Výstava Od ucha k uchu v lednu skončí
PRAHA: V roce 2018 jsme si připomínali nejen 100. výročí vzniku Československé republiky, ale také 40 let od rozehnání sdružení Šafrán. To v 70. letech spojovalo české nezávislé folkaře, kteří se, k nelibosti tehdejšího režimu, nebáli prezentovat svoje názory.
Že byl Šafrán v hledáčku StB, potvrzuje i PhDr. Lubomír Houdek z nakladatelství Galén: „Ve spise StB písničkáře Lutky nalezneme větu: „Existovalo sdružení ŠAFRÁN v Praze, které sdružovalo písničkáře a které bylo rozpuštěno.“ Je tedy zřejmé, že se o Šafrán StB zajímala a není tedy divu, že se tvorba Šafránu šířila neoficiální, či dokonce ilegální cestou.“
Šafrán bylo volné sdružení muzikantů fungující u nás během 70. let 20. století. Nešlo o žádnou oficiální organizaci. Jako hlavní autor myšlenky je označován Jaroslav Hutka a vedle něj pod hlavičkou Šafránu vystupovala řada dalších českých folkařů, jako jsou Vlasta Třešňák, Vladimír Merta, Bohdan Mikolášek, Vladimír Veit, trio Marsyas, Jan Burian s Jiřím Dědečkem, host ze zahraničí Zuzana Homolová, ale i Jiří Černý se svými poslechovými pořady a Mertův a Mišíkův Čundrground, čestným členem byl Karel Kryl. Dále nelze nezmínit manažera Jiřího Pallase, který se staral o celkovou prezentaci Šafránu i o organizaci jejich koncertů.
Výstavu můžete navštívit v N8rodní knihovně /výstavní chodba v přízemí, vchod A/, do 15. 1. 2019 pondělí – sobota: 9 - 19 hodin.
Vstupné 10 Kč, čtenáři NK ČR zdarma
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818