dne můžeme sledovat dějiny nejmladšího světového náboženství – Bahá´í víry.
23. května 1844 prohlásil mladý perský obchodník jménem Báb, že je oním dlouho očekávaným Učitelem či Prorokem, který přináší lidstvu nové Boží poselství pro jeho duchovní a společenskou obnovu. Tato duchovní obnova a sociální rozvoj spočívá dle Bába v „lásce a soucitu“ a nikoli v „násilí a nátlaku“. Báb volal po upuštění od pověr a předsudků, které zvláště v Jeho zemi sužovaly lid. Základem Bábova Učení bylo tvrzení, že On Sám přišel jen pro to, aby celé lidstvo pouze připravil na příchod dalšího Učitele, který má přinést Boží poselství mnohem závažnější a rozsáhlejší, než je Bábovo. Tento Učitel má přijít v brzké budoucnosti, vlastně už za několik málo let. Má přinést poselství, které sjednotí znesvářené národy, přinese jim mír a definitivně naplní proroctví o novém spravedlivém věku, očekávaném všemi světovými náboženstvími, mysliteli a všemi lidmi dobré vůle. Tímto přislíbeným, který měl přijít, byl Bahá’u’lláh.
Učení víry Bahá’í, které si v těchto dnech připomíná Bahá’í společenství v Praze, ovlivnilo mnohé představitele českých intelektuálních kruhů a oslovilo rovněž československé prezidenty T. G. Masaryka a E. Beneše. Podobně jako jiné církve a náboženská společenství se i Bahá’í po komunistickém převratu staly terčem perzekuce ze strany totalitního aparátu. Teprve po roce 1989 bylo v České republice možné znovu obnovit rozmanitost duchovního a náboženského života
Úsvit světla - celovečerní film o Bábovi a jeho odkazu světu
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818