Výstava Terra Sacra Incognita bude putovat Českým středohořím
ÚSTÍ NAD LABEM, ÚSTECKÝ KRAJ: Výstava TERRA SACRA INCOGNITA (Země svatá neznámá), připravená v rámci studentského projektu na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (FF UJEP), bude během roku putovat po Ústeckém kraji. Osm výstavních panelů představí ohrožené kulturní dědictví v Českém středohoří – památky v KONOJEDECH a ZAHOŘANECH.
V letech 2015–2017 se staly předmětem zájmu studentů vedených specialisty z Centra dokumentace a digitalizace kulturního dědictví a katedry historie FF UJEP (CDDKD) dvě obce na jižním úpatí Českého středohoří – Konojedy a Záhořany. Tyto lokality nebyly vybrány náhodně, jedná se totiž o barokní areály s řadou shodných znaků. Dominantou obou obcí je monumentální kostel s výraznou rolí v okolní krajině, zámek a množství autenticky dochovaných venkovských staveb i drobných sakrálních památek. V obou případech jde o významné barokní areály se zajímavou historií.
„Dokumentaci kostela Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech se naši studenti věnovali již v předcházejících letech ve spolupráci se Společností pro obnovu památek Úštěcka. Spolu se zámkem tvoří kostel unikátní areál, jehož historie je spojená s rodem Šporků a patří k tomu nejkvalitnějšímu, co se v našem kraji zachovalo z období baroka,“ uvádí doc. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D., děkanka FF UJEP.
Cílem projektu bylo zdokumentovat pomocí nejmodernějších metod jednotlivé památky, a připravit tak možnost jejich budoucí revitalizace a prezentace. Obdobný projekt, který upoutal pozornost nejen odborníků, ale především místních obyvatel a zájemců o regionální historii a památky, zaměřil v nedávné minulosti pozornost na Milešov.
„Tyto výzkumné a dokumentační aktivity studentů a pedagogů katedry historie FF UJEP pomáhají vracet k životu zapomenutou kulturní krajinu našeho regionu, a přispívají tak k nastartování její revitalizace. To je i cílem výstavy, která prezentuje výsledky výzkumu a představuje jednotlivé památky a jejich historii. Bez stavební obnovy těchto památek však veškeré snahy zůstávají vždy jen na půli cesty,“ dodává PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D., vedoucí Centra dokumentace a digitalizace kulturního dědictví.
Do konce ledna 2018 bylo možné výstavu zhlédnout ve vstupní hale FF UJEP. Dne 5. února byla představena na celouniverzitní prezentaci projektů Studentské grantové soutěže na Rektorátu UJEP (Kampus UJEP, Pasteurova 1, Ústí nad Labem). Poté bude přesunuta na zámek v Krásném Březně, ústecké územní pracoviště Národního památkového ústavu.
Během roku 2018 bude expozice dále prezentována v Lovosicích, Úštěku, Zahořanech, Litoměřicích a v Konojedech. Výstavu doprovází i elektronický katalog, který je zpřístupněn na webových stránkách projektu: http://ff.ujep.cz/terra-sacra-incognita/
Kontakt: PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D., kamil.podrouzek@ujep.cz, 603 269 292
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818