úterý
19. března 2024
svátek slaví Josef
Plakát výstavy
© Archiv organizátorů



Výstava Od ucha k uchu připomíná sdružení Šafrán

PRAHA: Všichni milovníci tuzemského folkového písničkářství určitě znají sdružení Šafrán. V letošním roce si připomínáme čtyřicet let od rozehnání, tedy násilného ukončení jeho činnosti. Při této příležitosti si zájemci mohou vybrané osobnosti a události připomenout na výstavě Od ucha k uchu aneb Fenomén Šafrán, kterou v Klementinu od 15. listopadu do 15. ledna 2019 pořádá Národní knihovna ČR společně s nakladatelstvím Galén. Právě to se tvorbě písničkářů ze Šafránu soustavně věnuje. Výstavu hostí budova Klemenntina.

od 15.11.2018 do 15.01.2019
16:00
Autor článku: 
Karel Souček

Něco z historie

Český písničkář Petr Lutka má ve „svém“ spise StB v roce 1978 nenápadnou větu: „Existovalo sdružení ŠAFRÁN v Praze, které sdružovalo písničkáře a které bylo rozpuštěno.“ Konec Šafránu jako vítězství StB? Ne, jen jeden z konců, kterých náš folk zažil požehnaně… Ale vraťme se na začátek.

 

Duch šedesátých let

Koncem šedesátých let byly v Praze k vidění načerno vylepované plakáty s ozdobnými písmeny Hutka - Veit, na I. festivalu Country - Western v březnu 1967 vyhrál v soutěži jednotlivců Vladimír Merta, na hradecké pedagogické fakultě studentka Dagmar Voňková dospěla k poznání, že učitelkou nebude a zamířila do Krkonoš psát své první písně, v Karlíně studoval zblízka chuligánské písně Vlasta Třešňák a v přerovské střední ekonomické škole se nudil Petr Lutka. Pět „pionýrů“ první generace našeho folku. Srpen 1968 vypálil stigma celé generaci a normalizace vše, co ještě žilo, zadupala. Karel Kryl odešel v září 1969 do exilu a předběhl o desetiletí své následovníky.

"Atmosféra Hutkových koncertů se dá popsat jen stěží. Narváno bylo pokaždé k nedýchání. Všichni znali jeho písničky a přidávali se k němu čistým zpěvem. Do oprýskané malostranské zdi jeho fandové vyryli nápis „Hutka je Bůh“." Vlasta Chramostová

 

Tyjátr písničkářů a Šafrán

V době začínající normalizace se podařilo Jaroslavu Hutkovi získat ředitele divadla Atelier pro ideu pravidelných pořadů písničkářů. Přizval k sobě neúnavného propagátora poezie Mirka Kováříka a dva kolegy: Mertu a Třešňáka. Tyjátr písničkářů jim pomohl přežít nejhorší měsíce. Sezóna utekla a bylo nutné pokračovat jinde. Hutkovi bylo jasné, že ve více lidech to jde lépe, a vymyslel Šafrán. A tak v husákovském podhradí vykvetl Šafrán, pod jehož hlavičkou vystupovaly i další osobnosti našeho folku: Bohdan Mikolášek, Vladimír Veit, trio Marsyas, Jan Burian s Jiřím Dědečkem, host ze zahraničí Zuzana Homolová, ale i Jiří Černý se svými poslechovými pořady a Mertův a Mišíkův Čundrground… "Onehdy kdosi prohlásil, že kdyby Bob Dylan slyšel Mertu, chtěl by mu dělat producenta..." Jiří Černý

Šafrán byl volné sdružení muzikantů. Jejich neorganizovanost později tak překvapila estébáky: nejsou nikde registrovaní a není je kde zakázat! Manažerem se stal Jiří Pallas, který organizoval koncerty a hledal cestičky k další prezentaci na veřejnosti. Zlatá éra našeho folku. 

Kluby byly narvané k nedýchání a sláva hvězd Šafránu se neoficiálně šířila. Tisíce koncertů, pár nahrávek vyšlo i oficiálně, ale to hlavní je, že Šafrán vychoval dvě generace posluchačů. Přes veškeré snahy se estébákům nepodařilo v Šafránu najít udavače.

Dále je to historie. Zájem komunistické moci sílil, po Chartě 77 vygradoval. Někoho čekala nucená emigrace a s těmi, co zůstali doma, se režim nemazlil. Po Hutkově odchodu do Holandska mohli estébáci s klidem napsat do Lutkova spisu poznámku z první věty. Jiří Pallas ve svém exilovém labelu vydal dvadvacet slavných desek, doma se střídaly úspěchy s prohrami. V osmdesátých letech se prosadila druhá generace našeho folku a zejména trio Nohavica, Plíhal a Dobeš zaměstnalo jistě řadu úředníků. A exŠafránoví hudebníci chytli nový dech.

 

Legenda Šafrán

Duch Šafránu byl silný a nakažlivý i pro ty, co jej nezažili. I po letech fanouškové kopírovali staré i nové nahrávky, opisovali texty, Třešňákovy povídky, Hutkovy fejetony, písně se nadále šířily od ucha k uchu. Šafrán naučil další generace vytvářet, uchovávat a hlavně šířit kulturu, kterou lidé potřebují, a která je – jak přesně popsal Ivan Jirous – naprosto nezávislá na kultuře oficiální.

Doprovodnou součástí výstavy budou i dvě akce v Knihovně Václava Havla: tematický poslechový pořad Jiřího Černého (12. 12. 2018) a neformální setkání-beseda s písničkáři bývalého sdružení Šafrán (17. 12. 2018).

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Hlas Česka, Moravy a Slezska je opět tu. Právě startuje VII. ročník této pěvecké soutěže pro klasický zpěv, moderní zpěv i vlastní tvorbu. Po velmi úspěšném VI. ročníku je tu další příležitost pro zpěváky všech věkových kategorií. I letos v porotě zasednou známé osobnosti a pedagogové, kteří posoudí každého účastníka.
 

Celá ČR
Děti a mládež, Hudba, Handicap, Soutěže a festivaly
Co se děje
19.03.2024

ČR: Historie.cs, publicistický cyklus věnovaný vybraným tématům českých a československých dějin, se bude vysílat na ČT2. Poprvé ho diváci mohli na druhém programu České televize sledovat v neděli 10. března od 9:20 hodin. Repríza bude vždy o týden později, v sobotu večer na ČT24. Proměny se dočká i web a sociální sítě pořadu.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní, Památky, Soutěže a festivaly, Vzdělávání
Co se děje
14.03.2024

ČR: Film od režiséra Petra Větrovského si po prvním víkendu získal solidní návštěvnost 7 tisíc diváků, což je jasným signálem, že příběh Gabriely Soukalové zaujal a získává pozornost publika. Tento úspěch mu zajistil titul pátého nejhranějšího filmu v České republice, přičemž zaujal především v konkurenci hraných filmů.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní
Co se děje
14.03.2024

JAROMĚŘ: Rodinný příběh, který v sobě ukrývá šumění moře v mušličkách, dodnes ceněnou architektonickou „perlu“ v podobě obchodního domu navrženého architektem Josefem Gočárem i vůni motorového benzínu aut Aero a motocyklů Indian, je spjatý s Jaroměří. Díky nové expozici městského muzea opět ožívá a může být pro mnohé inspirací, jak bylo možné od píky vybudovat prosperující firmu na řemeslu, které nemělo ve vnitrozemí žádnou tradici. A můžeme někoho přivádět k úžasu nad tím, že na mušličkách se dá zbohatnout.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní, Památky, Vzdělávání
Články a komentáře
13.03.2024